Roušky, zavřená kina a restaurace, prázdné ulice... Symbolů pandemické doby bychom našli zřejmě nespočet. Koneckonců trvá už téměř dva roky, přičemž s každou další nově objevenou koronavirou variantou se vidina kýženého návratu života do normálu znovu posouvá dál a dál.
Řadu ekonomických odvětí covidová krize poslala do kolen, stejně tak by se ale našly sektory, které díky ní zažily raketový růst. Obecně se dá říct, že na ní vydělali všichni ti, kteří v minulosti vsadili na technologie, potažmo tací, jejichž podnikání nějakým způsobem souviselo s online světem. Třeba jako tomu je v případě společnosti Zoom Video Communications. I její komunikační platforma se totiž v průběhu uplynulých 21 měsíců stala jedním ze symbolů přetrvávající pandemie.
Jak s odkazem na data americké firmy uvádí uznávaný ekonomický časopis Fortune, koncem roku 2019 spoléhalo na Zoom nějakých 10 milionů uživatelů denně. Vloni touto dobou se však pyšnil počtem už 350 milionů denních účastníků. A i když je mezi oběma uvedenými metrikami podle webu The Verge určitý rozdíl (co uživatel, to jeden člověk, zatímco pět účastníků může značit, že se jedna a ta samá osoba zúčastnila během dne celkem pěti mítinků), je zřejmé, že se zásluhou pandemie těší popularitě, o jaké se šéfům zmíněné společnosti až donedávna nezdálo ani v těch nejdivočejších snech. A k jejich radosti by se na tom nic zásadního nemělo změnit ani v průběhu nadcházejících měsíců.
I když se totiž lidé začnou ve velkém navracet do kanceláří, celých pět dní v kuse v nich podle Rickyho Kapura, šéfa Zoomu pro oblast asijského Pacifiku, rozhodně trávit nebudou. Tam, kde to je možné, totiž spousta firem přejela na takzvaný hybridní režim, který snoubí práci v kanceláří s home officem. A během něj se bez podobných komunikačních platforem v žádném případě neobejdou.
„Právě dochází ke třem velkým post-pandemickým proměnám, na jejichž implementaci firmy vynakládají peníze a které hrají do karet našemu růstu a relevanci,“ cituje Kapura televize CNBC. „Zaměstnanci žádají flexibilní pracovní podmínky a mít možnost bez problémů pracovat odkudkoliv, kde se zrovna nacházejí,“ argumentuje dále.
Navíc je podle něj potřeba vzít v potaz i to, že v průběhu uplynulých dvou let se nezměnily pouze nároky zaměstnanců, nýbrž také chování samotných zákazníků. „Jde třeba o zkušenosti z maloobchodu, kdy mají skrze živý stream možnost osobně si promluvit s prodejcem – prohlédnout si produkt, popovídat si o něm a pak se rozhodnout, jestli ho koupit. To vše zákazníci od firem nyní očekávají,“ vysvětluje Kapur s tím, že další velké využití Zoom nalezne díky těm společnostem, jež se v současné chvíli zabývají vývojem inovativních digitálních platforem, pomocí kterých se snaží přilákat novou klientelu. Na myslí přitom má zejména firmy působící v oblasti péče o zdraví a vzdělávání.
Čísla stále rostou, byť pomalejším tempem
Jak moc mateřské společnosti Zoomu současná pandemie pomohla, se dá celkem dobře vypozorovat i z vývoje ceny jejích akcií. Ty se na přelomu roku 2019/2020 prodávaly za částku necelých 71 dolarů za kus. O necelé dva měsíce později přitom vylétly až za hranici pěti set sedmdesáti, ovšem jen proto, aby následně začaly pozvolna klesat na aktuálních zhruba 200 dolarů (4 460 korun).
O akcie Zoomu byl v uplynulém roce nebývalý zájem. Zdroj: Trading EconomicsJde o reakci na nedávno zveřejnění finanční výsledky za dosud poslední uzavřené čtvrtletí. Ke konci června americká společnost evidovala meziroční nárůst tržeb o 35 procent, což na první pohled nevyznívá vůbec špatně. Pokud se ale člověk ohlédne za předposledním kvartálem (tím, který končil v červenci), zjistí, že tehdejší růst dosáhl úrovně dokonce až čtyřiapadesáti procent.
Sám Kapur si každopádně z klesající tendence příliš starostí nedělá. Co se týče výhledu na nejbližší měsíce, zůstává pozitivní. „Čísla nám říkají, že zákazníci do Zoomu pořád investují a budou v tom pokračovat i v období po pandemii,“ uzavírá.
