(EURO 32/2005)
Jak již bylo několikrát uvedeno v souvislosti s výkupními cenami obilí, holding Agropol Group se důrazně ohrazuje proti jakémukoliv spojování se skupinou Agrofert. Tímto za Agropol Group znovu prohlašujeme, že žádná dohoda o cenách s Agrofertem neexistuje a ani v budoucnu existovat nebude. Těmito do tisku pronikajícími „fámami“ se cítíme velice poškozeni.
Letošní sklizeň obilí je vinou deštivého počasí nepříznivě ovlivněna zejména z hlediska kvality. V současné době se projevuje přebytek krmného obilí, který sráží jeho cenu. Možnost umístit obilí do Státního zemědělského intervenčního fondu bude v důsledku toho značně omezena. Část obilí zemědělci vyvážejí do okolních zemí (Německo, Rakousko).
Protože na Slovensku a v Maďarsku je situace obdobná jako u nás, Agropol Group začal dovážet levné obilí právě z těchto zemí. Například krmná pšenice ze Slovenska se dováží za cenu kolem 2000 Kč za tunu, což umožní Agropolu udržet nízké náklady na výkrm zvířat, a tím i konkurenceschopnost českých živočišných produktů, které jsou v prodejních sítích České republiky trvale na nízké cenové úrovni, a proto je nutné dlouhodobě snižovat výrobní náklady.
Agrárníci se v současné době neustále obracejí na nesprávné „viníky“. Jsme přesvědčeni o tom, že za dnešní situace na trhu s obilovinami je způsobena mimo jiné i neprofesionalitou Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) ve vypisování výběrových řízení, v důsledku čehož jsou poškozeni jak zemědělci, tak i skladovatelé. Je velice pravděpodobné, že tento stav, kdy v průběhu již zahájených žní není zřejmé, kolik skladovacích kapacit bude mít SZIF k dispozici, vede k vážné destabilizaci trhu s obilím. Je zřejmé, že tato situace zásadním způsobem znemožňuje skladovatelům jakékoliv plánování a organizaci probíhající žňové kampaně.
Situaci navíc komplikuje enormně vysoká úroda z let 2004 a 2005, a to nejen v České republice, ale také ve většině států Evropské unie. Velký přebytek obilovin výrazně navyšuje nabídku nad poptávkou, což se samozřejmě zákonitě promítá také do výkupních cen.
Rovněž zavádějící jsou výroky objevující se v tisku ohledně letošní intervenční ceny pro nákup pšenice. Pravdou je, že tato cena byla stanovena na úrovni 101,31 EUR/t. Jedná se však o platbu, jež bude uskutečněna za zboží dodané nejdříve 1. 11. 2005, přičemž toto zboží bude muset splňovat velice přísné kvalitativní parametry stanovené Evropskou unií. S ohledem na průběh letošních žní je velmi pravděpodobné, že množství zboží, které bude splňovat tato přísná kritéria, bude výrazně menší množství než v loňském roce. Na toto zboží se již žádná intervenční kritéria nevztahují a EU je prostřednictvím SZIF vykupovat nebude.
Je tedy zřejmé, že i požadavek na výstavbu dalších skladů není podložen skutečnou potřebou navýšení skladovací kapacity na území ČR, která je pro roky „normální“ sklizně naprosto dostatečná. Nehledě na to, že připraví zemědělce i stát o finanční zdroje (náklady lze odhadovat cca na dvě miliardy korun), které by mohly být investovány jinde a mnohem účelněji, navíc i údržba a celoroční provoz těchto skladů (které by byly po většinu roku poloprázdné) bude průběžně velice nákladná záležitost.
Jolana Procházková a Jana Kindlová
úsek firemní komunikace
Agropol Group
