PENZIJNÍ SYSTÉM Stávající důchodový systém je zapotřebí změnit, a to co nejrychleji. Pokud bude fungovat beze změn, dosáhne v roce 2100 schodku v objemu 2,5násobku hrubého domácího produktu. To je zjištění týmu odborníků, kteří pro Úřad vlády připravili podklady pro rozhodnutí o reformě důchodů.
PENZIJNÍ SYSTÉM Stávající důchodový systém je zapotřebí změnit, a to co nejrychleji. Pokud bude fungovat beze změn, dosáhne v roce 2100 schodku v objemu 2,5násobku hrubého domácího produktu. To je zjištění týmu odborníků, kteří pro Úřad vlády připravili podklady pro rozhodnutí o reformě důchodů.
Pokud se Česko vyhne reformě důchodového systému, přijdou velké problémy. Řešení však existuje. Co například před zhruba deseti lety doporučila České republice Světová banka? Neponechávat financování důchodů pouze na průběžném systému a zavést vícepilířový systém s povinným spořením v penzijních fondech či zavedení silné motivace k individuálnímu spoření v těchto fondech. Stejné doporučení má nyní jak ona, tak například Evropská komise. Varovala přitom před skrytým dluhem, který vzniká a roste kvůli tomu, že stát problém financování penzí nijak neřeší a pouze jej přenáší na další generace. Výši skrytého dluhu přitom vyčíslila na stovky miliard korun.
Rovněž podle názoru odborného týmu Vladimíra Bezděka je k zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti nutná výrazná úprava dnešního důchodového systému. Pokud by systém dál fungoval beze změn, vznikne v něm podle závěrečné zprávy, již tým vypracoval, deficit, který by například v roce 2050 dosáhl téměř 43 procent hrubého domácího produktu a v roce 2100 dokonce 244 procent HDP, tedy bilionů korun (viz tabulka).
DVA PILÍŘE REFORMY
Ve své zprávě proto Bezděkův tým doporučuje postavit penzijní systém na dvou pilířích. Tedy zachovat jako první pilíř průběžné financování důchodů (povinný příspěvek každého ze mzdy) plus zavést druhý, fondový pilíř. „Z hlediska snížení rizik povinného důchodového systému je vhodná diverzifikace financování jeho závazku formou zavedení fondového příspěvkově orientovaného pilíře,“ uvádí se v závěrečné zprávě týmu.
Doporučuje přitom snížit příjmovou solidaritu ze stávajících vysokých hodnot v celém povinném důchodovém systému. To znamená, že výše budoucího důchodu by měla více záviset na tom, kolik daný člověk do systému přispívá a kolik spoří. Ovšem v samotném státním (prvním) pilíři analytici předpokládají, že jeho příjmová solidarita spíše ještě vzroste, aby se předešlo chudobě ve stáří u ohrožených kategorií obyvatelstva.
Závěrečná zpráva rovněž upozorňuje na to, že založení fondového (tedy druhého) pilíře přinese vznik transformačního deficitu, jehož existence se musí vzít v úvahu při nastavení konkrétních parametrů reformy. Za důležitý prvek v rámci úprav nynějšího penzijního systému považuje pokračování ve zvyšování důchodového věku a zdrženlivost ve valorizaci vyplácených důchodů.
SNÍŽÍ SE RIZIKO Jaké jsou hlavní rozdíly mezi průběžným (PAYG) a fondovým (FF) financováním důchodového systému? Zatímco výnos PAYG je závislý na demografickém vývoji, výnos FF systému je dán podmínkami na finančních trzích, mírou a způsobem regulace a výší administrativních nákladů. PAYG a FF systémy se liší také z hlediska citlivosti na rizika. Kombinací obou metod financování lze tudíž snížit celková rizika. Výkonný tým došel ve své práci i k některým zajímavým obecným závěrům. Ideální důchodový systém neexistuje. Výhody PAYG oproti FF financování jsou kompenzovány nevýhodou PAYG oproti FF v jiných oblastech. Neexistuje „oběd zdarma“, v důchodovém systému a jeho reformě je vždy „něco za něco“. Výši důchodu navíc nelze hodnotit bez ohledu na rizika, kterým důchodový systém čelí. Současný důchodový systém nabízí relativně vysoké důchody, na které však dlouhodobě nemá dostatek zdrojů. Celkově je dnešní systém nediverzifikovaný, zranitelný a riskantní jak pro občany, tak i pro stát, uvádí se v závěrečné zprávě. ZÁSADNÍ REFORMA, NIKOLIV DÍLČÍ ZMĚNY
Bezděkův tým tedy došel ve své analýze k jednoznačnému závěru, že dnešní důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a vede k eskalaci značných deficitů. Potřebuje zásadní reformu, nikoliv pouze dílčí změny. „Krátkodobě bude systém sice dosahovat přebytku, to ovšem neznamená jeho udržitelnost či stabilizaci. V důchodovém systému existují značná časová zpoždění, a proto musí přijetí reformních opatření dostatečně předcházet okamžik, kdy budou problémy vidět. Projektovaný přebytek je důsledkem nedávného zvýšení pojistné sazby, které ovšem nijak nesnižuje rizika důchodového systému pro veřejné rozpočty. Přebytky důchodového systému jsou navíc podmíněny zdrženlivostí vlád při valorizaci důchodů,“ uvádí se ve zprávě.
Toto stanovisko je v rozporu s tím, co nedávno prohlásil premiér Jiří Paroubek. Ten v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že Česká republika v současnosti reformu penzijního systému nezbytně nutně nepotřebuje. Podle Paroubka současný penzijní systém nebude zatěžovat rozpočet ještě dvacet let a zvyšující se porodnost může udržet systém několik desetiletí vyrovnaný.
„Poslední prohlášení premiéra Paroubka ukazuje na klíčové nepochopení problematiky v otázce penzijního systému. Změna systému, bez ohledu na to, která z reforem bude zvolena, bude probíhat následujících patnáct až dvacet let. Pokud v následujících letech bude systém přibližně vyrovnaný nebo mírně přebytkový, je to jedinečná a do jisté míry i poslední příležitost provést reformu,“ prohlásil analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenar.
NÁVRH ČSSD
Jako základní má zůstat průběžný systém, v němž mají být vytvořeny pomyslné individuální účty (NDC), na kterých si každý může zjistit, kolik již odvedl na pojistném. Z nich se má počítat i výše důchodu. Pro nízkopříjmové skupiny má být zaveden institut minimálního garantovaného důchodu. Dále se má posunout odchod do důchodu na 65 let. Od roku 2010 má být převedeno pojistné ze státní politiky zaměstnanosti do důchodového systému.
NÁVRH ODS
Z průběžného systému se má financovat rovný důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy pro všechny. Současně s tím má dojít ke snížení povinné pojistné sazby. Váha státního důchodového zabezpečení tak má klesnout a zvyšoval by se prostor pro soukromé dobrovolné pojištění. Věk odchodu do důchodu se má postupně zvýšit na 65 let.
NÁVRH US-DEU
Průběžný systém má projít postupnými reformami, bude možné částečně se z něj vyvázat s tím, že peníze, které by namísto do něj šly do soukromého penzijního spoření, by musely být doplněny z vlastních zdrojů v určité dané výši. Věk odchodu do důchodu postupně zvýšit na 65 let.
NÁVRH KDU-ČSL
Mají být provedeny změny průběžného systému tak, aby bylo možné převést část prostředků ze státního systému na vlastní kapitálový účet. Státní důchodový pilíř má být posílen o příjmy plynoucí ze zvýšení spotřebních daní. Věk odchodu do důchodu má být posunut na 65 let.
NÁVRH KSČM
Má být zachován státní pilíř, tedy průběžné financování důchodů v nynějším stavu. Od roku 2030 se má zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 65 let. Má být zrušen příspěvek státu na penzijní připojištění a o tuto částku posílen příjem důchodového systému. Od roku 2015 má být pro OSVČ zavedena plná platba na sociální pojištění minimálně ve výši 29,6 pr
ocenta z průměrné mzdy. Od roku 2020 začne převod 10 procent celostátního inkasa spotřebních daní do důchodového systému. V roce 2040 se má zvýšit pojistná sazba o tři procentní body na 32,6 procenta a o dvacet let později o dalších 0,9 procentního bodu. Věk odchodu do důchodu se má postupně zvyšovat až na 65 let.
VÝVOJ DEFICITU SOUČASNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU
(v procentech HDP)
| 2005|0,3|
| 2010|2,4|
| 2020|6,3|
| 2030|4,4|
| 2040|12,0|
| 2050|-42,7|
| 2060|-88,5|
| 2070|-127,2|
| 2080|-166,2|
| 2100| -244,1|
Pramen:** Závěrečná zpráva Výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě.
