V r a t i s l a v K u l h á n e k , p ř e d s e d a p ř e d s t a ...
Šéf mladoboleslavského výhonku koncernu Volkswagen se v rozhovoru pro Euro přimlouvá za bezcelní dovoz pro nové investice a nepřímo hrozí, že bez daňových úlev skončí v České republice výroba motorů.
EURO: Stojíte v čele mimořádně významné firmy. Zároveň - nebo spíše právě proto - jste také viceprezidentem nejvýznamnější lobbistické formace -Svazu průmyslu a dopravy. Když fungujete v této roli, hájíte zájmy českého průmyslu, nebo spíše zahraničních investorů v českém průmyslu?
KULHÁNEK: Já mezi českým a zahraničním v této souvislosti moc nerozlišuji. Vím, že v této zemi se to tak necítí, ale zájmy průmyslu jsou prostě jedny. Když mluvíte za průmysl, tak mluvíte za průmysl.
EURO: Takže když nyní vláda uvažuje o zvláštních stimulech pro zahraniční investory, pak podle toho, co jste nyní řekl, je to úvaha chybná. Vláda by podle vás měla všem měřit stejně?
KULHÁNEK: Ne až tak docela. Zahraniční investor má jednu obrovskou výhodu: je vlastníkem know-how. Český investor - i když je finančně vybaven - ho nemá. Zažil jsem praxi u Bosche, zažívám ji nyní ve Škodě Auto. Schopnost konkurovat a uplatnit se na trhu netvoří jen samotný výrobek, ale také to, čemu říkáme know-how. A know-how sem přináší zahraniční investor.
EURO: Za to by měl být zvláště odměněn? Zvýhodněn před českým investorem?
KULHÁNEK: Za know-how se všude ve světě platí.
EURO: A jak si toto zvýhodnění představujete konkrétně?
KULHÁNEK: Velice jednoduše, tak, jak to funguje všude ve světě. A to i ve velmi rozvinutých ekonomikách. Když někoho lákám, musím mu zazpívat takovou písničku, kterou chce slyšet. Když ji nezazpívám, tak nepřijde, půjde jinam.
EURO: Jakou písničku chce slyšet?
KULHÁNEK: Že když přijde investovat do České republiky, bude na tom alespoň o trošku lépe, než kdyby investoval doma. A to nejenom proto, že v České republice bude mít nižší mzdové náklady. Musí na tom být tady minimálně stejně dobře, a pokud možno lépe než u sousedů. V každém případě musí mít perspektivu, že na investici hodně vydělá.
EURO: Chce také slyšet, že na tom bude v této zemi lépe než domácí investor?
KULHÁNEK: Myslím si, že to je mu úplně lhostejné. To ho nezajímá.
EURO: Když je mu to lhostejné, proč by pak měl dostat větší výhody než domácí investor?
KULHÁNEK: Právě proto, že má know-how. To domácí investor vlastní jen velice zřídka. Zahraniční investor umí prodávat, má kontakty na zahraničních trzích, umí jazyky - když už nic jiného. A když mluvím o zahraničním investorovi, nemám na mysli výrobce kolovrátků z Chamu, který by chtěl v České republice pěstovat len a který neví o nic víc než náš malý producent. Mluvím o světových koncernech, které jsou například schopny rok co rok investovat do výzkumu a vývoje tři až čtyři miliardy marek. Mluvím o těch, kteří mají distribuční síť po celém světě a jsou schopni v ní prodat výrobky, které se mohou vyrobit právě tady, v České republice. A možná, že v druhé nebo třetí generaci po mně to už budeme umět i my tady.
EURO: Pokládáte za rozhodující stimul daňové zvýhodnění?
KULHÁNEK: Za jednu z mnoha možných, ale nikoliv za rozhodující.
EURO: A který je podle vás rozhodující?
KULHÁNEK: Velký význam má bezcelní dovoz investic. A stejný význam má podle mého názoru i garance určité stability v ekonomice.
EURO: Čím chcete takovou stabilitu garantovat?
KULHÁNEK: Jen tím, že ekonomika bude fungovat. Vím dobře, že jinak se stabilita garantovat nedá.
EURO: V České republice panují obavy, že zahraniční investor si tou či onou formou převede nakonec zisk domů a že v této zemi nenechá ani korunu daní.
KULHÁNEK: To je naivní představa. Sám pracuji už u třetí zahraniční firmy a u žádné jsem si nevšiml, že by intenzivně přenášela zisk někam jinam. Už proto, že v jejich - většinou daleko rozvinutějších - zemích nejsou daňové sazby zrovna zanedbatelné. V porovnání s Českou republikou jsou rozdíly mizivé, v některých případech je možná daňově výhodnější Česká republika. Ovšem investor sem nejde kvůli tomu, aby zisk odváděl, ale většinou proto, že ho chce znovu investovat. Proto jsem také byl tak rozhořčen, když se novému investorovi stále něco slibuje a na ty staré se nedbá. Výraznější dělicí čára než mezi domácím a zahraničním investorem je mezi investorem starým a novým. Proč nezvýhodnit Volkswagen? Jen proto, že už tu investoval dříve?
EURO: Snad nechcete tvrdit, že Volkswagen potažmo škodovka zvýhodněna nebyla?
KULHÁNEK: Ale byla, jenže o co? Vlastně jen o odstranění starých ekologických zátěží, a to bude chtít každá firma, která sem půjde. My, když se chystáme jít do Ruska, tak první, co chceme, je, že za vše staré ručí Rusko. To je normální požadavek.
EURO: Ale staré ekologické zátěže nebyly to jediné, co Škoda respektive VW dostaly od českého státu do vínku.
KULHÁNEK: Víte, já tu historii ani pořádně neznám, asi došlo k nějakému oddlužení, proč ne? Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Kdyby šla škodovka s dluhy, promítlo by se to zase v její ceně, takže to vyjde nastejno.
EURO: Nebuďte tak skromný, přece jste si ještě užili právě ty daňové prázdniny.
KULHÁNEK: Ale to je jen teorie. Když jsme měli ztrátu, nemohli jsme z daňových prázdnin nic mít.
EURO: A teď chcete nové daňové prázdniny, ze kterých byste něco mohli mít?
KULHÁNEK: My nechceme daňové prázdniny, jen chceme, aby vláda vzala v úvahu naše nové investice. Chceme jen to, co je v zásadě uvedeno ještě v návrhu Tošovského vlády. To znamená odložení daně ze zisku po určité období s možností jejího následného prominutí.
EURO: Tato konstrukce se tady nazývá daňové prázdniny. Na jak dlouho je chcete?
KULHÁNEK: Ale my je chceme jen na nové investice, nechceme nic jiného. Jen na ty nové investice, které by přinesly značné plusy této zemi a tomuto hospodářství. Už jsem o tom mluvil s ministrem Svobodou a musím říci, že velice rozumně.
EURO: Co pokládáte za rozumný přístup ze strany Ministerstva financí?
KULHÁNEK: Jde o to, že naše firma nebude zakládat žádnou novou dceřinou společnost jen proto, aby snad čemusi vyhověla. Protože však Ministerstvo financí vyžaduje, aby měl berní úřad snadnou možnost kontroly, tak založíme v rámci naší společnosti samostatnou účetní jednotku se samostatným systémem účetnictví. A všechny výhody by se pak týkaly jen této jednotky. Pokud se ovšem vůbec s ministerstvem dohodneme a vše se uskuteční.
EURO: Chystáte prý výstavbu nového závodu na výrobu motorů. Ministr Grégr už naznačil, že Škoda by k ní mohla dostat zajímavé daňové úlevy.
KULHÁNEK: O investici dosud není rozhodnuto, protože o pobídkách ze strany vlády stále jednáme. Doufám, že se dohodneme. Jinak by hrozilo nebezpečí, že se v České republice výroba motorů postupně zcela zastaví. Přitom Škoda dnes některými agregáty zásobuje i ostatní koncernové značky.
EURO: Nemyslíte si, že vliv velkých podniků, velkých investorů je v této zemi nadměrný?
KULHÁNEK: Řekněme to jinak. Náš význam je mimořádný. Pokud jsme schopni této zemi přinést něco, co tu chybí, investici mimořádného rozsahu a s mimořádným přínosem, tak si zasloužíme také mimořádného zacházení. Nemluvím jen o škodovce či VW, mluvím o všech velkých mezinárodních firmách, které tu jsou nebo přijdou.
EURO: Toto mimořádné zacházení byste nedopřál malým nebo středním firmám?
KULHÁNEK: Proč ne, pokud by přišly se stejně významnou investicí, pak budu pro, aby se i jim dostalo stejného zacházení.
EURO: Lekl by se velký zahraniční investor, kdyby se v České republice zavedlo danění majetku?
KULHÁNEK: Pokud by na něj byl zvyklý z domova, není důvodu, aby se lekal. Možná, že by to na něj dokonce působilo i pozitivně, protože by se dostal do prostředí, které zná. Víte, zahraniční investor vyžaduje především transparentnost. Aby to, co vidí a co se na něm požaduje, pochopil. A nemůže se na něm dnes chtít to a zítra něco jiného. Dnes cosi uzákonit a za týden už přemýšlet o novele.
EURO: Vaše společnost je největším vývozcem v této zemi. Jak velkým jste dovozcem?
KULHÁNEK: Zhruba za osmdesát miliard korun vyvážíme, za osmapadesát miliard korun dovážíme. Čisté saldo dovozu je tedy kolem dvaadvaceti miliard korun.
EURO: Jak se v průběhu let tento poměr mění?
KULHÁNEK: Mění se jen absolutní čísla, poměr je v podstatě stabilní. Já vím, na co narážíte, vy narážíte na oblíbené téma zvané „podíl českého průmyslu . Jenže i když dodavatelé naší firmy mají cizí jména počínaje Siemensem a konče nevím kým, jsou to čeští dodavatelé, jedni jsou z Benešova, druzí z Dačic, či Mohelnice.
EURO: Myslíte si, že si exportéři zaslouží rovněž nějakou mimořádnou pozornost státu?
KULHÁNEK: Jednoznačně a taky řeknu proč. Protože ten, kdo je schopen prodat výrobek v zahraničí, potvrzuje určitou technickou úroveň a schopnost přežít.
EURO: Pokládáte subvencování úroků za vhodný nástroj státní politiky na podporu exportérů?
KULHÁNEK: Ani ne. Politici by měli vzbuzovat pocit důvěry v tuto zemi, měli by jezdit po světě a lobbovat. To se ale nedělá tak, že Hospodářská komora uspořádá akci, které se účastní pár desítek lidí, každý zaplatí sto dvacet tisíc a letí do Austrálie, kde v životě nic neprodá. Příprava musí probíhat úplně jinak, v jiném týmu.
EURO: V jakém týmu? V týmu Svazu průmyslu, jehož - dovoluji si připomenout - jste viceprezidentem?
KULHÁNEK: To je otázka. Podle mého názoru tady chybí cosi jako ministerstvo zahraničního obchodu. To by mělo vše připravit. Zrušení ministerstva zahraničního obchodu v době, kdy se to provedlo, pokládám za tragický omyl.
EURO: Škoda nyní dokončuje třímiliardovou investici do nového Energocentra. Které další provozy nyní stavíte?
KULHÁNEK: Dokončujeme dvě velké akce související s následovníkem Felicie - lakovnu a lisovnu. Každá z nich stojí okolo pěti miliard korun a dokončeny budou v první polovině příštího roku.
EURO: O třetí modelové řadě značky Škoda se hodně spekuluje, avšak dosud jste téměř nic oficiálně nepotvrdili. Je zapotřebí utajovat i informace, které jsou již v kuloárech dostupné?
KULHÁNEK: Dozorčí rada zatím nic definitivně nerozhodla. Konečné rozhodnutí o výbavě vozu, jeho motorech a dalších parametrech můžeme čekat na konci listopadu. Mohu ale potvrdit, že vozy třetí řady budou větší a luxusnější než Octavia a jejich cena by měla být pod jedním milionem korun. To ale bude záležet na řadě zatím neznámých faktorů. Třeba na tom, jak drahé budou výrobní nástroje, kolik dílů se bude dovážet ze zahraničí, jaký bude kurz koruny a tak podobně.
EURO: Prodej nových aut je letos v naší zemi o sedmnáct procent nižší než loni. Jak se za této tristní situace daří vašim akčním modelům?
KULHÁNEK: Zájem nás dost mile překvapil. Když jsme koncem září na trh uvedli model Felicia Magic, prodej se v říjnu náhle vyšplhal až na úroveň loňského roku. Ještě v tomto roce proto chceme na trh uvést další dva akční modely. Momentálně připravujeme levný model X-line a počítám, že v závěru roku se nám podaří celkový letošní propad prodeje poněkud snížit. Nevěřím však, že i přes tyto velké akce, podporované výraznou reklamou, lze na českém trhu prodat ročně o mnoho více než pětaosmdesát tisíc aut. Proto se do budoucna hodláme zaměřovat hlavně na export.
EURO: Přes prodejní úspěch ak-čních modelů jste oznámili, že vozů Felicia Magic vyrobíte jen tři tisíce a vozů X-line dokonce pouhých tisíc dvě stě. Nerozmyslíte si to?
KULHÁNEK: Ale ano, budeme na zájem trhu reagovat. U Felicií nemáme problémy přeorganizovat výrobní kapacity ve prospěch akčních modelů. Mimochodem, o model Magic mají nečekaně velký zájem v Německu.
EURO: Koncern VW nyní získal podíl v prestižních automobilkách Rolls-Royce a Bentley. Považujete za reálné, že tyto luxusní vozy budou mít nějaký společný prvek s novou škodovkou třetí řady?
KULHÁNEK: Příliš to neočekávám. Ačkoliv, pokud se budeme bavit třeba o využití dekorativního dřeva v interiéru, je to možné. V Čechách existuje řada firem, které to právě s dřevem umí.
EURO: Jak to vypadá s projekty Škody v Indii a Rusku?
KULHÁNEK: Projekt v Indii je zatím zmražen a čekáme, zda se tam změní situace. Projekt v Rusku je naopak velmi aktuální. Máme ověřeno, že naše auta tam na odbyt půjdou. V Rusku jsou navíc poměrně vysoká cla, a tak tam vyrábějí nebo chtějí vyrábět mnohé světové automobilky. Naše jednání se závodem v Iževsku stále probíhají a již na konci listopadu by mohly být podepsány příslušné smlouvy. V úvahu pro nás připadá jen založení akciové společnosti s naší většinovou účastí.
Vratislav Kulhánek (55) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po absolvování pracoval v letech 1967 až 1981 u různých stavebních firem v oboru financí a ekonomiky. V roce 1981 nastoupil do Motoru Jikov a skončil tam až v roce 1992 ve funkci předsedy představenstva. Léta 1991 a 1992 věnoval opět studiu, a to na European Business School v Praze. Hned poté se stal ředitelem společnosti Robert Bosch, s. r. o., České Budějovice, odkud v roce 1997 odešel na funkci předsedy představenstva akciové společnosti Škoda Auto. Vratislav Kulhánek je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy a prezidentem Sdružení automobilového průmyslu České republiky. Je ženatý, má dvě děti. Mluví anglicky, německy a rusky.
