A ono se něco děje a věrohodných a ověřitelných informací je poskrovnu.
Kolega Ondřej Stratilík je posbíral pro čtenáře tohoto vydání týdeníku Euru a nebudeme si nic namlouvat, neudělal nám radost. Významná část chmelnic je osázena rostlinami, které neprodukují tradiční českou kvalitu. Jestli je to tím, že se chmelaři nedokážou vyrovnat se změněnými klimatickými podmínkami a suchem, nebo zda jde skutečně o nějakou chybu u žateckých šlechtitelů, zatím není úplně jasné. Co jasné ale je, že s tím bude třeba něco dělat. A to co nejrychleji. I tak to chmelaře bude bolet. Ale bez červeňáku český ležák neuvaříte, a tak jim všichni budeme držet palce.
Bohužel současný svět není místem svědčícím o pohodě u oroseného půllitru, jak nám připomíná Daniel Deyl při svém rozebírání vyostřující se rivality mezi Spojenými státy a Čínou. Přes Pacifik zatím létají slova a celní přirážky, ale od těch nebývá, jak z historie víme, až tak daleko k raketám a dělostřeleckým granátům.
S hospodářskou sílou roste i politická asertivita Číny, a to americké stratégy zaměstnává řádově více než nějaké evropské kočkování s Vladimirem Putinem stojícím v čele země, jejíž ekonomický potenciál odpovídá zhruba Beneluxu.
Američané o blížícím se vojenském konfliktu s Čínou otevřeně diskutují a nutno říci, že mají o čem. Špionské aktivity a krádeže duševního vlastnictví se už nedotýkají zdaleka jen komerčně využitelných technologií. Navíc je poměrně dost nejasné, jak by se asijská mocnost chovala v situaci, kdyby se její ekonomika dostala do vážnějších potíží, což vyvolává u autoritativních režimů potřebu hledat nějakého vnějšího škůdce. A vzhledem k nezanedbatelným vnitřním čínským ekonomickým nerovnováhám, nemusí jít o nějak zvlášť vzdálenou budoucnost.
To takový brexit, jemuž věnujeme dnešní esej, je proti tomu úplná selanka.
Co si budeme povídat. Byť logika vyjednávání daná pocitem, že když nám na kontinentu chcípne koza, je třeba zařídit, aby za kanálem pošly alespoň tři, je tváří v tvář hrozícím globální konfliktům planetárně ostudná. I když představa, že k problémům s nachmelením oblíbené plzničky mě zlí britští brexitoví rybáři připraví ještě o holandského matesa s cibulí, je jistě poněkud frustrující. Ale příští vydání našeho týdeníku bude určitě optimističtější.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
