Bezdrátová revoluce

13. 10. 2003

Udrží si velké telefonní společnosti převahu i ve světě mobilních komunikací a internetu?

Prakticky už od doby, kdy Alexandr Graham Bell vynalezl telefon, zajišťovala finská národní telefonní společnost se sídlem v Helsinkách hlasové služby pro všechny účastníky od pobřeží Baltu na jihu země až po nejsevernější výběžky Laponska. Loni v létě však provedl tento telekom, který je nyní součástí švédsko-finské firmy TeliaSonera (jejíž tržní hodnota činí devět miliard dolarů), pozoruhodný tah: spustil reklamní kampaň v tisku i v rozhlase, v níž vybízel své vlastní zákazníky, aby se zbavili hlasových služeb na pevných linkách a přešli na bezdrátové telefony.
Cože? Telefonní společnost si doopravdy přeje, aby její účastníci přestali telefonovat po drátě? Pro Finy, kteří se přímo zamilovali do mobilních telefonů, „je to naprosto rozumný návrh“, jak tvrdí Jukka Vatanen, helsinský nezávislý fotograf a taxikář na částečný úvazek. V pozadí tohoto vskutku neobvyklého kroku je ovšem skutečnost, že společnost TeliaSonera rovněž vlastní největšího finského mobilního operátora a zároveň nabízí přístup na internet prostřednictvím rychlého připojení DSL (Digital Subscriber Line). Pro tuto firmu představuje Vatanen přímo ideálního zákazníka: přede dvěma lety odhlásil konvenční telefon a místo něj používá mobil, pevnou přípojku si však ponechal pro služby DSL. A právě to se finskému telekomu výtečně hodí. Dlouhodobý strategický plán Sonery předpokládá převedení všech jí poskytovaných hlasových služeb na mobilní sítě a zachování 3,2 milionu pevných linek instalovaných ve finských domácnostech pro širokopásmová připojení.
Finsko je jen jedním z příkladů nového Divokého západu, který zavládl na telekomunikačních trzích. Podívejme se na neobyčejný případ Velké Británie, kde se dvě osamostatněné poloviny někdejšího monopolního telekomu vzájemně pronásledují jako hladoví vlci. Společnost BT Group – jež poskytuje telekomunikační služby prostřednictvím pevných linek a která se už v roce 2001 zbavila mobilních služeb nabízených prostřednictvím mmO2, aby snížila svou zadluženost – se rozhodla pro návrat do sféry bezdrátových komunikací. Zákazníkům, kteří chtějí získat všechny telekomunikační služby z jednoho zdroje, prodává BT mobilní služby provozované konkurentem operátora mmO2 – firmou T-Mobile International patřící koncernu Deutsche Telekom. Společnost mmO2 se zase napřesrok pokusí přetáhnout zákazníky používající pevné linky její někdejší mateřské společnosti. Hodlá ji zasáhnout v jejím nejcitlivějším bodě, jímž jsou bytové účastnické stanice. Společnost uvede na trh revoluční bezdrátové telefony, které se zcela vyhnou hlasové síti BT a hovory budou uskutečňovány prostřednictvím širokopásmového připojení domácností.
Deset let poté, co světovými telefonními společnostmi otřásly deregulace, a tři roky od nejhoršího poklesu v odvětví se zmatená situace zdaleka nevyjasnila. Telefonní společnosti, které kdysi zcela ovládaly trh, vedou na široké frontě probíhající od Seattlu až po Singapur tvrdý boj s novými konkurenty: ceny za konvenční hovory se prudce snižují a stále silněji se projevuje neúprosný trend, vyžadující přechod k hlasové komunikaci prostřednictvím mobilních sítí. Stejně nepříznivý je neustálý odliv mladých lidí, kteří často dávají přednost jiným formám komunikace: e-mailu, internetovému chatu a zasílání zpráv z mobilů, které příslušníkům mladší generace nahrazují starý dobrý telefon po drátě. „Dochází k obrovskému posunu,“ prohlašuje Rudi Lamprecht, šéf oddělení mobilních zařízení elektronického gigantu Siemens.
Není pochyb o tom, že starý řád puká ve švech. Přestože pevných telefonních linek ve světovém měřítku stále pozvolna přibývá, počet bezdrátových spojů roste šestkrát rychleji. Podle předpovědi společnosti Ovum, která se zabývá průzkumem telekomunikačního trhu, překročí letos množství zákazníků mobilních služeb vůbec poprvé počet účastníků připojených prostřednictvím pevných linek. Operátoři mobilních sítí, jejichž podíl na trhu telekomunikací činil ještě před deseti lety pouhých devět procent, získávají nyní do svých kapes téměř polovinu celosvětových výnosů z hlasových služeb. Analytici odhadují, že dvacet pět procent finských domácností už používá jenom mobilní telefony. Ještě horší zprávou pro provozovatele pevných sítí je to, že se výnos z každé telefonní přípojky snížil od roku 1997 o celou třetinu. Co z toho vyplývá? Mezinárodní telekomunikační unie se sídlem v Ženevě předpovídá, že v celosvětovém měřítku se letos sníží celkové příjmy z hlasových služeb poskytovaných prostřednictvím pevných linek o 2,2 procenta.
Bouřlivé změny ovšem neznamenají zánik pevných linek. Telefonní společnosti nabízející jejich využití utrží letos jen za hlasové služby pěkných 455 miliard dolarů. Telekomunikační společnosti tak zůstávají pravými továrnami na peníze: celková výše volných hotovostních příjmů největších světových telekomů dosáhne letos podle makléřské firmy Merrill Lynch & Co. díky prudkému snižování nákladů celkové částky 131 miliard dolarů, což je o deset procent víc než v loňském roce. Merrill Lynch uvádí, že napřesrok se suma ještě o vlásek zvýší a dosáhne 132 miliard. Růst už možná není takový jako v devadesátých letech, ale akcie 45 telekomů se podle indexu globálních telekomunikačních služeb vypracovaného firmou Standard & Poor's v letošním roce zvýšila o devět procent.
Provozovatelé pevných linek mají v rukávě nezanedbatelný trumf: své sítě. „Daleko nejvýznamnějším faktorem hovořícím v jejich prospěch je skutečnost, že pořád ještě vlastní místní okruhy,“ upozorňuje analytik James Eibisch z firmy pro průzkum trhu IDC. Jak to, že právě tato skutečnost je cennou devizou v době, kdy celá planeta směřuje k bezdrátovým technologiím? Příčina je prostá: pevná síť bude mít vždy výhodu vyšší šíře pásma, jinými slovy vyšší komunikační rychlosti, a v rodícím se světě digitálních médií je největší předností zejména rychlost. Právě z toho důvodu sázejí firmy, jako je Sonera, na technologii DSL. „Širokopásmové připojení se stalo motorem provozovatelů pevných linek,“ vysvětluje Bruno Duarte, společník v telekomunikační divizi konzultantské firmy Arthur D. Little.
Širokopásmový byznys telekomů se konečně doopravdy rozbíhá. Po pomalém rozjezdu, který byl zapříčiněn nejasnými právními úpravami, nezralou technologií a nestálostí finančních trhů, se letos počet přípojek DSL ve světovém měřítku téměř zdvojnásobí. Jak uvádí společnost Ovum, měl by dosáhnout 36 milionů. Očekává se, že do roku 2007 jich už bude na 160 milionů. Toto číslo sice představuje pouhých třináct procent celosvětového množství telefonních linek, ale v mnoha rozvinutých zemích je poměr už dnes mnohem vyšší. Telefonní společnosti musí kromě toho čelit také náporu provozovatelů kabelové televize, nabízejících vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím svých sítí, i když mimo území Spojených států počet linek DSL převyšuje instalace kabelových modemů v poměru téměř dvou ku jedné. Prosazováním DSL – a v důsledku toho i nabízením nejrůznějších dodatečných, ale velmi atraktivních služeb, které lze prostřednictvím této technologie uskutečňovat (od digitálního přenosu hovorů až po stahování filmů) – se možná telekomům podaří překonat trend ochabování tradičních hlasových služeb. Stačí se podívat na statistiky z Koreje. Tento východoasijský stát s vysoce výkonnou ekonomikou, kde je širokopásmovým připojením ve srovnání s jinými zeměmi vybaveno největší procento domácností na světě, ukazuje cestu ostatním. Zatímco tamní příjmy z místních hovorů se letos podle očekávání sníží o 7,4 procenta na 2,5 miliardy dolarů, operátory očekávaný výnos z DSL ve výši 2,2 miliardy dolarů pokles tržeb více než vyrovná. Společnost Gartner zabývající se průzkumem trhu předpovídá, že DSL bude v roce 2007 představovat v celosvětovém měřítku odvětví generující příjmy ve výši 46,6 miliardy dolarů. Jedna ze služeb poskytovaných prostřednictvím DSL je už důvěrně známá: jde o hlasové hovory, jež však budou přenášeny po internetu. Příslušná technologie se postupně vyvíjí deset let, ale nyní se konečně stává plnohodnotnou alternativou. Namísto použití pevných linek, sloužících k přenosu hlasové komunikace od doby, kdy byla telefonní síť vynalezena, lze hovor rozporcovat na digitální kousky (datové pakety) a odesílat je v reálném čase v obou směrech mezi libovolnými místy na zeměkouli podobným způsobem jako e-mailové zprávy. V Japonsku povede zavádění ultralevných telefonních hovorů přes internet v průběhu několika příštích let ke snížení příjmů z tradičních hlasových služeb až o polovinu, předpovídá Tadashi Onodera, prezident japonské telekomunikační dvojky, společnosti KDDI. Společnost Allied Business Intelligence zabývající se průzkumem trhu předpovídá, že příjmy z VoDSL (Voice-over-DSL, hlasových služeb po DSL) naproti tomu do roku 2007 dosáhnou v celosvětovém měřítku celkové výše 4,7 miliardy dolarů.
Přechod k volání přes internet je nezbytně nutný z jednoho prostého důvodu: představuje totiž klíč ke snižování nákladů. Technologie DSL se postará o koncové body telefonní sítě – posledních pár set metrů k domácnosti zákazníka. Pokud si telekomy chtějí uchovat konkurenceschopnost, musí rovněž přebudovat nejdůležitější část svých systémů: dálková vedení, jež přenášejí provoz mezi ústřednami. Důvod? Pořizovací cena nového vybavení internetového typu často znamená pouhou desetinu ceny starších technologií, jež dosud tvoří páteř telefonních sítí. Náklady na provoz jsou přitom poloviční. Přechod na nové technologie bude dominantní technickou otázkou, kterou budou muset telefonní společnosti na celém světě vyřešit v příštích deseti letech. Po ukončení konverze budou moci telekomy nabídnout zákazníkům integrovaný komunikační kanál, který bude sdružovat hlasové a datové služby i videopřenosy. „Všichni provozovatelé pevných linek postupují podle stejného strategického plánu,“ vysvětluje Mark de Simone, viceprezident společnosti Cisco Systems odpovědný za technologická řešení, jenž má kancelář v britském Felthamu. „Jediný rozdíl mezi nimi spočívá v časovém harmonogramu.“
Někteří neohrožení operátoři se už vydali na cestu k uskutečnění futuristického modelu a dosáhli překvapivých výsledků. Nejvíce pokročil Telecom Italia, který od základů přebudoval páteř své celostátní sítě, jejíž nejdůležitější součástí se stala internetová zařízení. Telecom Italia doufá, že sníží své provozní náklady o šedesát procent, jakmile se mu přibližně během roku podaří technologii zcela doladit. Merrill Lynch & Co. předpovídá, že by to mělo italskému telekomu pomoci udržet provozní marže na stálé úrovni 44 procent, díky nimž si zachová své místo na čele tohoto odvětví, přestože výnosy z pevných linek se budou v několika příštích letech snižovat.
Podobnou transformaci ovšem nelze neuskutečnit ze dne na den, a navíc bude stát velké peníze. Gartner počítá s tím, že telekomy vydají v období 2003 až 2007 celkem 44,7 miliardy dolarů na vybavení svých sítí zařízeními internetového typu, zatímco výdaje na tradiční telefonní zařízení poklesnou za stejné období ročně o 12,5 procenta na celkovou částku 41,9 miliardy dolarů. „Snažíme se od základů přebudovat jednu z technologicky nejkomplikovanějších a nejrozvinutějších infrastruktur světa,“ varuje Tal Simchony, generální ředitel firmy Veraz Networks v kalifornském San Jose, která prodává zařízení pro přenos hlasových hovorů přes internet. Telekomy by si bezpochyby přály, aby nemusely řešit jiné problémy než technologické změny. Kromě nezbytných investic do znovuvynalézání budoucnosti se však tyto kolosy musejí vyrovnávat i s palčivými problémy dneška. Nejaktuálnější je pro ně bezesporu otázka, jak si udržet zákazníky. V důsledku deregulace ztrácejí tradiční telekomy svůj podíl na trhu ve prospěch konkurenčních operátorů. Tak například většina evropských telekomů pořád ještě vlastní a provozuje na svém domácím trhu devadesát až sto procent telefonních linek. Jejich rivalové přesto podle informací londýnské společnosti Pyramid Research, zabývající se sledováním telekomunikačního trhu, odčerpají do svých kapes třicet až padesát procent provolaných minut na těchto linkách, neboť účastníci si pro hovory mohou vybrat alternativního operátora. V Německu připadlo vloni na konto obří německé společnosti Deutsche Telekom jen 68 procent z celkové doby uskutečněných hovorů: to ovšem představuje citelný pokles oproti podílu 74 procent, jehož dosáhla ještě předloni. Výnosy France Télécomu z provozování pevných linek se v prvním pololetí letošního roku snížily o 2,1 procenta na 12,5 miliardy dolarů, zatímco tržby z pevných linek japonského gigantu NTT poklesly v účetním roce, který skončil letos v březnu, o celých devět procent na 28,2 miliardy dolarů.
Z probíhající revoluce profitují nováčci. Největší alternativní operátor v Evropě, stockholmský Tele2, má v současnosti dvacet milionů zákazníků ve 23 zemích – v porovnání s deseti miliony před třemi lety. Letos v prvním pololetí dosáhl tržeb ve výši 2,3 miliardy dolarů, což je o 18,2 procenta víc než za stejné období v loňském roce. Menší společnosti, jako je německá 3U Telecom, jež nabízí v sedmi evropských zemích a v USA levné služby prostřednictvím pevných linek, zaznamenávají ještě rychlejší růst. A co Rusko? Největší tamní alternativní operátor Golden Telecom už v prvním čtvrtletí letošního roku více než zdvojnásobil své tržby, jež dosáhly 78 milionů dolarů. A to zejména díky tomu, že se soustředil na poskytování internetových a datových služeb obchodním společnostem.
Nováčci, kteří se na trhu snaží uchytit, to ale nemají vždycky snadné. Předloňský krach na telekomunikačních trzích sprovodil ze světa desítky nově vzniklých firem, a snížil tím tlak na mamutí telekomy. Analytik Stephan Beckert z firmy pro průzkum trhu TeleGeography se sídlem ve Washingtonu D. C. poznamenává, že v posledních třech letech se podíl gigantů na meziměstských a mezistátních hovorech v celosvětovém měřítku udržoval na 69 procentech. „Byli jsme svědky odvetného úderu mocného impéria,“ doplňuje Beckert. Tradiční telekomy vedou obzvlášť tvrdý boj proti přístupu konkurentů ke svým sítím. Generální ředitel Tele2 Lars-Johan Jarnheimer říká, že tyto společnosti využívají všechny páky, které mají k dispozici – právní, technické i administrativní – ke zpomalení růstu svých rivalů. Uveďme si výmluvnou statistiku: podle bruselské obchodní skupiny European Competitive Telecommunications Association uvolnila stará garda telefonních společností v Evropě méně než sedm procent svých lokálních telefonních okruhů k poskytování služeb jejími rivaly. „Regulátoři by měli zasahovat s větší rozhodností,“ stěžuje si Jarnheimer.
Řada obřích telekomů vlastní jak bezdrátové, tak pevné sítě. Dosud se ani zdaleka neocitli na pokraji propasti, právě naopak: ke zvýšení účasti na bezdrátových komunikacích některé telekomy nakoupily obchodní podíly provozovatelů mobilních sítí v rozvojových zemích, aby si zajistily další růst. Deutsche Telekom vlastní podíly tří mobilních operátorů ve východní Evropě, španělská Telefónica investovala v Latinské Americe a singapurský SingTel získal menšinovou účast v mobilních společnostech na Filipínách, v Indonésii a v Thajsku. Některé telekomy – včetně BT a AT&T – však v posledních letech oddělily své bezdrátové provozy do samostatných společností. Z tohoto pohledu lze například snadno vyložit taktický tah společnosti BT, jež přešla na model prodeje bezdrátových služeb poskytovaných jinou firmou.
Avšak i telekomy, jež vlastní jak divize provozující pevné linky, tak divize mobilní, mají plné ruce práce se zvládáním probíhající revoluce. Největším problémem bezesporu je, jak zajistit, aby při tom neztratily své zákazníky. Sonera se domnívá, že si nejlépe udrží klienty tím, že je bude podporovat v přechodu na jiný typ služeb v rámci podniku. Deutsche Telekom chce naopak přenechat rozhodnutí tržním mechanismům. Postavila proti sobě vlastní jednotky: obrovskou T-Com s pevnými linkami a bezdrátovou skupinu T-Mobile. „Budou spolu soutěžit o zákazníky hlasových služeb,“ domnívá se generální ředitel Deutsche Telekomu Kai-Uwe Rickeová. „Problémem podobných vnitřních rivalit je, že mohou odvádět pozornost společností od skutečné hrozby zvenčí,“ upozorňuje Katja Ruudová, analytička telekomunikačních služeb z firmy Gartner. „Namísto potírání vnější konkurence plýtvají prostředky na boj proti sobě samotným,“ tvrdí Ruudová.
Před deseti lety prohlásil Nicholas Negroponte, špičkový odborník působící na prestižní americké univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT), že z hlediska dějin techniky je jen dílem náhody, že telefonní hovory jsou vedeny po drátě, zatímco mnohem složitější televizní vysílání využívá rádiových vln. Rozšíření bezdrátových telefonů a kabelové televize dalo za pravdu Negroponteho předpovědi, že se situace obrátí. Mezitím však přestávají platit prakticky všechna konvenční pravidla v důsledku zrodu a rozšíření internetu. „Lidé už mnohokrát odepsali velké telekomy, ale ty se zatím vždy vrátily do hry,“ uznává Mike Quigley, prezident divize komunikací po pevných linkách francouzského výrobce zařízení Alcatel. Z dnešní revoluce se jednoho dne zrodí nový telekomunikační systém, v němž budou telefonní hovory přenášeny radiovými vlnami a širokopásmové přípojky budou k dispozici ve velké části světa. Staré telekomy s pevnými okruhy zůstanou i nadále na scéně – transformované a ošlehané v přestálých bitvách, ale změny jim v podstatě neuškodí. NAD TELEKOMY SE STAHUJÍ MRAKY Telefonní společnosti – které stále inkasují většinu svého obratu za hlasové hovory na pevných linkách – čelí útokům na mnoha frontách.

Ceny
Od roku 1997 klesly výnosy na jednu pevnou linku o třetinu. V roce 2000 dosáhl celkový obrat z pevných linek vrcholu ve výši 477 miliard dolarů a letos klesne na 455 miliard.

Konkurence
Dříve monopolní a mocné telekomy často stále dominují v místních hovorech, ale jejich podíl na mezinárodním provozu propadl na 69 procent z hodnoty 98 procent před deseti lety.

Bezdrátové služby
Z hodnoty méně než devět procent z celkových výnosů za přenos hovorů v roce 1993 vzrostl podíl mobilních služeb na 48 procent – a celosvětový počet uživatelů bezdrátových sítí je v současnosti vyšší než počet pevných linek.

Internet
Více než 11,5 procenta mezinárodních hovorů se v nynější době přenáší prostřednictvím internetu, a nikoli tradičními telefonními sítěmi, zatímco v roce 1997 směřovalo přes internet pouze 0,01 procenta telefonátů.