Banky si pochvalují záruky „naruby“, ...
Celý podtitul: Banky si pochvalují záruky „naruby“, bez nichž se firmy nemohou ucházet o státní zakázky
Východočeská obec Rudoltice se chystá na rekonstrukci místní tělocvičny. Výběrové řízení na stavební firmu zatím není u konce. Aby se však firmy mohly do tendru přihlásit, musely kromě jiných předpokladů prokázat, že mají bankovní záruku. Nejedná se však o klasické ručení. Zájemci si museli založit nový účet u libovolné banky a finančnímu domu se zavázat, že pokud tendr vyhrají, pošlou na něj částku přesahující jeden milion korun. Banka jim pak na jiném účtu stejnou sumu zablokovala jako jistinu a teprve poté vydala záruku, s níž mohly jít do výběrového řízení. Kvůli krizi se jedná o stále častější podmínku, bez které se firmy nemohou o zakázky měst či obcí ucházet. Pro banky se zároveň jedná o velmi lukrativní byznys. Vystavení záruky stojí tisíce korun a zájemci musejí bance platit i za vedení účtu, kam možná ani nakonec peníze nepošlou, neboť z tendru vypadnou.
Jen pro vyvolené
„Bankovní záruky jsou poměrně hojně využívány v komerční sféře jako záruka dodavatele vůči kupujícímu. V našem případě jde o obrácený postup. Budoucí potenciální dodavatel díla tím, že získá bankovní záruku, prokazuje, že má k dispozici dostatečné provozní prostředky,“ uvedl Libor Dostál, jednatel společnosti Vision Rudoltice, jež popsaný tendr organizuje. „V dnešní době, kdy je značná část stavebních firem v těžké finanční situaci, je obezřetnost obzvláště na místě,“ doplňuje Dostál.
Banky si stále častější praxi tuzemských měst a obcí nemohou vynachválit. „Jde o používaný produkt, u kterého pozorujeme zvýšený zájem,“ uvedla Irena Zatloukalová z ČSOB s tím, že odměna ze záruky je smlouvána s klienty individuálně a způsob zajištění je rovněž individuální. „Záruka za nabídku do veřejné soutěže je klienty velmi žádána, protože v případě, že nevyhrají soutěž, banka jim může uvolnit zajištění,“ doplnila Zatloukalová.
Banky nechtějí konkrétní případy komentovat a nesdělují ani cenu takové záruky. „Z celkového počtu vystavených záruk představují záruky za účast ve veřejných soutěžích více než jednu třetinu a záruky ve prospěch obcí a měst v nich zaujímají významný podíl,“ tvrdí Pavla Langová z České spořitelny.
Nadšení bank však zřejmě nesdílejí firmy, které sice vyhrají zakázku, ale několik měsíců jim na účtu „visí“ statisíce nebo i miliony korun, aniž by je mohly používat. Ze strany státu jde o pochopitelnou snahu vyloučit finančně nespolehlivé firmy. Problém ale může být v tom, že úřady často požadují velmi vysokou jistinu. Zákon o veřejných zakázkách sice dovoluje městům, aby si určily výši záruky, zároveň ale uvádí obvyklou výši, a to „do dvou procent předpokládané hodnoty veřejné zakázky“. V případě zmiňované rekonstrukce rudoltické tělocvičny bude muset vítěz složit více než deset procent z hodnoty zakázky.
Záruka jako úvěr
Velmi často se rovněž stává, že některá města či obce vyžadují po firmách, aby složily peníze přímo na účet města či obce, jež zakázku vypsalo. „S tím ale bývají problémy. Slýcháme od klientů, že při složení jistiny na účet zadavatele dochází k prodlení s vrácením peněz v případě neúspěchu uchazeče v soutěži,“ popisuje Zatloukalová.
Klasická bankovní záruka přitom znamená závazek banky zaplatit, pokud ten, za koho se zaručuje, nedodrží podmínky, na které je záruka vystavena. Jenže na tuto klasickou záruku se banka dívá jako na potenciální úvěr. A stejně jako došlo kvůli krizi k poklesu úvěrování, banky nechtějí poskytovat ani tyto klasické záruky. Proto je jištění „naruby“ stále oblíbenější, neboť jde o jedinou formu záruky, kterou lze v současné době relativně snadno získat.
