Bez sexu a bez peněz

Český svaz tělesné výchovy patrně končí, mimo jiné kvůli rozhodnutí ministra Dobeše. Boj o miliardový majetek začíná

Poslední zhasne. Tímhle stylem patrně skončí největší sportovní organizace v zemi – Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). Sídlo na pražském Strahově, které připomíná skanzen socialismu, osiří. Hlavně proto, že současné vedení svazu neustálo problémy kolem Sazky, na jejichž vzniku se spolupodílelo, a nebylo schopné sehnat dostatek financí pro své členy, potažmo český sport.

Manželství před rozvodem

Předchůdce dnešního ČSTV, Československý svaz tělesné výchovy, byl založen v roce 1957. Stalo se tak jednak proto, aby tehdejší socialistický režim mohl jeho prostřednictvím rozdělovat peníze sportovcům, jednak proto, aby mohl nad děním v této oblasti dohlížet a třeba pořádat spartakiády. Od té doby se organizace příliš nezměnila.
„Nový“ ČSTV vznikl již v březnu roku 1990, jenže v posledních letech svaz spíše vypadá jako mnohaleté manželství. Žádný sex (v tomto případě peníze) a spolužití ze setrvačnosti doprovázené neustálými vzájemnými roztržkami. Až jeden z manželů situaci neustojí a podá žádost o rozvod.
I příběh ČSTV má skončit rozvodem. A jak to u většiny rozvodů bývá, také pořádnou melou o rozdělení majetku. V případě ČSTV je bezpochyby co rozdělovat, i když jeho někdejší miliardové příjmy ze Sazky vyschly. Pravda, nejhodnotnější majetek, akcie Sazky, mají po krachu loterijní firmy pro sportovce nulovou hodnotu. Přesto v portfoliu ČSTV zůstal lukrativní majetek za několik miliard korun. Odhadem se jedná o 45 miliard, v této částce jsou ovšem započtena i sportoviště, která své majitele spíše finančně vyčerpávají. Odečíst je z ní potřeba rovněž majetek tělovýchovných jednot a dalších členů ČSTV, kterých je takřka deset tisíc a jichž se „rozvodové“ řízení netýká.

Stále je co prodávat

Část nejužšího vedení ČSTV v čele s jeho předsedou Pavlem Kořanem hovořila ještě před několika týdny o pozitivní budoucnosti svazu. Té měla předcházet zásadní modernizace a restrukturalizace organizace, jejíž součástí bylo i přestěhování centrály z nevyhovujících budov na pražském Strahově do modernějších prostor (viz Stěhování se odkládá na neurčito). Nyní se ale dostává na pořad dne porcování.
Nejlukrativnějším majetkem ČSTV byl donedávna dvoutřetinový podíl v loterijní firmě Sazka. Poté, co svaz absolutně nezvládl uřídit kroky dlouholetého šéfa Aleše Hušáka, jenž Sazku přivedl do konkurzu, vyschl penězovod v podobě stamilionových příspěvků pro sportovce, a především klesla hodnota majority ČSTV v Sazce. Podle investiční skupiny Penta, která je jedním ze zájemců o odkup zadlužené firmy, se současná hodnota majetku Sazky pohybuje mezi dvěma až třemi miliardami korun, avšak samotné tržní ocenění nejstarší české loterijní firmy je nulové. Přitom ještě vloni ohodnotil rakouský European Brand Institute Sazku částkou 413 milionů eur, tedy asi 10,15 miliardy korun.
Sám Kořan týdeníku Euro letos v červnu řekl, že nejhodnotnějším aktivem ČSTV jsou podíly v lyžařských střediscích. Svaz totiž jednak stoprocentně ovládá šumavský lyžařský areál Zadov a jednak drží majoritní podíly v krkonošských centrech ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově. Právě o nejprestižnější český skiareál ve Špindlerově Mlýně se svede mezi investory největší bitva, pokud delegáti valné hromady ČSTV odprodej lyžařských aktivit odhlasují. „Pokud se svaz rozhodne odprodat tato tři střediska, může za ně inkasovat až půl miliardy korun. Zájem o ně totiž projevilo několik firem, včetně silných investičních skupin,“ řekl týdeníku Euro zdroj obeznámený se situací.

Atraktivní Podolí i Nymburk

Vysoce lukrativní jsou také parcely v pražském Podolí, na nichž stojí legendární plavecký stadion. Hojně ho využívají jak sportovci (trénují tam plavci, skokani do vody, vodní pólisté, triatlonisté, akvabely i potápěči), tak běžní návštěvníci – jen vloni jich tam přišlo přes 660 tisíc. Český svaz plaveckých sportů se obává, že v případě privatizace by sport ustoupil komerčním zájmům, například vybudování obřího akvaparku. Účetní hodnota areálu v Podolí podle serveru Aktuálně.cz přesahuje 200 milionů korun, tržní je pravděpodobně ještě vyšší. Pavel Kořan sice nedávno uvedl, že o prodeji „plavečáku“ ČSTV momentálně neuvažuje, jenže to ještě nebyl aktuální zánik svazu.
Neméně přitažlivým aktivem jsou tři sportovní centra ČSTV – v Nymburce, v Brandýse nad Labem a na pražském Strahově. A to navzdory skutečnosti, že svaz jejich provoz dotuje, přičemž úhrnná ztráta těchto středisek vloni dosáhla 16,5 milionu korun (z tohoto důvodu se ČSTV rozhodl centrum v Brandýse pronajmout a omezit některé aktivity na Strahově). Zajímavé bude sledovat zejména osud někdejšího klenotu socialistického sportu, sportcentra v Nymburce, které kromě hotelu s kapacitou 250 lůžek nabízí sportoviště pro dvacet odvětví. Středisko nevyhovuje současným trendům na výchovu a regeneraci sportovců, takže se ČSTV snaží společně s Českým olympijským výborem (ČOV) najít cestu, jak ho modernizovat a dobudovat v ucelený všesportovní komplex, jakési olympijské středisko. Z informací týdeníku Euro vyplývá, že dvě nejvýznamnější tuzemské sportovní organizace uvažují o rekonstrukci nymburského areálu za zhruba 2,1 miliardy korun. Otázkou zůstává, co s těmito plány udělá návrh některých sportovních svazů na rozprodej majetku a ukončení činnosti ČSTV.

Finance přímo sportovcům

Svaz doposud sloužil jako organizace přerozdělující stovky milionů korun, které každoročně na podporu sportu posílalo ze své rozpočtové kapitoly ministerstvo školství (MŠMT). Resort školství ale nedávno uštědřil ČSTV existenční ránu. Ministr Josef Dobeš totiž rozhodl, že jeho ministerstvo bude veškeré státní dotace ze své rozpočtové kapitoly zasílat přímo sportovním svazům.
Rána „do vazu“ ČSTV se sice očekávala, ale ne tak brzy. Dobeš totiž před několika měsíci tvrdil, že nová pravidla pro přerozdělování dotací začnou platit až od roku 2013, teď ale omezování vlivu ČSTV na český sport urychlil. Napodobil tím svého kolegu ve vládě, ministra financí Miroslava Kalouska, který letos v lednu ignoroval ČSTV a sportovním svazům nechal přímo přerozdělit dotaci 270 milionů korun z kapitoly resortu financí. Dotace sportovcům se novým způsobem budou rozdávat již od počátku příštího roku. Navíc žádosti o jejich poskytnutí je nutné na MŠMT poslat nejpozději do konce září.
Svaz tím pádem od počátku příštího roku ztratí nejen vliv na tok peněz ve sportu, ale přijde i o část prostředků, ze kterých mohl živit svůj aparát. Však se také bafuňáři vehementně brání. Šéf ČSTV Pavel Kořan v médiích konstatoval, že nechce ministerstvu školství podsouvat zlý úmysl, ale současně s tím označil změnu termínu pro podávání žádostí o dotace na MŠMT za šibeniční. Bojí se prý, že sportovním svazům výrazně přibude administrativy a mohou se objevit komplikovanější případy s rozdělováním dotací do klubů, které sdružují více sportů.
Jak konkrétně na ČSTV Dobešovo rozhodnutí dopadne? Přes jeden účet již nebude proudit 900 milionů korun jako doposud. Náměstek ministra školství Jan Kocourek, který má sport na starost, již dříve upozornil, že dotace na reprezentaci a talentovanou mládež zůstanou beze změny. Změna se týká hlavně peněz rozdělovaných na program investic, údržbu a provoz. Z těchto dotačních kapitol se v předchozím roce rozdělilo celkem 800 milionů korun, a to většinou prostřednictvím ČSTV. Svaz je ale nyní ze hry a na distribuci finančních prostředků bude dohlížet přímo ministerstvo školství a jeho expertní skupina. Kocourek tvrdí, že nově nastolený systém by měl být mnohem transparentnější než předchozí praxe.

Averze dozrála

„Materiál Státní podpora sportu pro rok 2012 vychází z vládou schválené Koncepce státní podpory sportu v České republice. Kromě specifikace žadatelů a příjemců dotací v oblasti sportu je nově vyhlášen neinvestiční Program V, který navazuje na původní podporu sportu z kapitoly 398 – Všeobecná pokladní správa na ministerstvu financí,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová. Podle jejího vyjádření pro týdeník Euro poslalo MŠMT v loňském roce na podporu sportu zhruba 1,9 miliardy korun, přibližně stejná částka by to měla být i letos. Savičová současně upozornila, že pro příští rok se počítá s jejím navýšením až na 2,182 miliardy korun. „Nový systém bude administrativně náročnější, ale také adresnější,“ potvrdila. Na otázku, zda kvůli vyšší administrativní zátěži při přerozdělování peněz sportovcům nebude muset ministerstvo najmout nové zaměstnance, odpověděla: „Navyšování zaměstnanců neplánujeme, naopak počítáme se snížením jejich počtu.“ Dle informací týdeníku Euro je nový systém přímého přerozdělování peněz ze státní kasy hnán nejen „touhou“ po transparentnosti celého procesu, ale údajně i osobní averzí ministrů Dobeše a Kalouska vůči současnému vedení ČSTV, především osobě Pavla Kořana. Nemohou mu totiž zapomenout, že se až do poslední chvíle snažil udržet ve vedení krachující Sazky Aleše Hušáka a při řešení kauzy loterijní firmy postupoval laxně. Kalousek dokonce v minulosti prohlásil, že jako člen ČSTV hodlá zažalovat jeho vedení. „Jako bývalý aktivní sportovec a současný člen ČSTV uplatním právní kroky proti zástupcům svazu v Sazce. Mimořádně mi vadí, jak hanebně nakládali s naším společným majetkem,“ prohlásil letos v březnu Kalousek. Vedení ČSTV a Sazky razantně kritizoval i jeho kolega z MŠMT Dobeš.
Nad kritikou z vlády šéfové ČSTV ještě před pár měsíci jen znechuceně mávli rukou. A v kuloárech vtipkovali o svéprávnosti zmíněných ministrů a srovnávali délku jejich úřednického života s nepostradatelností ČSTV. Ale bude svaz kromě jeho vedení někomu chybět?

Tab.:
Od sázek po knížky Majetkové účasti ČSTV ve firmách a sportovních centrech
Společnost podíl ČSTV v % Sazka 67,983
Skiareál Špindlerův Mlýn 51,099
Ski Pec 54,708
Sport. areál Harrachov 56,457
Lanovka Churáňov 100 Nakladatelství Olympia 78
Dům služeb ČSTV 100
Vyšší odb. škola ČSTV 100
Plavecký stadion v Podolí 100
Sportovní centrum Nymburk 100
Sportovní centrum Brandýs n. L. 100
Sportovní areál Strahov 100
Pramen: Čekia, ČSTV

BOX 1:
Jeden svaz, dvě komory Kořeny „současného“ Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) sahají až do léta roku 1949, kdy tehdejší poúnorová vláda samostatným zákonem zřídila Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport (SÚTVS). V roce 1957 pak vznikla nová organizace, Československý svaz tělesné výchovy, která zastřešila veškeré sportovní aktivity včetně SÚTVS i Českého olympijského výboru (ČOV).
V březnu roku 1990 se československý ČSTV rozpadl na dvě samostatné organizace – současný ČSTV a Slovenské sdružení tělesné kultury (SZTK). Momentálně ČSTV zahrnuje více než 1,67 milionu sportovců, kteří jen na členských poplatcích ročně zaplatí přes 700 milionů korun. Celková hodnota majetku jednotlivých tělovýchovných jednot, sportovních klubů a ústředí ČSTV je odhadována na 45 miliard korun.
V současnosti ČSTV funguje dvoukomorovým systémem, kdy jednu „nohu“ svazu představují sportovní svazy (72 v řádném členství a 23 v přidruženém), druhá komora je tvořena tělovýchovnými jednotami a sportovními kluby z regionů celé České republiky (vloni jich bylo 9224). Právě dvoukomorový systém může z velké části za rigidní fungování ČSTV, neboť každá zásadní změna týkající se svazu či jeho majetku musí být odsouhlasena delegáty valné hromady, kteří se rekrutují z obou komor.

BOX 2:
Stěhování se odkládá na neurčito Variant pro nové sídlo vedení Českého svazu tělesné výchovy bylo několik. První z nich počítala s přestěhováním ČSTV do nově postavené budovy v pražských Letňanech. Tam měl vzniknout i nový sportovní stadion určený především pro pořádání atletických soutěží s kapacitou kolem pěti tisíc diváků. Jeho stavbu stejně jako vznik nového sídla mělo financovat hlavní město Praha, celkové náklady se odhadovaly zhruba na tři miliardy korun. Výměnou za to by Praha získala lukrativní pozemky ČSTV na pražském Strahově.
Hlavní město na Strahově totiž vlastní rozsáhlá území, nicméně dokud k nim nezíská i pozemky vlastněné ČSTV, nemůže s nimi příliš nakládat, třeba rozjet na nich bytovou výstavbu. To vše měla umožnit až směna s ČSTV. Praha by poté v této lokalitě kontrolovala pozemky, jejichž cena je odhadována na sedm miliard korun. Na magistrátu se dle informací týdeníku Euro navíc již hlásili první zájemci o koupi. „Jsou to nejlukrativnější pozemky v Praze, pokud by se zde začalo stavět, pražská Hanspaulka by v jejich konkurenci vypadala jako slum,“ konstatoval místopředseda Českého olympijského výboru a spoluautor plánů na směnu pozemků za nové sídlo Jiří Kejval. Projekt ale nakonec zhruba před rokem zamrzl. Dle šéfa ČSTV Pavla Kořana i proto, že organizace, které šéfuje, musela řešit naléhavější problémy – míněno kauzu Sazka. Dalším vyhlédnutým místem pro stěhování sídla svazu byla budova bývalé Technometry, která leží v sousedství O2 areny. I na toto téma se ještě před několika měsíci vyjednávalo, ovšem se stejným výsledkem jako v případě Letňan. „Budova Technometry, která patří Bestsportu, je připravena k pronajmutí, na část nájemce má. Jednání o dalších možnostech využití budovy probíhají, ale v tuto chvíli nejsou ve fázi, že by se chystala nájemní smlouva. S ČSTV byl určitý záměr, ale narazil na vysoké vstupní investice, takže pravděpodobně se nebude realizovat,“ komentoval aktuální stav mluvčí představenstva Bestsportu Oldřich Babický.