Tak Lukašenka na summitu NAT O v Praze neuvidíme. Podle očekávání nedostal vízum. Ne, že by běloruského diktátora byla nějaká škoda. Jenomže nad přijatým řešením se vznáší nepříjemný smrádek pokrytectví. České vládě není co závidět. Ono je těžké vpustit do země prezidenta, který vraždí své oponenty.
A navíc dopředu vyhrožuje, že za neudělení víza se pomstí. Kladná odpověď Lukašenkovi by Praze vynesla tvrdou kritiku spojenců v NAT O a ztrátu tváře. Vlastně by nebyl důvod rozebírat, proč minský tyran zůstane za dveřmi. Nebýt jedné „maličkosti“. Bělorusko je oficiálně pozváno na zasedání Euroatlantické rady partnerství, které se uskuteční v rámci jednání aliance. T o zrušeno nebylo - a všichni členové běloruské delegace kromě Lukašenka také bez problémů české vízum dostali. Takže diktátor do Prahy nesmí, ale jeho pochopové ano? Je hezké, že český kabinet ukázal zásadový postoj. A ještě hezčí, že Evropská unie se chystá napříště jednotně odmítat jak Lukašenka, tak asi padesát členů jeho vlády. Jenomže, tak jako už tolikrát ve světové diplomacii, nejsou politici v postupu proti diktatuře důslední. Bělorusko prostě nemá mezi elitou NAT O co pohledávat. Tím, že aliance připustila účast této země na jednání, připodobnila se tak trochu OSN, která ve snaze sjednotit celý svět vítá pod svou střechou ty nejzločinnější režimy. Oproti tomu NAT O ve své historii vždy dávalo přednost právu před diplomacií. Mělo by to tak zůstat, chce li být tato organizace i v novém tisíciletí k něčemu.
