Když posloucháte některé české politiky, máte dojem, že země se hemží ekoteroristy. A tak smrtící výstřely v Hilversumu mimoděk zasáhly i citlivý český cíl. Přestože obviněný Volkert van der Graaf o hrůzné vraždě pravicového populisty Pima Fortuyna zarputile mlčí, přestože nizozemská policie dosud nezveřejnila jediný důkaz o střelcově motivu - čtenář českých periodik už v prvních hodinách po činu nabeton věděl, že si Fortuyn podepsal svůj ortel podporou průmyslového chovu kožešinových zvířat.
Ale i kdyby se taková motivace nakonec prokázala, i kdyby se policistům podařilo zjistit, že Graaf v roce 1996 kvůli stejně nepochopitelné zámince sprovodil ze světa i ekologického úředníka Chrise van der Wartena, má kdokoli právo vztahovat činy vyšinutého jedince k veškerému hnutí za práva zvířat? Cožpak po tragédii v Erfurtu jsou podezřelí všichni neúspěšní středoškoláci? U studentů se takovému zobecnění každý zasměje, mediální spojování násilí s ekologickou orientací lidí a organizací má však překvapivě mnoho vděčných posluchačů.
Přitom pro naprostou většinu ekologických projevů je naopak vlastní ghándíovské nenásilí. Ochota postavit se s holýma rukama do cesty mocné společnosti, bezohlednému podnikateli a někdy i demokratickému státu. když hrozí újma divoké přírodě či životnímu prostředí A také s plnou právní odpovědností za své činy. Lidské řetězy odvrátily vznik nejedné nebezpečné skládky, zachránily nejeden mokřad před zavezením, zabránily atomovým zkouškám na atolu Mururoa.
Nezatavily však například bourání Libkovic. Lidé připoutaní k bagrům, ke krovům bouraných domů, vystaveni násilí najatých dělníků ozbrojených tyčemi, působili jako pošetilci, stavějící se proti „pokroku“. Nikdo nechtěl slyšet, že zbytkový podnik Doly Hlubina naprosto zbytečně utrácí na likvidaci obce státní peníze. Co kdyby sem v budoucnu dorazila těžba, muselo by se to již platit ze zprivatizovaných zdrojů! Dnes už všichni víme, že těžba do Libkovic nikdy nedorazí, ale také, že obec už nikdo nevzkřísí. I to, že si mnozí libkovičtí občané v mosteckých panelácích nikdy nezvyknou. Ale víme opravdu všichni, že ti připoutaní pošetilci měli pravdu a že s právy místních občanů chránili i naše práva? A právě o nich, o těch zbitých mládencích a děvách, se u nás poprvé začalo mluvit jako o ekoteroristech. Vždyť ty domy Hlubina od lidí vykoupila (ani soud nepřiznal, že to bylo pod nátlakem a za mrzký peníz) a ekologičtí aktivisté se přivazují na cizím pozemku… Pomník bychom jim měli postavit. Zmlácený ekoterorista s ulomeným zubem přivázaný k bagru.
Tento týden s ekoterorismem znovu vyrukoval středočeský hejtman Petr Bendl. Po vniknutí aktivistů Greenpeace do areálu Spolany se pochlubil v novinách, co všechno ví: „Jde o cílenou diskreditaci chemického průmyslu ČR, který je před privatizací. Jde o zjevnou snahu poškodit dobré jméno, a tedy i konkurenceschopnost a cenu našich podniků!“ Proč to tedy nedá k soudu? Protože jde jen o další propagandistický šum. Hejtman musí přece dobře vědět, že s likvidací starých zátěží se nespěchá, protože peníze na ně jsou z Fondu národního majetku jisté. A že vzhledem k nejasnosti zákona se uvolňování peněz, a tím i veškeré činnosti málem na dva roky zastavily. Bez veřejné kontroly by se odstraňování škod mohlo táhnout až do další generace.
Aktivisté Greenpeace tedy za nás občany odebrali vzorky. Hejtman Bendl, i když jak tvrdí, zná legitimní způsoby kontroly, se k tomu nemá. A když, tak nezveřejňuje výsledky. Hejtman soudí, že aktivisté Greenpeace spáchali hrůzný čin, Policie ČR ho však neshledala ani jako přestupek.
Avšak i stravovací zvyklosti holandského vražedníka jsou na české poměry velice podezřelé - je vegan. Co jestli nejsou nebezpeční všichni, kteří nejedí živočišné bílkoviny? Přinejmenším to vede k menší snášenlivosti. Kolik poznámek o mrtvole na talíři si v jejich přítomnosti člověk musí vyslechnout. Varuje před nimi i náš ministr zdravotnictví, podobně jako před kouřením: „Ryzí vegetariánství, kdy se nejí ani vejce, ani mléko, je velmi škodlivé. Je zajímavé, že země s nejdelší délkou života jsou ty, kde se konzumuje nejvíc masa,“ napsal v Právu Bohumil Fišer. Čeští vegani se však neozbrojili, ale navrhli ministrův výrok do soutěže o Zelenou perlu. Skončil čtvrtý.
