Vyrostli na McDonald's, TikToku a s myšlenkou, že mohou cestovat, kamkoli si zamanou. Únorová invaze ruských vojsk na Ukrajinu jim ale pomyslnou bránu do světa uzavřela a dospívající ruské studenty čeká těžká cesta, s níž nepočítali. Jinými slovy, zatímco se Evropská unie a ostatní západní země od Ruska distancují a velké světové značky opouštějí tamní trh, probíhají na vysokých školách změny, které studentům ztěžují možnost pokračovat ve studiu jinde.
„V mnoha ohledech vstupujeme na neprobádané území,“ uvádí pro Business Insider Hassan Malik, vedoucí analytik bostonské poradenské společnosti Loomis Sayles, která se zabývá investičním managementem. Ačkoli je zatím nemožné vyčíslit dopady války na tamní mládež, už nyní je jasné, že takzvaná Putinova generace, které je aktuálně mezi 17–25 lety, momentálně poznává zcela jiné Rusko, než v jakém vyrůstala.
Dříve atraktivní odvětví jsou nyní plná nejistoty
Vedle možnosti vzdělávání, cestování a trávení volného času dopadá invaze tvrdě i na pracovní život ruského obyvatelstva. Nadnárodní společnosti ze země rychle odcházejí, což značně omezuje pracovní příležitosti i vidinu volného vstupu na evropský trh práce. „Mnoho nadnárodních korporací slibovalo dobrou stabilní kariéru, kde lze postupovat podle svých zásluh v rámci jakéhosi tradičního západního kapitalistického modelu,“ komentuje Andrew Lohsen z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Jako příklad zmiňuje oblast ropy, plynu a IT. Právě tato významná odvětví jsou nyní plná nejistoty. S tím koneckonců souvisí i fakt, že začátkem června propustili američtí technologičtí giganti IBM a Microsoft v rámci svého odchodu z tamního trhu stovky ruských zaměstnanců. Netýká se to však jen práce jako takové. Omezena jsou rovněž školení a profesní sítě pro zdejší odborníky.
Zemi proto opustilo mnoho pracovníků. A to nejen kvůli strachu z povolání do války, ale i s ohledem na možný dopad, jež by uvalené protiválečné sankce mohly mít na jejich profesní život. Koneckonců podle dubnové předpovědi Světové banky poklesne ruská ekonomika v roce 2022 o 11,2 procenta, což je nejvíce za posledních 30 let.
Studium v Evropě? Jen stěží
Řada odborníků vyjadřuje kromě všeho výše zmíněného též obavu o budoucnost ruského akademického systému. Podíl na tom má i fakt, že země hodlá vystoupit z Boloňského procesu, v jehož rámci evropské vlády sjednocují standardy vzdělávání a kvalifikace.
„Znamená to, že Rusové, kteří uvažují o získání vysokoškolského vzdělání v Evropě, zejména odborného nebo doktorského, budou mít nyní mnohem menší šance se dostat na evropské univerzity,“ vysvětluje Lohsen. Evropské osnovy navíc hodlá Rusko vyměnit za sovětský standard, což podle něj velmi ztíží i ověřování akademických titulů na jakýchkoli evropských univerzitách.
„To, čeho jsme svědky, je politizace vzdělávacího systému, a to shora dolů,“ dodává Lohsen. V ruském školství dle jeho slov dochází k prudkému obratu směrem k přijetí státního narativu. Mladí Rusové, kteří s Putinovou vládou nesouhlasí a utekli před ní do jiných zemí, jsou nyní ve velmi složité situaci. Kvůli sankcím jsou jinak ,běžné‘ záležitosti jako dlouhodobá víza a práce v cizině hůře dostupné.
Jak se ale zdá, podpora války uvnitř Ruska stále přetrvává. Podle průzkumu Levada Center, kterého se účastnilo 1634 ruských obyvatel ve věku 18 až 24 let, konflikt schvaluje 60 procent z nich. A tomu, že by se v blízké době něco změnilo, i přes ohniska nesouhlasu nasvědčuje jen máloco. „Revoluce je pravděpodobnější v demokracii než v autokracii, protože v demokracii stačí uspořádat volby,“ uzavírá Malik.
