První bezpilotní let na Mars pomocí rakety Starship se uskuteční za dva roky. Oznámil to zakladatel a generální ředitel společnosti SpaceX Elon Musk. „Tyto lety budou bezpilotní, aby bylo možné otestovat spolehlivost přistání na Marsu,“ přibližuje podnikatel na sociální síti X s tím, že pokud přistání proběhnou úspěšně, k prvním letům s posádkou by mohlo dojít v roce 2028.
Musk, který SpaceX založil již před 22 lety, zároveň uvádí, že v případě, že se firmě tyto termíny podaří dodržet, očekává exponenciální nárůst počtu letů. Konečným cílem je pak vybudovat na Marsu soběstačné město, a to v horizontu maximálně dvaceti let.
Jak ovšem upozorňuje Insider, aktuální časové odhady se od těch původních poměrně liší. V březnu totiž miliardář oznámil, že Starship na Marsu přistane nejpozději do pěti let. Zda bude na palubě i posádka, přitom nekonkretizoval. Různé termíny navíc uváděl a měnil i dříve. Například v červnu 2016 na konferenci Vox’s Code se dal Musk slyšet, že astronauty plánuje vyslat na Mars již letos.
Ve čtyři roky starém rozhovoru s Mathiasem Döpfnerem, generálním ředitelem společnosti Axel Springer, zase miliardář odhadoval, že lidé by se mohli na sousední planetu podívat v roce 2026. Avšak jen proto, aby v březnu 2022 svůj odhad opět upravil a uvedl, že přistání lidské posádky na Marsu bude možné až o další tři roky později. „Pokud nezrychlíme naše tempo pokroku, určitě zemřu dřív, než tam poletíme,“ konstatoval Musk na konferenci Satellite 2020.
S byznysem roste i riziko
Ať už se termíny protentokrát podaří dodržet, anebo se opět změní, faktem zůstává, že právě společnosti typu SpaceX a dalších mají velkou zásluhu na růstu vesmírného průmyslu. Na jejich schopnost tuto oblast rozhýbat upozorňuje i britský astronom Chris Impey. „Od roku 1961 se do vesmíru podívalo méně než 700 lidí. S rozvojem soukromých společností, jako jsou SpaceX a Blue Origin, se však očekává, že se tento počet zvýší na tisíce,“ píše ve svém článku pro The Conversation.
V souvislosti s tím je dle něj nutné vnímat i negativní stránku věci. Rostoucí počet letů do vesmíru se totiž skoro jistě neobejde bez nehod, při nichž přijdou lidé o život. Za nebezpečnou koneckonců označil i současnou misi Polaris Dawn, jejíž datum startu bylo rovněž několikrát změněno. Naposled kvůli počasí, předtím z důvodu úniku helia. Nicméně, podle nejnovějších informací by raketa SpaceX Falcon 9 měla odstartovat v úterý 10. září.
V rámci mise se čtyřčlenná posádka mimo jiné pokusí dosáhnout dosud nejvyšší oběžné dráhy Země a ve výšce 700 kilometrů nad povrchem absolvuje vůbec první komerční procházku ve vesmíru. Chránit ji budou skafandry navržené společností SpaceX, ale i tak jsou rizika samozřejmě obrovská. „Tato výška znamená, že posádka dostane výraznou dávku záření. V průběhu několika hodin obdrží stejné množství záření, jaké by na Zemi dostala za 20 let,“ vysvětluje Impey.
Stačí malá závada
Další nebezpečí podle Impeyho představuje třeba skutečnost, že loď Dragon nedisponuje přechodovou komorou. Posádka tak bude během procházky vystavena síle vakua vesmíru, kdy každá drobná závada na skafandru může být fatální. „Celkem při výcviku nebo během vesmírných misí zemřelo 30 astronautů a kosmonautů. Došlo také k desítkám situací, kdy byli astronauti v nebezpečí,“ upozorňuje astronom.
Jako příklad uvádí aktuální kauzu dvou astronautů, kteří na Mezinárodní vesmírné stanici zůstávají déle, než bylo původně plánováno. Prodloužit si pobyt ve vesmíru museli kvůli poruše lodi Boeing Starliner.
I přes značná rizika ovšem nelze popřít, že vesmírný průmysl zažívá obrovský boom, kterému ostatně odpovídají i zisky zainteresovaných společností. Například tržby zmíněné SpaceX za loňský rok se odhadují na 15 miliard dolarů. Na zhruba 5,2 miliardy by pak v následující dekádě měla vyrůst hodnota odvětví vesmírné turistiky, kterou aktuálně provozuje třeba společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
„Pokud se vesmírné cestování stane dostupnějším a bezpečnějším, pohled na naši planetu z vesmíru bude moci zažít mnoho lidí. To by mohlo vést k masivnímu rozšíření turistiky na oběžné dráze i za ní,“ uzavírá Impey.
ČLÁNKY DO MAILU