Evropští výrobci aut se jako o závod předhánějí v bezpečnostních inovacích
Jsou tři hodiny v noci a řidič řítící se po dálnici rychlostí 130 kilometrů za hodinu pociťuje ospalost. Zčistajasna se mu před očima objeví zadní část těžkého kamionu, která mu úplně zabrání ve výhledu z předního okna. Vypadá to na smrtelnou nehodu, ale nemusí k ní nutně dojít. Inženýři stuttgartského výzkumného pracoviště automobilky DaimlerChrysler testují bezpečnostní systém, který má cestujícím pomoci přežít i ten nejtěžší náraz. Elektronické senzory nainstalované v celém vozidle měří jak rychlost, tak vzdálenost překážek před vozem, přičemž v okamžiku, kdy už se kolize zdá nevyhnutelná, mohou spustit řetězovou reakci. Okamžitě aktivují brzdy, zavřou všechna okna včetně střešního (zvýší tím odolnost auta při nárazu) a vztyčí sedadla do vzpřímené polohy, aby cestující nasměrovali přímo na airbagy. „V ideálním případě to cestující přežijí bez zranění,“ říká Rodolfo Schönenburg, šéf vývoje automobilových bezpečnostních systémů společnosti DaimlerChrysler.
Poté, co evropští autovýrobci „napěchovali“ auta telefony, navigačními systémy a dalšími přístroji, které řidiče jenom rozptylují, chytili se nyní nového trendu: bezpečnosti. Bezpečnostní pásy a airbagy zachrání každý rok v Evropě a ve Spojených státech tisíce lidských životů. Pokrok v elektronice ovšem ve světě bezpečnostních systémů otevírá dveře do dříve netušených prostor. Inženýři u Daimleru pracují na „inteligentních autech“, která v okamžiku, kdy senzory zjistí, že řidič řídí nebezpečně nebo je v jeho dechu obsažen alkohol, převezmou řízení či začnou brzdit. Takové inovace nemají pouze předvádět technickou zručnost výrobců. Slouží také k posílení prestiže značky a loajality zákazníků. „Tato oblast vykazuje v dnešním evropském automobilovém průmyslu největší růst,“ říká Wolfgang Ziebart, vedoucí brzdných a bezpečnostních systémů hannoverského výrobce pneumatik Continental.
Daimler doufá, že svůj preventivní bezpečnostní systém zavede během roku u nejdražších sedanů S-Class, které stojí přes sedmdesát tisíc dolarů. Mezitím divize nákladních automobilů vyvinula systém včasného varování. Ten se nabízí jako volitelný doplněk v ceně 1400 dolarů pro kamiony Actros za 110 tisíc. V okamžiku, kdy kamion vyjede z dráhy, spustí systém hlasitý alarm a vzbudí řidiče. „Naším cílem je během patnácti let snížit počet kolizí vozů vybavených našimi systémy na polovinu,“ uvádí Klaus-Dieter Vöhringer, vedoucí výzkumné a technologické divize DaimlerChrysleru.
V těsném závěsu za Daimlerem je Volvo, značka, jež se stala synonymem bezpečnosti. Tato švédská automobilka a současně největší firma skupiny Premier Automotive Group, vlastněné americkým Fordem, předvedla veřejnosti svůj prototyp bezpečného auta už vloni. Vůz disponuje systémem varování před kolizí, obrazovkou s nočním viděním na palubní desce, která zobrazuje zvířata nebo jiné předměty mimo dosah světlometů, a bezpečnostními pásy, které zajišťují větší míru bezpečnosti překřížením na prsou cestujících. Generální ředitel Volva Hans-Olov Olsson potvrzuje, že zejména po jedenáctém září zákazníci požadují více bezpečnostních prvků. „Lidé jsou mnohem opatrnější,“ tvrdí. Od příštího roku budou některé modely Volvo vybaveny systémem, který kromě toho, že řidiče upozorní zvukovým signálem, při odchylce z dráhy jemně upraví směr jízdy.
Američané sice požadují bezpečnost, nicméně pro automobilky je těžké řidiče přesvědčit, že za tyto high-tech systémy si musí připlatit. General Motors nedávno začal u některých základních modelů prodávat boční airbagy a ABS - kdysi součást základní výbavy - jako volitelné doplňky. „Evropští výrobci se profilují výkonností a bezpečností,“ uvádí Patrick Jarboe, marketingový ředitel švédského automobilového dodavatele Autoliv pro Spojené státy. „Tady se konkurence odvíjí především od ceny.“
To neznamená, že by americký automobilový průmysl inovace v oblasti bezpečnosti ignoroval. Tak například Chrysler vyvinul společně s prestižním Massachusetts Institute of Technology velmi vyspělý monitorovací systém pro testovací vůz 300M IT-Edition. Ten je dokonce schopen sledovat pohyby řidičových očí a při známkách únavy spustí alarm. V návaznosti na studie, které prokazují, že 80 procent nehod by se nestalo, pokud by řidič byl sekundu předtím varován, filtruje tento systém podněty odvádějící řidičovu pozornost. Pokud například přejíždí z jednoho pruhu do druhého a někdo mu zavolá, systém na chvíli vypne zvonění a nechá volajícího čekat. Na trh se však Chrysler systém uvést nechystá. Vždyť ABS, které je v autech Volkswagenu součástí standardní výbavy, si do vozu nechává instalovat pouhých třicet procent zákazníků Chrysleru.
Vyspělé bezpečnostní systémy nejsou za babku. Volvo utratí na bezpečnost přes polovinu z osmisetmilionového rozpočtu na výzkum. Do bezpečnostních systémů investují značné sumy také ostatní evropské automobilky. Největší z nich, Volkswagen, byl prvním masovým výrobcem, který začal do většiny svých vozů instalovat elektronické stabilizátory. Tyto systémy, které lze pro malé vozy dokoupit za 380 dolarů, jsou schopny odhalit první příznaky smyku a zabránit tomu, aby řidič ztratil nad autem kontrolu. Renault pro změnu vybavuje své nové modely Mégane systémem, který při kolizi utáhne bezpečnostní pásy a podepře nohy cestujících, aby při srážce nesklouzli na podlahu. „Pokud nenabízíte prvotřídní bezpečnostní prvky, nemůže mít vaše značka výraznou image,“ prohlašuje Carlos Tavares, šéf vývojářů kompaktních modelů Renaultu.
Skeptici se obávají, že tato nová koncentrace na bezpečnost je do velké míry pouze reklamním trikem. Pojišťovny u vozů, které jsou takovými elektronickými systémy vybaveny, nenabízejí žádnou slevu na pojistném. Představitelé automobilového průmyslu se však brání poukazem na to, že podle statistik šetří tyto nové prvky lidské životy. Přestože na německých dálnicích většinou neexistují žádná rychlostní omezení, úmrtnost při silničních nehodách v Německu klesá, zatímco ve Spojených státech zůstává na stejné úrovni.
Evropské automobilky jsou tak vysazené na bezpečnost, že se dokonce snaží chránit i ty největší dobrodruhy silnic - motocyklisty. Skútr C1 od BMW, který byl vyvinut italskou Gruppo Bertone a na trh uveden v roce 2000, se může pochlubit ochrannou bublinou vystupující z čelního skla, která je vytvarovaná až nad hlavu řidiče. Ten je navíc překříženými pásy bezpečně připoután k sedadlu, aby při nárazu nenarazil na vozovku. Tento skútr je tak bezpečný, že ve většině evropských zemí nemusejí řidiči nosit ochranné helmy a jeho design je atraktivní i pro náročné obyvatele velkoměst. Prodej C1 v první čtvrtině roku 2002 vzrostl o šestnáct procent až na 1515 kusů. Prostě jedině Evropané dokážou z bezpečnosti udělat módu.
Jak vypadá prototyp bezpečného vozu od Volva
- SENZOR VARUJÍCÍ PŘED KOLIZÍ Pokud se odstup mezi vaším vozem a autem před vámi začne rychle zmenšovat, na čelním skle se rozsvítí varovné světlo
- SVĚTLOMETY Systém nočního vidění zobrazuje na palubní desce vozidla předměty a zvířata mimo dosah světlometů
- INFRAČERVENÝ SNÍMAČ OČÍ Zaměřuje pozici řidičových očí a automaticky upravuje nastavení volantu, střední konzoly, pedálů a sedadla
- ČTYŘBODOVÉ BEZPEČNOSTNÍ PÁSY Kříží se prsou cestujících a pevněji je tak přidržují v sedadle
- ČELNÍ SKLO Pro lepší viditelnost jsou ve sloupcích mezi čelním sklem a bočními okny průhledné průřezy, které však nesnižují odolnost proti nárazu
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Libor Ott
