Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ke konci července zveřejnilo ve středu ministerstvo financí. Zároveň revidovalo červnové údaje. Technické problémy při zpracování dat z České národní banky, kde jsou vedeny účty státní pokladny, vedly ke zkreslení příjmů rozpočtu, které byly podhodnoceny o 5,1 miliardy korun. Schodek tedy nedosáhl 34,8 miliardy, ale činil jen 29,7 miliardy korun.
Relativní úspěch.
Červencové údaje byly letos stejně jako v předchozích dvou letech poměrně dobré. Celkové dosavadní příjmy činí 353,2 miliardy, výdaje dosáhly 376,8 miliardy korun. V červenci hospodařila státní pokladna s přebytkem 6,1 miliardy, kumulovaný schodek od začátku roku tak nyní činí 23,6 miliardy Kč. To je ve srovnání s loňským rokem o 21,5 miliardy více. I když jsou tedy poslední údaje o státním rozpočtu relativně příznivé, při pohledu na vývoj celkového letošního schodku není optimismus na místě. Ministerstvo financí uvádí, že dosavadní schodek představuje 48 procent celoročně plánovaného schodku, což vzhledem k tomu, že již máme více než polovinu roku za sebou, nevypadá tak zle. V závěru roku se však výrazně zvyšují výdaje v souvislosti s hrazením faktur za investiční zakázky. V loňském roce se v posledních dvou měsících schodek rozpočtu prohloubil o pětatřicet miliard. Současná úroveň schodku tedy není tak příznivá, jak uvádí ministerstvo financí. Kritiku částečně zmírňuje skutečnost, že ministerstvo již převedlo krajům a obcím prostředky na reformu veřejné správy včetně školství v objemu třiceti miliard korun, ačkoliv rozpočet původně počítal s částkou 17,8 miliardy.
Osmnáct miliard.
Proč se schodek rozpočtu prohlubuje? Problém tkví na straně příjmů. Zatímco výdaje ke konci roku dramaticky rostou, s obdobným zvýšením příjmů počítat nemůžeme. Průběžné výsledky plnění příjmů by se tak měly v průběhu roku více blížit alikvotní části plánovaných rozpočtů. V současnosti však celkové příjmy činí 55,5 procenta schváleného rozpočtu a za alikvotní úrovní zaostávají o téměř osmnáct miliard korun. U daňových příjmů pokulhává inkaso ve srovnání s alikvotní úrovní o 6,4 miliardy, nedaňové příjmy jsou nižší o 12,3 miliardy korun. Ministerstvu financí se daří plnit plánované příjmy u daně z příjmu fyzických osob stejně jako u daně z pří–jmu právnických osob a pojistného sociálního zabezpečení. Nedaří se však dosáhnout plánovaných příjmů u daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Nabízí se otázka, zda nebyly plánované příjmy u těchto daní nasazeny příliš vysoko (a schodek nízko), nebo zda se nezhoršuje efektivita ve výběru daní.
Optimismus místo průměru.
Návrh rozpočtu na rok 2002, jenž schválila vláda a který předloží na podzim Parlamentu, počítá s výrazným zlepšením ve výběru daní. Současný vývoj ale nedává k takovému optimismu důvod. Je poněkud zvláštní, že návrh rozpočtu počítá s nejoptimističtější variantou. Rozumné by asi bylo zvolit průměrnou variantu nebo počítat spíše s možnými problémy a ponechat si určitou rezervu.
Výdaje sice zaostávají vzhledem k alikvotní úrovni o 22,9 miliardy, ovšem vypovídací schopnost tohoto ukazatele snižuje fakt výrazného zvýšení kapitálových výdajů v závěru roku. Běžné výdaje přitom za plánem nezaostávají. Naopak, výdaje na důchody a sociální dávky překračují alikvotní úroveň.
