Lotyšsko se chystá vstoupit do eurozóny. Nemá příliš na výběr Kdo by mohl ještě dnes věřit jednotné evropské měně? Mezi největší eurofily patří bezpochyby pobaltské národy. Estonci vstoupili do eurozóny na začátku roku 2011, tedy v nejhorším období evropské dluhové krize. Lotyši se ke stejnému kroku chystají od ledna 2014. Neklepejme si ale nechápavě na čelo, z pohledu Lotyšska jde o logický, téměř nevyhnutelný krok.
Země se po několika letech tvrdých úspor dokázala vrátit na růstovou křivku a vykazuje – alespoň tabulkově – jedny z nejlepších výsledků v Evropě. Ne nadarmo se v souvislosti s Lotyšskem často hovoří o ekonomickém šampionovi, který potvrzuje účinnost vládních úspor. Od začátku krize totiž tamější vláda přísně utáhla opasky a rázně seškrtala výdaje, aniž by se potýkala s většími problémy.
Důvod pro přijetí eura je ale jiný. Podívámeli se na bilance lotyšských bank a úvěrových společností, uvidíme, že více než 90 procent všech soukromých půjček je denominováno v cizí měně, povětšinou právě v euru. Proto se také Lotyši (stejně jako další obyvatelé Pobaltí) vydali v době krize na cestu přísných škrtů.
Nejde o to, že by byli zapřísáhlými ekonomickými neoliberály. Řešení ekonomických problémů pomocí devalvace vlastní měny pro ně zkrátka nikdy nebylo schůdné. Všichni příslušníci střední třídy s hypotékami denominovanými v euru by následně skončili v exekuci.
Ostatně lotyšská národní měna, takzvaný lat, byla dosud pevně navázána na euro.
Vstup do eurozóny tak nebude znamenat zásadní změnu, snad jen úsporu prostředků pro případné devizové operace centrální banky a menší riziko. Při pohledu na způsob, jakým evropští politici řešili krizi, si také Lotyši mohou být jistí, že v případě potíží nezůstanou na holičkách. Kdo by se měl naopak bát, je samotná eurozóna. I přes úctyhodný růst trpí Lotyšsko vleklými sociálními problémy. Nezaměstnanost blížící se třinácti procentům je jen jeden aspekt této smutné reality. Hluboký deficit běžného účtu z minulosti se sice podařilo umazat, ale je to právě jednotná měna, co by ho mohlo znovu navýšit.
Graf
KULHAJÍCÍ TYGR
Lotyšské hospodářství v hlavních číslech
RŮST HDP (v %)
Zdroj: Eurostat
VLÁDNÍ VÝDAJE (v % k HDP)
Na rozdíl od proklamací v jiných evropských státech Lotyši skutečně dokázali úspěšně provést drastické škrty, a to za podpory obyvatel.
Zdroj: Eurostat
EXPORTNÍ DESTINACE (v %)
Mezi největší obchodní partnery Lotyšska patří Ruská federace a severské státy, které euro s výjimkou Finska nikdy nepřijaly.
Zdroj: Investment and Development Agency of Latvia
IMPORTNÍ DESTINACE (v %)
Zdroj: Investment and Development Agency of Latvia
SOUKROMÉ POHLEDÁVKY (v %)
Většina dluhů domácností a firem je denominována v cizích měnách, především v euru. Právě proto nemohou Lotyši nikdy výrazněji devalvovat a vstup do eurozóny je logickým krokem.
Zdroj: Goldman Sachs
DEFICIT BĚŽNÉHO ÚČTU (v % k HDP)
Ještě nedávno měla země velké potíže s deficitem běžného účtu, což vedlo k prohloubení krize. Podobné potíže by se mohly po vstupu do eurozóny zopakovat.
Zdroj: Trading Economics
NEZAMĚSTNANOST (kvartálně, v %)
Nezaměstnanost výrazně klesla, ale její úroveň překračující deset procent stále znamená velké sociální problémy.
Zdroj: Trading Economics
O autorovi| TOMÁŠ PLHOŇ, plhon@mf.cz
