Pokud chce svět jako celek v následujících sto letech růst, musí podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové vyřešit problém, jaký momentálně představuje prohlubující se nerovnost. Díky tomu bude prý možné dosáhnout devítinásobného zvýšení životní úrovně. Odpovědnost vůči budoucím generacím mají dle ní všichni světoví lídři.
Ti by se měli snažit o vybudování ekonomiky, která se vypořádá s globálním oteplováním. Kromě toho mají ale také zodpovědným způsobem nasadit technologii umělé inteligence a snížit zvýšenou úroveň nerovnosti. „Máme povinnost napravit to, co bylo za posledních 100 let nejvíce špatné,“ uvádí deník The Guardian s odkazem na Georgievovou. Ta upozorňuje na výzkum MMF, podle kterého může být nižší příjmová nerovnost spojená s vyšším a trvalejším růstem: „Pokud nebudeme podporovat spravedlivější globální ekonomiku, nemůžeme jednoduše dosáhnout scénáře vysokých ambicí.“
V rámci projevu na King's College v Cambridge šéfka MMF dále uvedla, že svět se momentálně nachází v důležitém zlomovém bodě, který přirovnala k velké hospodářské krizi v 30. letech minulého století, kdy známý britský ekonom John Maynard Keynes napsal esej Economic Possibilities for Our Grandchildren. Podle Georgievové měl pravdu, když uvedl, že technologický pokrok může v horizontu sta let přinést osminásobné zvýšení životní úrovně, byl ale až příliš optimistický ohledně toho, jakou měrou budou tyto přínosy rozděleny.
Práce jen 15 hodin týdně?
Keynes, který působil na King's College a po druhé světové válce hrál důležitou roli při vytváření MMF, věřil, že se díky technologiím výrazně zvýší produktivita a ekonomicky aktivní lidé budou mít více volného času, protože budou pracovat jen 15 hodin týdně. Ve skutečnosti ale byly přínosy koncentrovány nerovnoměrně mezi určitými skupinami zemí. „Ekonomická nerovnost zůstává příliš vysoká, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak mezi nimi,“ doplňuje Gergievová.
Vzápětí pro následujících sto let uvedla dva potenciální scénáře, na jejichž predikci pracovali lidé z MMF. Očekávat lze cestu nízkých ambicí, kdy bude hrubý domácí produkt přibližně třikrát větší a životní úroveň dvakrát vyšší než dnes. Lepší variantou je však druhá z možností, a to budoucnost založená na vytváření udržitelnější a spravedlivější globální ekonomiky, která by nakonec vedla k třináctinásobnému zvýšení HDP a devětkrát vyšší životní úrovni.
Georgievová rovněž vyzvala světové vlády, aby zaměřily pozornost na tři klíčové prioritní oblasti. V první řadě je nezbytné řešit klimatickou krizi, dále je zapotřebí investovat do nových technologií a v neposlední řadě i do lidí – právě tím, že se země zaměří na řešení nerovnosti. „Uvědomujeme si také, že je třeba zavést lepší měření bohatství, které by přesahovalo tradiční HDP a oceňovalo by nejen vyrobený kapitál, ale také přírodu, lidi a strukturu společností,“ konstatuje žena, jež se v rámci pozice šéfky MMF uchází o druhé pětileté funkční období.
Zaměřte se na krátkodobý horizont
Není to přitom tak dávno, kdy ve spojitosti s moderními technologiemi Georgievová naopak upozorňovala na riziko prohloubení nerovnosti, a to konkrétně vlivem umělé inteligence, která má zvětšit sociální propast mezi obyvateli jednotlivých států i mezi celými ekonomikami. Podle MMF by totiž zmíněná technologie mohla ve vyspělých zemích ovlivnit až 60 procent pracovních míst. Na druhou stranu se očekává, že bude mít pozitivní vliv na růst globálního HDP.
Ve svém projevu nakonec ředitelka zdůraznila Keynesovou slavnou větu, podle které „jsme v dlouhodobém horizontu všichni mrtví“. Následně uvedla, že jejím prostřednictvím ekonom vyzýval k akci. „Namísto toho, aby politici čekali, až se věci v dlouhodobém horizontu vlivem tržní síly napraví, měli by se snažit řešit problémy v krátkodobém období,“ uzavírá s tím, že ona sama je odhodlaná lepší budoucnost dalším generacím zajistit: „Protože, jak řekl Keynes v roce 1942, v dlouhodobém horizontu je možné téměř vše.“
