Po průmyslu či dopravě nabývá na důležitosti i ekologická bilance výroby potravin. Maso z ní nevychází vůbec dobře.
V zemi zabíjaček a ovaru to může působit jako fantasmagorická zpráva z jiného vesmíru, světová média si však kladou otázku, zda nepřichází konec masa a lidstvo nestojí na prahu nové éry rostlinného stravování. Naposledy to byl německý deník Die Welt, který tak reagoval na vstup amerického start-upu Beyond Meat na burzu.
Byli byste ochotni vzdát se masa kvůli ochraně klimatu?
Začátek obchodování s akciemi deset let staré firmy bývá aspoň zatím označován za jeden z největší burzovních startů poslední doby. Hodnota akcí raketově vzrostla a drží se zhruba na trojnásobku původní ceny. Beyond Meat přitom není žádný technologický inovátor ze Silicon Valley. Zabývá se výrobou rostlinných náhražek masa, které jsou údajně od skutečného masa nerozeznatelné.
Ve středu zalistoval produkty společnosti na domácím trhu německý řetězec Lidl. V Česku je má v sortimentu například Rohlík.cz, ovšem aktuálně hlásí vyprodáno. Zdaleka přitom nejde jen o Beyond Meat, podle Die Welt na burzách aktuálně frčí i další tituly náhražkového sektoru.
Vývoj akcií Beyond Meat:
Z čeho tedy důvěra investorů i prodejců potravin pramení? Jako logická odpověď by se nabízel aktuální trend vegetariánství a veganství jako zdravější alternativy. Ten zasáhl i Česko, byť ve výrazně menší intenzitě než tomu bylo jinde. Stejně jako jiné módy však už i tato pomalu doznívá. Příkladem za všechny je herečka Anne Hathaway, která se po mnoha letech k masu vrátila s tím, že jí nastartovalo mozek.
Důvod důvěry burziánů je jiný. Očekávají, že k bezmasé stravě se bude přiklánět stále více lidí, kteří proti masu z principu nic nemají a naopak ho mají velmi rádi. V konfrontaci s globálním oteplováním, růstem emisí, nedostatkem vody i samozřejmě i podmínkami průmyslového chovu zvířat se však od masa odvracejí nebo jej aspoň omezují.
Produkce hovězího je totiž mimořádně neefektivní způsob výroby proteinů, ať už jde spotřebu vody, množství CO2 vypuštěných do atmosféry nebo nároků na prostor. Beyond Meat oproti tomu deklaruje, že vody spotřebuje o 99 procent méně, půdy o 97 procent a energie o 46 procent.
Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
Zdaleka to nemusí skončit jen u apelu na ekologické uvědomění spotřebitelů. Producenti emisí si dobře pamatují dobu bez nutnosti platit za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého, případně kdy tuna byla za pakatel. Ta doba je dávno, byť jen dva roky pryč. Dnes emisní povolenky drtí nejednoho znečišťovatele a celé státy nutí ke změně energetické strategie.
Debaty, že by si neměl připlácet jen velký průmysl a energetika, ale i doprava, domácnosti a zemědělství se přitom vedou s čím dál větší intenzitou. Představa, že k ceně uheráku bude nutné přičíst nejen DPH, ale třeba i uhlíkovou, vodní nebo třeba půdní daň, není v této souvislosti zase až tak bizarní. Koneckonců, cukrová daň je už v některých zemích realitou, byť z jiných důvodů.
Samozřejmě, že bublina kolem Beyond Meat může zase rychle splasknout poté, co se třeba ukáže, že vegiburger spotřebuje dvakrát více vody než velká dobytčí jednotka neboli kráva. Stejně tak však můžeme po náhražce v regálu brzy sáhnout, abychom ušetřili pár korun na opravdový nedělní řízek.
