Chceme chránit poctivé podnikatele a zaměstnance před nepoctivými, říká rakouský ministr financí
Rakousko stojí před největší daňovou reformou od roku 1945. I proto týdeník Euro hovořil s rakouským ministrem financí Hansem Jörgem Schellingem o změnách, které rakouskou daňovou soustavu čekají, stejně jako o stavu a perspektivě státních financí Rakouské republiky, potírání daňových úniků, expanzi rakouských bank a pojišťoven do střední Evropy a dalších tématech.
* Jaké jsou hlavní principy připravované daňové reformy?
Reforma má tři hlavní cíle: občanům udržitelně snížit daňové zatížení, odbyrokratizovat daňovou správu a podpořit růst, který Rakousku opět zajistí čelnou pozici v mezinárodním srovnání. Zaměstnanci, penzisté, zemědělci a další osoby samostatně výdělečně činné i rodiny - ti všichni pocítí snížení daní. Více než šest milionů rakouských poplatníků daní z příjmů fyzických osob bude z reformy profitovat. Díky snížení příjmové sazby z 36,5 na 25 procent toto odlehčení pocítí poplatníci ve všech pásmech daňové progrese. Namísto dosavadních tří pásem daňové progrese (36,5 procenta, 43,21 procenta a 50 procent) vznikne šest pásem, což povede k zmírnění míry progrese. A především u osob s nižšími a středními příjmy dojde ke zřetelnému snížení zdanění, což přispěje ke zvýšení spotřeby a tím i k ekonomickému růstu a vyšší zaměstnanosti.
* Bude mít tato reforma vliv i na zdanění zahraničních fyzických osob a firem, například českých, které v Rakousku působí?
Samozřejmě z reformy budou profitovat i podnikatelé. Navíc pro podporu růstu a zaměstnanosti přijímáme opatření, která do ekonomiky přinesou kolem 200 milionů eur. Tato opatření mají rozhodujícím způsobem přispět ke zlepšení konjunktury a zahrnují i zvýšení výzkumných bonusů z desíti na dvanáct procent a také pobídky pro vědce a výzkumníky přicházející do Rakouska ze zahraničí. A právě tyto změny jsou zajímavé pro zahraniční podnikatele.
* Českým problémem je vysoké zdanění práce, jak je na tom Rakousko?
I v Rakousku jsou v zásadě vedlejší náklady práce příliš vysoké. Abychom podpořili růst ekonomiky, chceme v průběhu příštího roku odlehčit právě zdanění práce. Naším cílem je, pokud nám to rozpočtová situace dovolí, od roku 2018 významně snížit právě vedlejší náklady práce. V současnosti je práce v Rakousku nadprůměrně vyAbychom soko zatížena, to sráží hospodářský růst a dává do ekonomiky špatné signály. Abychom zlepšili své postavení v mezinárodních srovnáních, musíme dále snižovat právě vedlejší náklady práce.
* Zásadním problémem moderních států jsou dlouhodobě deficitní státní rozpočty, jak je na tom Rakousko?
Finanční rámec, který jsme schválili v dubnu, předpokládá pro roky 2016 až 2019 nulový strukturální deficit a plní maastrichtská kritéria. Ani celkový rozpočet rakouského státního rozpočtu nepřekročí v následujících čtyřech letech předepsaná tři procenta, čímž bude splněn i požadavek ze strany EU. K tomu vede jen striktní disciplína. Jsme přesvědčeni, že předpokladem udržitelného růstu jsou stabilní státní finance.
* A máte představu, jak Rakousko svůj státní dluh skutečně splatí?
Velice potěšující je, že oproti dosavadním prognózám se nám i vloni podařilo dosáhnout nulového strukturálního deficitu a že i maastrichtská kritéria jsou výrazně nižší, než se původně předpokládalo. To je dobrá zpráva. Pokud jde o veřejný dluh, rakouská míra zadlužení sice vzrostla, nicméně v podstatě hlavně kvůli zahrnutí zestátněných problematických bank. Ale i zde je jasný plán splacení těchto dluhů. Snížení výše dluhu Rakouska na hranici 84 procent vůči HDP je realistické a dosažitelné. Samozřejmě budu usilovat o další pokles zadlužení. Proto jsme se také pomocí již zmíněného čtyřletého státního finančního rámce pokusili jít splácení dluhů naproti, tak abychom zadlužení dokázali skutečně reálně snižovat.
* Pro snížení rozpočtových deficitů je důležité i potírání daňových úniků, jakou strategii má v tomto ohledu Rakousko?
Rakouské finanční úřady masivně rozšířily v posledních letech jak v legislativní, tak v operativní rovině boj proti daňovým únikům a práci načerno, aby chránily poctivé podnikatele a domácí pracovní místa. Potírání podvodů totiž znamená více spravedlnosti, větší rovnost šancí a je v zájmu daňových poplatníků. Zejména práce finanční policie musí zabránit vzniku nespravedlivých konkurenčních podmínek v důsledku výhod získaných prostřednictvím práce načerno, sociálních a daňových podvodů a je používána hlavně v operativním potírání těchto deliktů. Podvody v oblasti daňové a sociálního zabezpečení způsobují totiž obrovské škody. I proto jsme také v rámci daňové reformy schválili balíček opatření pro další posílení boje proti zmíněným deliktům. Rád bych zmínil zejména kroky proti sociálním podvodům v hodnotě dvě stě milionů eur, které povedou k odkrývání a vytlačení firem fungujících v šedé ekonomice z trhu. Mým cílem je, aby se Rakousko stalo zemí chránící poctivé podnikatele a zaměstnance před nepoctivými.
* Jak aktivní je Rakousko v mezinárodní spolupráci v oblasti potírání daňových úniků, spolupracuje i s Českem a dalšími zeměmi střední a východní Evropy?
Přeshraniční spolupráce má pro členské státy EU obrovský význam. Mnoho současných problémů lze vyřešit pouze za použití strategií na úrovni celé Evropy. Rakouská daňová a celní správa spolupracuje s kolegy ze sousedních zemí zejména při přeshraničním boji proti trestné činnosti. Ale samozřejmě tato spolupráce probíhá i na celoevropské úrovni. Pašování cigaret, podvody v oblasti minerálních olejů nebo produktové pirátství se na státních hranicích nezastavují. Spolupráce státních správ v členských státech, společná opatření k vytvoření a zavedení nejlepších postupů při potírání podvodů všeho druhu, jakož i organizace a koordinace mnohostranných kontrol jsou nyní nepostradatelné. To platí i pro automatickou výměnu informací mezi daňovými správami.
* Rakousko zavedlo v roce 2011 bankovní daň. Jak se osvědčila v praxi a jaké příjmy přináší do státního rozpočtu? Média spekulovala před zavedením daně o odsunu části bankovních operací z Rakouska, potvrdilo se to?
Plány na přesun částí bankovního podnikání, nebo dokonce skutečné změny v této oblasti nebyly a nejsou ministerstvu financí známy. Naopak, rakouské banky se chovají velmi konstruktivně. Smysl bankovní daně je, aby sanace problematických bank již neprobíhala výhradně na úkor států a daňových poplatníků. V současnosti tato daň vynáší zhruba 600 milionů eur. Chtěl bych využít této příležitosti a také zmínit, že rakouský bankovní sektor je ve velmi stabilní pozici a konkurenceschopný. Ale je také všeobecně známo, že kapitálové požadavky konceptu Basel III, tedy hlavně náklady na vytváření fondů zaručujících vklady a také nízké úrokové sazby, představují pro banky opravdu velké výzvy.
* Plánuje Rakousko další sektorové odvody nebo oborově specifické daně?
Rakousko je vedle Německa průkopníkem zavádění evropského regulačního rámce pro řešení problémů bank, který byl v roce 2008 přijat v důsledku finanční krize Evropským společenstvím. I proto postavíme rakouské záruky bankovních vkladů na nový základ. Připravovaná novela v této oblasti zavede v Rakousku evropské právní předpisy. V současnosti jsou vklady na osobních účtech v Rakousku chráněny až do výše sto tisíc eur. Toto bylo zavedeno v roce 2008 jako opatření pro zmírnění finanční krize. Za prvních padesát tisíc eur ručí samotné banky, dalších padesát tisíc eur garantuje rakouský stát. Tato státní záruka skončí v červenci 2015 se vstupem nového zákona v platnost, banky si tak musejí vybudovat vlastní fond pojištění vkladů, do kterého budou průběžně přispívat.
* Mluvíme-li o bankách, musíme také zmínit otázku bankovního tajemství. Udrží si Rakousko nadále své bankovní tajemství, nebo je plánujete zrušit?
Rakousko jako země OECD má povinnost podílet se na mezinárodní výměně dat mezi finančními úřady. Tuzemské banky musejí tudíž umožnit na vyžádání přístup k účtům cizinců od roku 2017. Kromě toho - a také z hlediska rovnosti mezi občany Rakouska a vkladateli ze zahraničí - získá rakouská daňová správa možnost za určitých podmínek nahlížet do účetnictví daňových poplatníků. Jako doprovodné opatření bude zaveden centrální registr kont, což má zabránit, aby po vstupu novely v platnost docházelo k výběrům či převodům černých peněz.
* Neohrozí případné zrušení bankovního tajemství pozici Rakouska jako významného finančního centra ve střední Evropě?
Rakousko zde, jak již bylo řečeno, plní mezinárodní dohody, takže otázku musíme položit opačně. Spíše bychom ohrozili pozici Rakouska jako finančního centra, kdybychom své mezinárodní závazky nectili.
* Rakouské banky hrají důležitou roli v regionu střední a východní Evropy, jak to vypadá se stabilitou rakouského bankovního sektoru? Provedla Rakouská národní banka zátěžové testy a s jakým výsledkem?
Stabilní a zdravé finanční a kapitálové trhy jsou nezbytným předpokladem pro pozitivní vývoj ekonomiky a celkovou prosperitu. Žádný jiný sektor nehraje tak centrální a klíčovou roli pro fungování celého systému jako bankovnictví. A musím říci, že rakouské banky jsou stabilní. Výsledky zátěžových testů prováděných Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) a Evropskou centrální bankou (ECB) dopadly v souladu s naším očekáváním. Rakouské banky se v posledních letech staly odolnější vůči krizovému vývoji. Přesto i naše banky musejí přijmout další opatření k posílení vybavení vlastním kapitálem a výnosů svého podnikání. Pouze jeden finanční dům, a to Österreichische Volksbanken (VB), neprošel zátěžovým testem. Zde pokračuje restrukturalizace prostřednictvím nového svazu Volksbanken a rychlé likvidace VB bez účasti střadatelů.
* Vysoká expozice rakouských bank ve střední a východní Evropě byla před několika lety považována za riziko. Vnímáte nadále angažmá rakouských finančních domů v regionu jako problém?
U bankovních institucí se sídlem v Rakousku žádné takové systémové riziko nevidím, i když jsem si vědom, že se příjmová situace v regionu střední a východní Evropy změnila. V některých zemích, jako například v České republice, je vše zcela v pořádku, bohužel v jiných státech nepodporuje politická a hospodářská situace úspěšný rozvoj finančního sektoru.
* Rakouské banky a pojišťovny jsou velmi aktivní v České republice, lze očekávat jejich další expanzi na českém trhu?
Jako ministr financí nemohu posuzovat provozní činnost bank a ani do ní jakkoli zasahovat. Jsem ale pevně přesvědčen, že naše banky dosud dělaly v oblasti svých strategií v zásadě správné závěry a že i jejich zaměření na sousední státy představuje slibný směr dalšího rozvoje. l
podpořili růst ekonomiky, chceme v průběhu příštího roku odlehčit právě zdanění práce. Naším cílem je, pokud nám to rozpočtová situace dovolí, od roku 2018 významně snížit právě vedlejší náklady práce. Hans Jörg Schelling (61) * Vystudoval ekonomii na Univerzitě Johanna Keplera v Linci, zde i v roce 1981 dokončil doktorát. Ve stejném roce začal svou profesionální kariéru v maloobchodní skupině Leiner/Kika a v roce 1988 se stal jejím výkonným ředitelem. * V roce 1992 kvůli rozporům s předsedou představenstva společnosti Leiner/Kika přešel do managementu konkurenční firmy XXXLutz, zde zastával řadu funkcí včetně pozice generálního ředitele. * Získal rakouskou Státní cenu za reklamu a Státní cenu za marketing. Také působil ve statutárních orgánech velkých rakouských společností včetně Österreichische Post (Rakouská pošta), Telekom Austria či Österreichische Volksbanken. * Politickou kariéru začal v roce 2001 jako člen zastupitelstva hlavního města Dolního Rakouska St. Pöltenu za stranu ÖVP. O tři roky později se stal viceprezidentem Rakouské hospodářské komory. * V letech 2007 a 2008 byl navíc poslancem rakouské Národní rady a 1. 9. 2014 byl jmenován spolkovým ministrem financí Rakouské republiky. * Je ženatý, má dvě dcery a od roku 2009 vlastní tradiční rakouské vinařství Stiftsweingut Herzogenburg v Dolním Rakousku. Rakousko jako země OECD má povinnost podílet se na mezinárodní výměně dat mezi finančními úřady. Tuzemské banky musejí tudíž umožnit na vyžádání přístup k účtům cizinců od roku 2017.
