Rychle se rozvíjející internetový obchod, který je orientován na koncového zákazníka, má jednoho společného jmenovatele. Je jím platební karta. Nevlastníte-li ji, na výhody internetových nákupů rychle zapomeňte, protože právě karta umožňuje rychle nakoupit a rychle zaplatit.
Elektronický obchod, stejně jako platební karty, je nejvíce rozvinut ve Spojených státech amerických, kde každá desátá letenka a každá devátá květina byly v loňském roce koupeny prostřednictvím internetu. Na jednoho Američana potom průměrně připadá deset různých platebních karet. V České republice naopak na jednu platební kartu připadají čtyři lidé.
Češi, Moravané a Slezané tedy v současnosti disponují dvěma a půl miliony karet. Téměř milion představují Visa karty (Visa International je největším platebním systémem na světě) a většinu zbytku tvoří platební karty, za nimiž stojí největší evropský poskytovatel platebních karet Europay International (jde o platební karty Maestro, Cirrus a Eurocard-MasterCard). Na celém světě je využíváno přes 850 milionů platebních karet Visa a přes 217 milionů karet od společnosti Europay.
Jejich trh v České republice a v dalších zemích střední a východní Evropy prudce roste. Například jenom za první pololetí letošního roku banky vydaly čtvrt milionu karet značky Maestro, která se tak stala nejrychleji rostoucím platebním produktem u nás. Zároveň je Maestro nejrozšířenější mezinárodní platební kartou v České republice - od jejich uvedení na trh jich bylo vydáno již více než půl milionu kusů. Cílem společností Europay i Visa je, aby jejich karty byly standardním doprovodem každého běžného účtu. Některé banky vydávají základní platební kartu Maestro k běžnému účtu zdarma.
K placení zboží a služeb kartou přes internet mají jejich vydavatelé značně ambivalentní vztah. Na jedné straně sice v elektronickém obchodě vidí budoucnost a velcí rivalové Europay a Visa spolupracovali na projektu bezpečných internetových transakcí SET (Security Electronic Transaction), ale na druhé straně své klienty před placením na internetu varují, či dokonce odrazují. Investiční a Poštovní banka, vydávající mnoho platebních karet, dokonce zavedla sankce. Od 1. dubna loňského roku začala za každou podanou reklamaci na internetovou transakci účtovat poplatek ve výši 100 Kč.
Nakupovat na internetu však lze i přesto relativně bezpečně. Podstatné je vybrat si důvěryhodného obchodníka (buď má již dlouhou internetovou historii a řadu recenzí v tisku, jako například známé virtuální knihkupectví Amazon.com, nebo má certifikát SET, či jde o přidružený webový prodej známého kamenného obchodu) a informace o své platební kartě posílat pouze v zašifrované podobě. Možnost šifrování většina obchodníků automaticky nabízí. Držitel karty by ale neměl riskovat, například by tedy v žádném případě neměl po internetu posílat svůj pin kód.
Mnohem větší nebezpečí pro držitele karet vzniká při placení kartou v pochybných restauracích či zlatnictvích. Zde totiž riskují možnost, že obsluha napojená na mezinárodní zločin si okopíruje magnetický proužek jejich karty (pokud již nemají kartu s novou čipovou technologií) a brzy se na druhém konci zeměkoule objeví platební karty, jejichž transakce půjde k tíži účtu našeho nebožáka. Vydavatelé platebních karet se snaží různé příjemce karet monitorovat, a pokud jde o podezřelé obchodníky, tak jim odeberou možnost karty přijímat. Druhým nebezpečím a mnohem jednodušším zneužitím je, že například číšník v restauraci znající informace na kartě viditelně vytištěné (její číslo, dobu platnosti a jméno držitele) může prostřednictvím internetu pouze s těmito informacemi cokoliv podvodně nakoupit a peníze budou odečteny z vašeho účtu. Chcete-li platební kartu využívat k placení, a nikoli pouze k vybírání hotovosti z bankomatu, tak proti tomuto zneužití nemáte obrany. Riziko by zde měl nést obchodník, který transakci přijal i bez identifikace majitele karty (podpisem či pin kódem), ale než se svých peněz domůžete zpátky, může uplynout dlouhá doba.
