Sedí na několika židlích. Je zastupitelem malé obce na jižní Moravě i poslancem nejsilnější vládní strany. Zastupuje drobné podnikatele. Zajímá se o udělování dotací z evropských fondů. A v poslední době navíc inicioval změkčení silničního zákona.
PŘEDSEDA UNIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DAVID ŠEICH Sedí na několika židlích. Je zastupitelem malé obce na jižní Moravě i poslancem nejsilnější vládní strany. Zastupuje drobné podnikatele. Zajímá se o udělování dotací z evropských fondů. A v poslední době navíc inicioval změkčení silničního zákona.
Malé a střední podniky tvoří 99 procent firem v Evropské unii a jsou motorem hospodářského růstu. Mají se ale právě tihle podnikatelé v Česku dobře?
Myslím, že tu už nejsou žádné excesy. V minulosti byly podniky zatěžovány nesmírně velikou administrativou, která se postupně odstraňuje. Doufám, že se tu malé a střední podniky budou mít čím dál lépe. V té konkurenci velkých firem a mezinárodních hráčů je to ovšem těžké, jejich role stále sílí.
DAVID ŠEICH
Liberálně založený právník a politolog z jižní Moravy (1976) se k idejím ODS oficiálně přihlásil už ve dvaceti letech. Od té doby se angažuje v regionální politice a dodnes je členem zastupitelstva v Rajhradě. Ženatý politik s jednou dcerou ve volném čase rád vyráží na výlety na kole, hraje tenis a rád si zaplave.
Už pět let působí také jako poslanec a před rokem se stal předsedou Unie malých a středních podniků ČR (SME Union). Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval i politologii a sociologii. Čtyři roky strávil na stážích v Německu, po návratu se věnoval marketingu ve stavební společnosti a byl analytikem programů financování ze zdrojů Evropské unie.
Proč na svém blogu ani osobních stránkách životopisu na internetu neuvádíte svou funkci v Unii malých a středních podniků ČR? Stydíte se, že jako poslanec lobbujete za malé podnikatele?
To určitě ne. Jde o sdružení firem, které pracuje obdobně jako další sdružení podnikatelů v rámci Evropského parlamentu, Evropské lidové strany a podobně. Není to nic, co bych skrýval. Na mých stránkách sněmovny nebo ODS to asi nenajdete, tam prezentuji svou politickou aktivitu. Ale stačí se podívat na portál unie (www.sme-union.cz) a je zřejmé, že na internetu jsem k nalezení.
Nemáte trochu roztříštěné zájmy? Za podnikatele se staráte o podmínky malého podnikání, ve sněmovně je vaším hřištěm zahraniční politika. V soukromé kariéře jste byl expert na eurodotace a naposled jste inicioval změkčení sankcí pro řidiče v silničním zákonu.
Řekl bych, že to velmi souvisí. Podnikatelské prostředí, zahraniční politika a čerpání dotací z evropských fondů jsou velmi těsně svázány. Normy, které jsme po vstupu do Evropské unie přijímali a přijímáme, znatelně komplikují podnikatelské prostředí. Zejména malým a středním podnikům tyhle normy nastavily vysokou laťku. Je pro ně často velmi těžké splnit je. Dlouho jsem se profesně zabýval oblastí vstupu a soužití v Unii a jejích fondů ve svém „civilním“ povolání. Lidé z praxe budou souhlasit, že to všechno souvisí. S právem, podnikatelským prostředím, zahraničními investicemi, podmínkami pro export – všechno je provázané.
Nebyl byste pro malé a střední firmy lepším zastáncem jako obyčejný člen hospodářského výboru sněmovny než coby místopředseda zahraničního výboru?
To rozdělení ve výborech Poslanecké sněmovny je prostě politicky nějak dáno. Mé členství v Unii malých a středních podniků bych s poslaneckou funkcí až tolik neslučoval. Ta mimosněmovní činnost je mé zájmové zaměření, kde usiluji o liberální podnikatelské prostředí. Můj názor je, že má být maximálně otevřené a zároveň má podnikatelům minimálně komplikovat život. Řekl bych, že tento můj postoj a politické přesvědčení je ve shodě. Ale jde o dvě různé věci – v našem zájmovém sdružení může být kdokoli. Od generálního ředitele přes živnostníka až po poslance nebo i jiné podnikatelské svazy. A také to tak funguje.
Stejně se musím zeptat – jako poslanec hlasujete vždy podle svého přesvědčení, nebo musíte dodržovat stranickou linii? Právě ve chvíli našeho rozhovoru je jen pár minut po hlasování o energetické koncepci země. ODS hlasovala (zjednodušeně řečeno) pro utlumení budoucnosti jaderné energetiky.
Každý poslanec hlasuje podle svého přesvědčení. A podle svého přesvědčení a světového, filozofického názoru je také v některé politické straně. Opakuji, že můj názor na liberální a otevřené podnikatelské prostředí se s programem ODS shoduje. Samozřejmě, jsou některé klíčové věci, kde se jako poslanec musíte podřídit nějakému kompromisu. Neřekl bych však, že to je v této chvíli rozhodování o hospodaření s energií. Ale je to skutečně velké a závažné téma. Bude a musí se o tom v budoucnu diskutovat.
Energetická krize nám tedy do několika málo let nehrozí? To byl uváděný důvod boje o jadernou energii ve sněmovně.
Ten katastrofický scénář, který někteří předpovídají, nám podle mého nehrozí. Ale teď mluvíme o situaci malých a středních podniků. Ty vidí problém v blízké budoucnosti. Jde o zdražování vstupních cen energií. Ani tady ovšem nejde o nějakou krátkodobou záležitost. Ceny porostou pořád a právě na menší výrobce to dopadne velmi výrazně. To musíme řešit.
Máte plán? Copak lze vůbec nějak ovlivnit ceny pro jednu skupinu odběratelů energií?
Ne, to vážně nejde. Už nežijeme za socialismu. Obecně se ale můžeme bavit o cenách energií a jejich tvorbě. Pro všechny. Pro velké podniky, malé firmy, živnostníky i pro domácnosti. Musíme do budoucna hledat cestu zásobování a soběstačnosti v energetice. A také uvažovat o bezpečnosti. Nemůžeme být skoro stoprocentně závislí na jednom zdroji, tedy Rusku.
To už Evropská unie zkouší řešit. Alespoň částečně. Zatímco v jaderné energii dává Brusel státům volnou ruku, aby se samy rozhodly, u alternativních zdrojů energie nadiktoval, že jejich podíl se musí zvýšit časem až na pětinu. Velké dotace na pěstování biomasy ale automaticky zvedají ceny potravin.
Spousta lidí samozřejmě fandí alternativním zdrojům energie. Realisticky je ale třeba zvážit míru, kterou alternativní zdroje dnes mohou nahradit klasická paliva. Dvacet procent je obrovské číslo. Účinnost těchto zdrojů je navíc strašně malá. Evropská unie tímto nařízením vlastně nutí národní státy zdražovat své výrobky. Je to šílená věc. Tento trend tu je, ale nejsme jím nijak nadšeni.
Nejde jen o energetiku. V Evropě jsou „k mání“ dotace snad na všechno. Existuje dnes vůbec nějaká neviditelná ruka trhu, kterou s oblibou propagoval před lety Václav Klaus ještě jako ministr financí?
Evropská unie má v tomto směru několik tváří. Je tu Lisabonská strategie, která se snaží o otevření trhu, rozšíření světového obchodu a rozbití obchodních bariér v rámci WTO (Světová obchodní organizace, poznámka redakce). Druhá unijní tvář je dotační. Když už nějaké dotace fungují, je velmi těžké je zrušit. Hlavně zemědělská lobby je silná. Doufám, že i naše předsednictví Unie přispěje k tomu, že tlak na jejich omezení bude velmi silný. Evropská unie má v tomto směru několik tváří. Je tu Lisabonská strategie, která se snaží o otevření trhu, rozšíření světového obchodu a rozbití obchodních bariér v rámci WTO . Druhá unijní tvář je dotační. Když už nějaké dotace fungují, je velmi těžké je zrušit. Hlavně zemědělská lobby je silná. Doufám, že i naše předsednictví Unie přispěje k tomu, že tlak na jejich omezení bude velmi silný.
To bude asi těžké.
To jistě. Dotační unijní systém žije už desetiletí a nelze ho přehodit ze dne na den. Už teď se ovšem snaha o posun v dotační politice začíná projevovat. Jde o převedení přímých agrárních dotací (nárokových) na každou krávu nebo hektar osázených polí do roviny dotací na konkrétní projekty. Tedy na ty, které mají větší přidanou hodnotu než ostatní.
Všechny zákony ale nezávisejí na Evropské unii. Co třeba reformní balík na ozdravení veřejných financí? Hlasoval jste pro, ale podnikatelé si přesto na řadu věcí stěžují.
Každá změna je složitá, ale věřím, ten balík má hlavně pozitivní dopady. Od ozdravění státních financí až po přiblížení k zavedení eura. To není sice zřejmé, ale určitě to i pro malé podnikatele může znamenat například jistotu při uzavírání smluv. Proti pohybu kurzu se dnes malým exportérům ani importérům nevyplatí zajistit – ale je to riziko. Samozřejmě zůstávají věci, které bychom si přáli vyřešit, jako je třeba zdanění úvěrů a podobně.
Co třeba změna hranice obratu pro zavedení podvojného účetnictví. To může ulevit více podnikatelům.
Může. Ale má háčky. Řekl bych, že je to takové neutrální opatření. Kdo nemá ambice obchodovat se zahraničím nebo žádat o nějaké dotace, tak ušetří na administrativě. Kdo si chce ovšem požádat o evropské dotace, o kterých jsme tu už mluvili, musí podle bruselských pravidel vést stejně podvojné účetnictví. Bez ohledu na obrat. Toto účetnictví je totiž průhlednější – jak pro úředníky z Unie, tak třeba pro dodavatele nebo odběratele.
Živnostníci se bojí, že ODS jim bude chtít při první příležitosti sebrat možnost paušálních odpočtů z daně z příjmu, které prosadila minulá vláda ČSSD. Jejich zavedení ocenili jako největší pomoc pro malé podnikání za mnoho posledních let.
To je omyl. Nejde o zrušení paušálních odpočtů. ODS je proti paušální dani či odvodu – to se možná někomu plete. Ale je to velký rozdíl. Nechceme vybírat paušální odvod od živnostníka. To je princip, že platí stejnou částku do státní pokladny až do chvíle, dokud by nedokázal, že je s touto vybíranou daní ve ztrátě. Ale: Paušální odpočet z tržby uznáváme i my. Především v oborech, kde ti lidé vedou nějaký specifický obor drobného podnikání. Když přiveze paní jablka na trh, tak si asi nebude zaměstnávat účetní a daňového poradce. To by zaplatila víc, než utrží. Mluvíme tu o unikátních, malých, rodinných a netradičních provozovnách.
Nechal byste tedy zemědělcům možnost odpočítat 80, právníkům třeba 40 procent tržeb do nákladů?
Je to specifické, neznám situaci v zemědělství nebo službách. Muselo by se to propočítat. Ale u oborů drobné řemeslné výroby jsem jednoznačně pro.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků společně s Vysokou školou ekonomickou zveřejnily zprávu, že až čtvrtina firem by chtěla z Česka „prchnout“. Důvod? Vysoké daně a složité předpisy.
I k nám do SME Union se dostávají takové informace. Daně se sice firmám od příštího roku sníží, ale já bych myslel, že by stát měl jít ještě na nižší míru zdanění. Horší je ale složitost systému, na tom se shodují snad všichni. Nejlepší by bylo zrušení všech výjimek, snížení daňové sazby.
Jste poslanec. Jeden z dvou set lidí v zemi, který by to mohl skutečně změnit.
Intenzivně jednám s ministerstvem financí, jak pohnout ledy. Zrušit nejrůznější daňové výjimky? Nejde o nic jiného, než o politickou vůli. Z národohospodářského hlediska nemají vlastně žádný dopad. Bylo by lepší daňovou zátěž co nejvíc zprůhlednit. Zájmové skupiny se ovšem bouří.
Co když se zeptám na nějaký daňový odpočet, který vám „leží v žaludku“.
Nevzpomenu si na žádný konkrétní. Je jich prostě moc. A také proto bych nejdříve šel cestou rušení těch absurdních a ostatní koncentroval do jedné právní normy.
Vy jste ale také zájmová skupina. A kromě vás je jich víc: Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení podnikatelů, Asociace MSP. Není vás moc a netříští to zájmy podnikatelů?
Domnívám se, že to naopak upoutává pozornost vlády i jiných státních orgánů. Čím větší tlak z mnoha stran, tím větší šance, že upozorníme na konkrétní problémy.Evropská unie má v tomto směru několik tváří. Je tu Lisabonská strategie, která se snaží o otevření trhu, rozšíření světového obchodu a rozbití obchodních bariér v rámci WTO . Druhá unijní tvář je dotační. Když už nějaké dotace fungují, je velmi těžké je zrušit. Hlavně zemědělská lobby je silná. Doufám, že i naše předsednictví Unie přispěje k tomu, že tlak na jejich omezení bude velmi silný.
