Peking bezpečnostním zákonem zareagovala na každoročně vzrůstající tenze vůči pevninské čínské vládě, která se dlouhodobě snaží o pevnější spoutání Hongkongu. V minulém roce probíhaly v ulicích Hongkongu po několik měsíců nepokoje vyvolané možností přijmutí extradičního zákona, který by umožňoval vydávání obviněných hongkongských obyvatel do rukou justice ovládané Pekingem.
Nově přijatý zákon definuje trestné činy jako terorismus, separatismus nebo spolupráci s cizí mocností za cílem ohrožení národní bezpečnosti. Zákon také umožní nasazení policejních složek z pevninské Číny na území Hongkongu. Podle kritiků těmito kroky chce Peking omezit možnosti protestů občanských aktivistů – v reakci na přijetí nové legislativy někteří nejznámější akvitivsté kvůli obavám ze zadržení už město opustili.
Velká Británie spravovala Hongkong až do roku 1997, kdy po vypršení smlouvy město předala do rukou Číny – ta se při převzetí správy zavázala k dodržování principu „Jedna země, dva systémy“, což zaručovala obyvatelům oblasti rozsáhlou míru autonomie. Právě proto Britové přispěchali s rychlou reakcí na omezení práv hongkongských obyvatel – těm, kteří měli (nebo mohou mít) britský zámořní pas chtějí nabídnout britské občanství. Celkový počet lidí splňující tuto podmínku je podle britských odhadů kolem tří milionů.
To se nelíbí čínským představitelům. „Jsme striktně proti
jejich návrhu a vyhrazujeme si právo na odpovídající reakci,“ uvedl v reakci
čínský
velvyslanec v Londýně. Podle něj příslibem poskytnutí britských pasů
dochází k porušení běžné praxe a tím dojednaných závazků, mezinárodního
práva ale i dohod definujících mezivládní vztahy.
Už dříve administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila nadstandardní obchodní vztahy s Hongkongem, jelikož jsou Američané toho názoru, že Hongkong už nedisponuje zvláštním mezinárodním statusem, a proto k němu bude přistupováno jako k části Čínské lidové republiky. Na druhé straně Atlantského oceánu zase francouzští představitelé odrazují telekomunikační společnosti od spolupráce s čínskou firmou Huawei – proti té už v minulosti silně vystupovaly i americké úřady.
I technologické
společnosti Google, Facebook a Twitter nepovažují nový bezpečnostní zákon za
běžnou legislativu, a proto pozastavily spolupráci s hongkongskými úřady
ohledně poskytování uživatelských dat. „Věříme v svobodu slova, základní lidská
práva a podporujeme právo lidí na vyjádření beze strachu o jejich bezpečnost
nebo jiné dopady,“ uvedli pro web The Verge zástupci sociální sítě Twitter.
