Americká internetová společnost Google propustila čtyři aktivistické zaměstnance, kteří podle jejího dnešního sdělení ohrožovali bezpečnost dat. Krok podniku, který dříve proslul moderní a otevřenou firemní kulturou, ale v poslední době čelil protestům některých zaměstnanců proti svému chování uvnitř i navenek, může podle listu The New York Times (NYT) prohloubit nesoulad mezi vedením a podřízenými.
Google ve sdělení uvedl, že propuštění zaměstnanci opakovaně hledali, prohlíželi a rozesílali informace, které „nespadaly do jejich pracovní působnosti“. Jeden si podle firmy dokonce nastavil e-mailová upozornění, která mu zasílala podrobnosti o práci a místě pobytu ostatních zaměstnanců bez jejich vědomí nebo souhlasu.
„Otevřená kultura Googlu takhle nefunguje a nebyla tímhle způsobem nikdy zamýšlena,“ okomentovala to firma. Na dřívější dotaz NYT, zda nastavení takových upozornění porušuje některé interní pravidlo, nebyla společnost schopna odpovědět. Dodala ale, že zkoumá, zda tento a jiné typy chování neporušují její firemní kodex.
Podle NYT představuje nejnovější krok Googlu, který se proslavil transparencí ve vztazích mezi managementem a řadovými zaměstnanci a stal se v tomto směru vzorem pro mnoho start-upů, v jeho existenci pozoruhodný obrat. Nesoulad mezi vedením a běžnými pracovníky ale vznikal déle, připomíná deník.
Rozbít Facebook na malé kousky aneb Kdo chytí Zucka?
Zaměstnancům Googlu se v minulosti nelíbilo, jak se firma postavila ke stížnostem zaměstnankyň na sexuální obtěžování na pracovišti, a protestovali proti způsobu zacházení s pracovníky najatými na dohodu. Bouřili se ale i proti spolupráci svého zaměstnavatele s ministerstvem obrany, federálními pohraničními agenturami a s čínskou vládou. Jen srpnovou petici proti pokračování smlouvy s americkým úřadem pro cla a ochranu hranic jich podepsalo 1500. Podle jejich názoru se tak totiž firma spolupodílí na „porušování lidských práv“.
Google podle NYT nedávno zrušil pravidelná setkání zaměstnanců s managementem, na kterých mohli pracovníci klást vedení dotazy. Zároveň navázal spolupráci s poradenskou společností, která klientům z řad firem pomáhá potlačovat snahy o vznik odborových organizací.
Technologické firmy, giganty moderní ekonomiky, jsou v defenzivě - ovšem často ze špatných důvodů. Na ty dobré teprve pomalu dochází. Čtěte více v eseji Hromy budoucích bouří
Právě úsilí založit v Googlu odbory bylo podle docentky Veeny Dubalové z Hastings College of the Law při Kalifornské univerzitě zřejmě také skutečným důvodem pro dnes oznámené propuštění. „Nemyslím, že šlo o to, jak bezpeční se cítí ostatní zaměstnanci, jako spíše o míru efektivity, s jakou se těmto lidem na pracovišti dařilo aktivizovat své kolegy,“ řekla Dubalová NYT.
„Lidi to má zastrašit, nedovolte to,“ napsala na twitter zájmová skupina The Tech Workers Coalition. Čtyři propuštění přišli o práci, protože se pokoušeli zorganizovat své kolegy a ti by podle této organizace měli „proti tomuto drakonickému jednání vystoupit“.
Asi stovka zaměstnanců Googlu tak skutečně učinila v pátek v San Francisku mimo firemní kanceláře. Na akci vystoupili i Laurence Berland a Rebecca Riversová, které Google dříve poslal na nucenou dovolenou. Riversová pak dnes na twitteru potvrdila svůj vyhazov. Oba uvedli, že ve firmě protestovali proti spolupráci s federálními agenturami, ale popřeli, že by nahlíželi do dokumentů, ke kterým neměli mít přístup.
Čtěte také:
Zuckerberg chce k internetu připojit celý svět
Trumpa za zeď kritizoval. Nyní Zuckerberg staví vlastní
Facebook má ministerstvo propagandy, tvrdí bývalý zaměstnanec
Facebook mění vzhled, zaměří se více na skupiny
Zuckerberg je dobrý člověk, soustředil ale nekontrolovatelnou moc, varuje spoluzakladatel Facebooku
Twitter zakáže politickou reklamu. Politici si pozornost musí zasloužit, ne koupit, uvedl šéf sítě
