Slovenská novela vyvolává nemalé potíže
Představte si zkušeného bankéře s více než dvaceti lety praxe a mnohaletou zkušeností v řídících pozicích. Za svoji kariéru absolvoval množství odborných kursů a speciálních několikatýdenních seminářů. Má za sebou i roční kursy profesionálního vzdělání. Nyní ho kariéra zavála do představenstva banky na Slovensku. Národná banka Slovenska (NBS) však odmítá udělit souhlas s jeho jmenováním. Nový bankovní zákon totiž obsahuje zásadní požadavek na výkon této funkce: ukončené klasické vysokoškolské vzdělání. A to náš bankéř nemá. Uvedený portrét je pouze demonstrativní, avšak týdeník EURO má informace o několika obdobných případech, které se v posledních týdnech staly. Prokazatelně jde například o italského bankéře Franca Brambillu, který řídí pražskou pobočku Všeobecné úvěrové banky (VÚB) a je zároveň členem představenstva slovenské VÚB (EURO 9/2002). „Ano, tuto věc řešíme. Doufám, že vše bude urovnáno ke všeobecné spokojenosti. Nic bližšího však zatím nemohu říct,“ sdělil týdeníku EURO Franco Brambilla. Týdeník EURO si ověřil, že ve VÚB ustanovení paragrafu 7 odstavec 14 slovenského zákona o bankách nevyhovuje nejen Brambilla, ale také několik dalších členů představenstva. Podobné potíže mají také Ľudová banka (slovenská větev Volksbank) a HVB Bank Slovakia. Nepotvrzené informace hovoří i o UniBance a Slovenské sporitelně.
Zákon nade vše.
Problematická novela vstoupila v platnost 1. ledna letošního roku. Členové statutárních orgánů, vedoucí poboček zahraničních bank, vedoucí zaměstnanci banky a vedoucí útvaru vnitřní kontroly a vnitřního auditu jsou odborně způsobilí pro výkon své funkce pouze tehdy, pokud mají ukončené vysokoškolské vzdělání, minimálně pětiletou praxi v bankovnictví a minimálně tříletou zkušenost v řídící pozici v bance (případě pět let v jiné finanční oblasti). „Protože zákon nedává mezi těmito kritérii na výběr, musí být splněna všechna současně,“ sdělila týdeníku EURO Katarína Pecnová z bratislavské kanceláře Altheimer&Gray. Pecnová dodává, že případné uznávání vzdělání získaného v zahraničí upravuje vyhláška slovenského ministerstva školství. „V té je přesně stanovené, které vzdělání je možné považovat za vysokoškolské,“ říká Pecnová. Požadavek praxe není nic neobvyklého, je naopak velice žádoucí. Avšak ukončené vysokoškolské vzdělání mezi standardní požadavky rozhodně nepatří, navíc není nikde specifikováno o jakou vysokou školu má jít. „Můžete být třeba absolvent akademie výtvarných umění, ale hlavně že máte ukončenou vysokou školu,“ kroutí nevěřícně hlavou nejmenovaný bankéř. Týdeník EURO má informace, že se stejný kvalifikační požadavek v Evropě vyskytuje pouze v Chorvatsku. Slovenští bankéři se shodují v tom, že nový zákon působí velké problémy, avšak většina z nich odmítá o problému oficiálně mluvit. „Někteří zahraniční manažeři nemají vysokoškolský diplom, ale vyrostli v bankách od malička. Do vedení banky nemůžete vzít například člověka velmi dobrého na marketing nebo IT,“ sdělil týdeníku EURO šéf UniBanky Jiří Kunert. Co víc, přechodná ustanovení bankovního zákona jsou formulována tak, že nové kvalifikační požadavky s velkou pravděpodobností působí i zpětně. Jinými slovy, musí je splnit úplně všechny zainteresované osoby, a to bez ohledu na to, kdy na současné místo nastoupily. Právníci ze Slovenské sporitelny uvádějí, že v tomto bodě není zákon příliš jasný, avšak připouštějí, že o retroaktivitu jít může.
Nezvládli přípravu.
„Už při přípravě paragrafovaného znění zákona jsme se společně s ostatními bankami prostřednictvím Asociácie bank účastnili připomínkového procesu. Navzdory tomuto koordinovanému postupu se některá ustanovení zákona ukázala být problematická z hlediska jejich aplikační praxe,“ komentuje okolnosti vzniku právnička jedné banky působící na Slovensku. Zdroje z bankovních kruhů uvádějí, že slovenská bankovní asociace situaci nezvládla, když dopustila, aby byl zákon v tomto znění schválen. Když bylo jasné, jaké důsledky bude zákon mít, začala Národná banka Slovenska ihned pracovat na jeho novelizaci. „Před několika dny jsme však obdrželi zprávu, že práce na novele zákona byly pozastaveny,“ říká zdroj z jedné slovenské banky. Mezi slovenskými bankéři se říká, že v tomto případě jde hlavně o otázku politické vůle zákon urychleně změnit, a ta vzhledem k blížícím se volbám chybí. Jeden z nich týdeníku EURO pro přiblížení situace sdělil, že slovenský odborný tisk se komplikacemi způsobenými zákonem vůbec nezabývá. Současný stav plný nejistoty si žádá výkladové stanovisko NBS, o které také banky ihned požádaly. Úplná odpověď však zatím nepřišla. „Jsem teď vlastně takový zmrazený bankéř,“ komentuje situaci člověk, který se s problémy nového zákona rovněž potýká. Zápis do obchodního rejstříku zatím provést nelze, což vyvolává právní nejistotu a takový člověk může mít sníženou věrohodnost v očích obchodních partnerů.
Jak je doma?
Poměrně dramatická situace na Slovensku evokuje vzpomínky na některá personální opatření českého bankovního dohledu. Pozornost vzbudily zejména problémy Pavla Kysilky poté, co odešel z České národní banky. Kysilka měl nastoupit do představenstva Erste Bank, avšak stanovisko bankovního dohledu bylo negativní. Údajně proto, že Kysilka porušil nepsané pravidlo, že půl roku po skončení působení v bankovní radě nesmí pracovat jinde. Dalším mediálně známým případem bylo negativní vyjádření k osobě bývalého místopředsedy představenstva ČSOB Josefa Taubera, který měl nastoupit do ředitelského křesla v Interbance. „Obecně lze říci, že při posuzování dané osoby se zkoumá, zda její působení ve vedení banky by pro ni neznamenalo nadměrné riziko,“ sdělil týdeníku EURO člen bankovní rady Pavel Racocha s tím, že každý případ se posuzuje individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem. „Menší nedostatky v jedné oblasti mohou být vyváženy jinými přednostmi kandidáta,“ dodává Racocha. Tvrdí, že každé negativní rozhodnutí musí být řádně zdůvodněno. Za závažné důvody označuje negativní působení v minulosti, závažné nedostatky ve znalostech potřebných pro úspěšné řízení banky a fatální nedostatek manažerských zkušeností. Konkrétní podmínky pro výkon funkce člena statutárního orgánu stanovuje jen obecně závazný právní předpis (obchodní zákoník). To by neměla změnit ani novela zákona o bankách, která je již v legislativním schvalovacím procesu. Čeští bankéři se tedy ani do budoucna nemusejí obávat, že by někdo chtěl vidět jejich zaprášené diplomy.
