Ve sporu o Pendolino by byla naše pozice silná, tvrdí šéf Českých drah
Problémy spojené s provozem vlaků Pendolino se staly vodou na mlýn všem, kteří čekali na příležitost, jak se otřít o České dráhy (ČD). Bývalí ředitelé, bývalí ministři, různí inspektoři a mnoho těch, kteří drahám vůbec nerozumějí a v Pendolinu nikdy nejeli, se rázem stali největšími odborníky na železniční dopravu. Člověk se tak například z pera bývalých členů vedení drah mohl dočíst moudra typu, že vlak je špatný, protože je v něm malý bar nebo že cestující dostávají jen malou bagetu. Dalšími hvězdnými úvahami byly spekulace nad příčinami poruch či výtky vůči Českým drahám, že spojení vlaky Pendolino příliš propagovaly. A proč by nepropagovaly. Jde o komerční produkt, stejně jako České dráhy jsou standardní komerční firmou, jako například České aerolinie. A stejně jako každá jiná firma potřebují své zboží prodávat.
Opominutí cestující.
Tyto a další naprosto neuvěřitelné argumenty a spekulace dostávaly široký prostor v médiích. Smutné je to, že se téměř nikdo nezeptal na názor našich cestujících, kterým jsme se po celou dobu snažili nabídnout nejvyšší možný komfort za sníženou cenu a kterých po navrácení Pendolin do provozu jezdí více než kdy předtím. I toto je možná překvapivým výsledkem posledních týdnů, které vedly k tomu, že každé dítě dnes v České republice ví, že existuje vlak Pendolino.
O to ale současnému vedení primárně nešlo. Je trochu nešťastná náhoda, že se dohromady spojily dvě věci. Nenadálé problémy Pendolina zaviněné výrobcem a vyšetřování chyb z minulosti, které jsem zadal již loni v létě, ihned po příchodu do funkce generálního ředitele ČD. Nebýt provozních problémů a nucené odstávky vlaků, řešili bychom nyní pouze teoreticky možné dopady chyb bývalých drážních činitelů a jejich prevenci. Takto ale na nás dopadla tvrdá realita a z teorie se stala nemilosrdná praxe.
Neomezené škody, omezené plnění.
Je bohužel smutnou pravdou, že bývalá vedení ČD v čele s pány Mládkem a Zeleným uzavřela smlouvy, které současnou situaci podniku rozhodně neusnadňují. Spíše naopak. Podepsali dokumenty, které nám neumožňují požadovat od výrobce plné pokrytí škod, jež nám svým přístupem způsobil. Z nepochopitelných důvodů jsou ve smlouvách nastaveny nelogické finanční stropy a nebezpečí neomezených škod je kryto pouze omezeným plněním. Stejně tak celý proces uzavírání smluv a jednotlivých dodatků je provázen podivným žonglováním s čísly, kdy drahám měl být například původně vnucen dodatek smlouvy o úpravě informačního systému, který naštěstí ale nebyl nikdy schválen. Bývalý ředitel Mládek ho předložil tehdejší správní radě, ta jej naštěstí nikdy neschválila a ušetřila částku vyšší než 200 milionů korun. Dodatek na stejnou věc ve stejném rozsahu uzavřel nový generální ředitel Sosna, nicméně s částkou o více než 200 milionů nižší. Budeme chtít, aby tato, ale i další podivnosti, byly vysvětleny. Stranou našeho zájmu nezůstane ani sklad plný náhradních dílů na soupravy Pendolino za dalších 200 milionů korun, které byly zakoupeny, aniž by v té době České dráhy měly v provozu jediný vlak. Absurdní existence skladu plného nepotřebných dílů tak trvá i nyní, kdy vlaky jsou již sice v plném provozu, ale současně také v garančním servisu ze strany výrobce včetně dodávek náhradních dílů.
Obezřetný postup.
Uzavírání nevýhodných smluv je však jen jednou částí v minulosti vzniklých problémů.
Druhou částí je situace, která by teoreticky nastala v případě, kdy by ČD skutečně nemohly vlaky pendolino vinou konstrukční vady používat a rozhodly se je vrátit výrobci. Naštěstí jsme mohli udělali řadu preventivních kroků tak, aby naše pozice v případném sporu nebyla slabá. Díky tomu by České dráhy a Česká republika neměly utrpět žádnou zásadnější škodu s výjimkou toho, že by nám zůstal zmíněný sklad nepoužitelných náhradních dílů jako varovný odkaz minulosti.
Není pravdivé tvrzení, jež se v minulých dnech objevovalo v médiích, že vlaky nelze vrátit. České obchodní právo hovoří jasně a smlouva se o něj opírá. Zákazník, pokud nemá možnost koupený výrobek užívat vinou jeho vady ve svůj prospěch, má právo od takovéhoto kontraktu odstoupit a výrobek vrátit. Má samozřejmě nárok, aby mu prodávající plně navrátil vložené prostředky.
České dráhy postupovaly velmi obezřetně při vyplácení záloh na dodané vlaky. Především jsme výrobci za soupravy zaplatili zatím pouze přibližně dvě třetiny z celkové částky. Zbývající část nebude proplacena dříve, než vlaky dostatečně prokážou svou provozní spolehlivost. Z již zaplacených dvou třetin je přitom velká část krytá bankovní zárukou – tudíž bychom nepřišli ani o tyto peníze.
Sečteno - podtrženo.
V neposlední řadě je dobré připomenout, že České dráhy stále vlastní sedm souprav, které bychom v případě vracení výrobci nevydali dříve, než by vše kompletně vyrovnal. Sečteno - podtrženo, část peněz bychom dostali zpět ihned, pro získání zbývajících už vyplacených prostředků by nám v rukou zůstaly silné argumenty. Nehledě na to, že firma, jež mimo jiné vyrábí také vlaky TGV či Eurostar, si nemůže dovolit obrovskou mezinárodní blamáž, která by ji zasáhla, kdyby ČD kvůli vadnému výrobku musely odstoupit od kontraktu.
Eliminovat škody, pohnat k zodpovědnosti viníky a pojistit pozici ČD a České republiky v případných sporech je pro nás prioritou. Minimálně stejně podstatný je pro nás další aspekt související již se samým provozem vlaků. Tím je spokojenost cestující. Chtěl bych jako generální ředitel Českých drah ještě jednou poděkovat všem, kteří nám zachovali důvěru, a současně se cestujícím omluvit, že jsme jim nemohli po určitou dobu poskytovat servis v rozsahu, v jakém bychom si sami představovali.
