Sotva stihl na pár minut okusit, jaké to je vznášet se ve stavu beztíže 100 kilometrů nad zemí, a už míří na Měsíc. Respektive nehodlá se svého dlouhodobého cíle jen tak vzdát, abychom byli zcela přesní.
Jeff Bezos, toho času nejbohatší muž planety, nabídl americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) částku dvou miliard dolarů (přibližně 43 miliard korun) za to, když jeho společnost Blue Origin vrátí do tendru na hlavního dodavatele nového lunárního modulu, s nímž mají tamní astronauti v rámci programu Artemis znovu přistát na jediném přirozeném satelitu Země.
Podle webu CNN tak učinil prostřednictvím otevřeného dopisu, který zaslal novému šéfovi úřadu Billu Nelsonovi. Zakladatel Amazonu v textu uvedl, že je ochoten v rámci tohoto a příštího fiskálního období zaplatit dodatečné náklady na vývoj HLS (Human Landing System) – tedy zmíněného přistávacího zařízení – do stanovené výše proto, aby se celý projekt mohl dát znovu do pohybu.
O dodavateli je už čtvrt roku rozhodnuto
Kdo bude zodpovědný za stavbu nového lunárního modulu, díky němuž bude moci lidstvo po více než půl století znovu stanout na Měsíci, se ví už od poloviny letošního dubna. Výhradním dodavatelem HLS je společnost SpaceX jiného amerického miliardáře – Elona Muska.
Původně měly být firmy dvě, vedení NASA se však nakonec rozhodlo podmínky tendru na zakázku za 2,89 miliardy dolarů (bezmála 63 miliard korun) upravit a dát přednost pouze jednomu dodavateli. A protože používání Muskových technologií se úřadu již několikrát osvědčilo, padla volba právě na něj a jeho SpaceX. Ta hodlá astronauty na Měsíc dopravit pomocí své upravené lodě Starship – třebaže řada jejích dosavadních zkoušek dopadla čirým neúspěchem.
Svoji roli nicméně podle webu Kosmonautix.cz sehrála i cena. Rozpočet NASA je aktuálně velmi okleštěný, přičemž řešení navrhovaná společnostmi Blue Origin a Dynestic (třetí firma, která se tendru účastnila) byla ve srovnání s těmi od SpaceX až příliš nákladná, a tudíž nepřijatelná.
Potřeba konkurence
Dubnové rozhodnutí NASA mnohé překvapilo, neboť se tak úřad připravil o možnost ponechat si otevřená zadní vrátka v případě, kdyby se Musk a jeho tým při vývoji opozdili. A stejně to vidí i samotný Bezos.
„Bez konkurence, a s tak krátkou lhůtou dodání, bude mít NASA jen velmi omezené možnosti při vyjednávání o propásnutých termínech, změnách v návrhu a překročení nákladů,“ zdůraznil sedmapadesátiletý zakladatel Amazonu ve svém otevřeném dopise. „Bez konkurence dojde ke zdržení krátkodobých i dlouhodobých lunárních ambicí NASA a jejich prodražení, čímž nebudou sloužit národnímu zájmu,“ doplnil Bezos, který dřívější verdikt vesmírné agentury napadl u Amerického účetního úřadu (GAO) dle BBC s tím, že „k úpravě podmínek došlo na poslední chvíli“, a to navíc takovým způsobem, aby hrály do karet právě SpaceX.
Známý miliardář zároveň zdůraznil, že technologie nabízená firmou Blue Origin je plně kompatibilní s dlouhodobou vizí NASA. Ta totiž chce, aby moduly, jež budou dopravovat příští astronauty na Měsíc a zpět, byly schopné doplňovat palivo ze zdrojů, které se na tomto přirozeném satelitu nacházejí. Konkrétně se pak jedná o zmrzlou vodu, jejíž přítomnost úřad s definitivní platností potvrdil před třemi lety. A něco takového by podle Bezose jeho Blue Moon Lander poháněný vodíkem rozhodně splňoval.
Původní termín návratu na Měsíc je nereálný
Zda se zmíněný Blue Origin skutečně vrátí do hry o vývoj lunárního modulu, bude podle britského listu The Guardian známo v průběhu srpna. Kdy přesně se lidé i díky jednomu ze dvou výše uvedených pánů vrátí na Měsíc, ale stále zůstává ve hvězdách.
Původní plány programu Artemis, tak jak je bývalému šéfovi NASA Jimu Bridestineovi zadal rovněž bývalý americký prezident Donald Trump, hovořily o roce 2024. Něco takového je ale nyní jen stěží představitelné. Celá mise, v rámci níž má na Měsíci vůbec poprvé stanout i žena, nabrala značného zpoždění, a tak se aktuálně hovoří spíše o letech 2025 až 2027.
