Největším problémem reformy bude redukce mandatorních výdajů Úpravy systému sociálních výdajů jsou podstatným předpokladem pro ozdravění struktury veřejných rozpočtů v ČR. Vyplývá to z koncepce reformy veřejných financí, kterou předložilo nedávno Ministerstvo financí.
Největším problémem reformy bude redukce mandatorních výdajů
Úpravy systému sociálních výdajů jsou podstatným předpokladem pro ozdravění struktury veřejných rozpočtů v ČR. Vyplývá to z koncepce reformy veřejných financí, kterou předložilo nedávno Ministerstvo financí.
Základním problémem sociální reformy je reforma penzijního systému. Důchodový systém je totiž dlouhodobě finančně neudržitelný a musí nezbytně projít zásadní reformou. O podobě reformy se diskutuje již řadu let, a to i na úrovni vlády a Parlamentu České republiky. Vláda se v Programovém prohlášení zavázala věnovat prvořadou pozornost modernizaci důchodového systému s tím, že smyslem reformních opatření bude mimo jiné zajištění finanční stability a únosnosti systému. V současné době existuje více variant řešení, které byly zpracovány jak odborníky Ministerstva práce a sociálních věcí, tak nezávislými experty. V rovině nezbytných parametrických úprav systému navrhuje MF postupovat zásadně ve smyslu Programového prohlášení vlády, tj. zabezpečit růst reálné úrovně důchodů přesně podle platného zákona. Nařízeními vlády budou důchody zvyšovány s ohledem na růst spotřebitelských cen, s částečným přihlížením k růstu mezd.
Nemocenská s účastí zaměstnavatele
Zásadně reformován musí být současný systém vyplácení nemocenských dávek. Zároveň s tím budou revidovány všechny jeho základní parametry. Cílem připravovaných změn je především zabránit zneužívání a deformacím, vnést do systému prvky, které budou stimulovat pojištěné, lékaře i zaměstnance k naplňování základního poslaní nemocenského pojišťění. S platností od počátku roku 2004 budou redukční hranice pro výpočet dávek valorizovány podle vývoje cen. Od roku 2005 se navrhuje poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem po dobu prvních dvou až tří týdnů nemoci ,s adekvátní kompenzací v podobě snížení odváděného pojistného a snížení procentní sazby za počáteční dny.
Sociální dávky nesmějí být zneužívány
Hlavním problémem u části příjemců těchto dávek je nedostatečná míra motivace a aktivizace těchto osob hledat práci. Jedním z důvodů je vysoká úroveň zabezpečení sociálními dávkami, která demotivuje zejména některé občany s nižší kvalifikací a větším počtem vyživovaných dětí. Navrhuje se upravit s účinností od počátku roku 2004 příslušné zákony tak, aby se podařilo podchytit v praxi časté zneužívání výplaty podpor a zejména podpořit motivaci nezaměstnaných k hledání a přijetí trvalého zaměstnání. K zabezpečení této části reformy bude aplikována sada opatření: podmínit výplatu dávky aktivní účastí příjemce v programech aktivní politiky zaměstnanosti, neposkytovat podporu spolu s jinou státem hrazenou náhradou mzdy nebo sociální dávkou atd. Celý systém sociálních dávek musí projít rychlou a hlubokou reformou. Jejím smyslem bude intenzivnější cílení dávek na skutečně sociálně potřebné a odstranění prvků, které odrazují od zvyšování či změny kvalifikace a od hledání trvalého zaměstnání. Částky životního minima by neměly být v budoucnu nařízeními vlády zvyšovány více než ukládá zákon. Tímto postupem bude zmírňován demotivující účinek současného systému dávek. Doporučuje se také zpřísnit podmínky výplaty dávek sociální potřebnosti, včetně důsledného posuzování celkových majetkových a sociálních poměrů žadatele. K omezení zneužívání sociálního systému (bezdůvodný pasivní přístup příjemce dávek k řešení obtížné situce vlastními silami) napomůže také navrhovaná degresivní výše dávek v čase.
Šetřit se bude i na veřejném zdravotním pojištění
Tato oblast musí nezbytně nutně projít reformou, obdobně jako důchodový systém, mj. i proto, že finanční nákladnost systému poroste v závislosti na procesu stárnutí populace. Je třeba vytvořit podmínky k tomu, aby systém byl schopen větší finanční soběstačnosti a vyváženosti. Je nutné optimalizovat a racionalizovat předimenzovanou síť lůžkových zdravotnických zařízení. V krátkodobém horizontu je nezbytné upravit řadu zákonných ustanovení (o dohodovacím řízení a výši úhrad, revize okruhu hrazené zdravotní péče apod.). Je třeba zefektivnit regulaci výdajů na léky a zdravotnickou techniku a zpracovat celkovou lékovou politiku.
Stavební spoření by mělo být více cílené
Výdaje na stavební spoření mají výrazně stoupající tendenci. Díky vývoji inflace a úrokových sazeb od roku 1994 a nezměněným parametrům státní podpory se atraktivnost stavebního spoření oproti jiným produktům na bankovním trhu podstatně zvýšila a přestaly platit původní proporce. Návrh úpravy systému (s účinností od 2004) proto obsahuje snížení procentní sazby státní podpory při zvýšení podporovaného maxima. Další změny budou spočívat v prodloužení vázací lhůty, poskytování státních prostředků stavebním spořitelnám až po ukončení spoření účastníkem, poskytování státní podpory účastníkům od 15 let věku a ve zrušení osvobození úroků z vkladů ze stavebního spoření od daně.
Ministerských úředníků by mělo postupně ubývat
Výdaje na platy státních zaměstnanců představují přibližně pětinu celkových výdajů státního rozpočtu. Vláda se v Programovém prohlášení zavázala dokončit reformu uzemní veřejné správy a zahájit modernizaci ústřední státní správy. Současně se zavázala soustavně věnovat pozornost výdělkovým relacím mezi nepodnikatelskou a podnikatelskou sférou, s cílem postupně zlepšovat situaci zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Navrhovaný postup proto vychází z předpokládaného zavedení šestnáctitřídního systému platových tarifů. Současně se navrhuje snižovat počty funkčních míst v ústředních orgánech státní správy, organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, a to v každém roce o 2 %, počínaje rokem 2004.
Bohuslav Sobotka vysvětluje svému vládnímu a stranickému kolegovi Zdeňku Škromachovi nutnost reformy sociálních výdajů. Škromach mu zatím nechce rozumět.
FOTO: ČTK
