Za bezprecedentní ekologickou katastrofu označil současný stav lesů náměstek ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladimír Dolejský. Podle něj se o zhoršování situace vědělo dlouhodobě. Kriticky se k lesům vyjádřil také emeritní děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Vladimír Simanov, podle něhož je současný stav nejhorší, jaký lesníci pamatují. Podle vedení státního podniku Lesy ČR jsou na vině zejména extrémní výkyvy počasí.
„Ekologická katastrofa tu nepochybně je a bude se šířit,“ řekl náměstek na semináři o kůrovcové kalamitě ve Sněmovně. Zdůraznil následky odlesnění, jako je eroze půdy a nedostatečné zadržení vody v krajině. Podle Dolejského v současnosti dávají lidé v anketách najevo, že jim u lesů nejde o maximalizaci zisku, ale o udržitelnou krajinu. Lesy ČR a také ministerstvo zemědělství, pod něž tato firma spadá, podle něj na situaci reagovaly nedostatečně a hlavně pozdě. O narůstajících problémech tyto instituce věděly několik let. Rozsah katastrofy podle Dolejského ukazuje to, že ani při mnohem více diskutované kalamitě na Šumavě nebylo v letech 2008 až 2012 vytěženo tolik dřeva, co na severu Moravy v roce 2016.
Podle odborníka na lesní hospodářství Simanova je na vině nejen sucho a kůrovec, ale zejména „nerespektování lesnických zásad ochrany lesů“. Problém vidí ve vysokém průměrném věku lesů, s věkem totiž klesá odolnost stromů proti větru a také se snižuje jejich cena. V roce 2016 byla průměrná doba obmýtí (plánované produkční doby lesa) 115 let, zatímco v roce 1970 šlo o 102 let. Přestárlé porosty podle Simanova způsobí problémy v budoucnu, obnova lesů je nedostatečná.
Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád zdůraznil vliv klimatické změny a extrémní výkyvy počasí. Podle současné legislativy produkce v lesích nespadají do krizového režimu, což lesníkům svazuje ruce. „Myslíme si, že by to tak být mělo,“ uvedl Szórád, který s návrhem na změnu oslovil vládu. Je podle něj potřeba přijmout mimořádné opatření, přesto úplné zastavení kůrovcové kalamity není možné.
Přemnožená divoká prasata působí miliardové škody. Čtěte více
Podle ekologa Josefa Fanty, který stál u zrodu Krkonošského národního parku a po emigraci pracoval na významných zahraničních vědeckých pracovištích, nestačí řešit akutní problém. „Pro český lesnický výzkum klimatická změna do nedávné doby neexistovala. Je to vina lesnické politiky, která nikdy nepoložila tuto otázku,“ uvedl. Na semináři zastupoval Platformu pro krajinu, která vznikla při Botanickém ústavu Akademie věd ČR a vyzvala vládu ke změně pohledu na lesy.
Kůrovec letos není na ústupu, podle ředitele zástupců Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petra Skočdopole vylétl již 15. dubna, tedy o měsíc dříve než loni. Společnost spravuje přes 40 tisíc hektarů lesa. Soukromí vlastníci lesů státu vytýkají i to, že je v boji proti kůrovci nepodporuje dostatečně. Potřebovali by zejména více vagónů ČD Cargo pro odvoz dřeva a snazší udílení víz pro zahraniční dělníky v lesích. Bez toho není možné kůrovcové dřevo rychle zpracovat.
Objem dřeva napadeného kůrovcem byl loni téměř 5,5 milionu krychlových metrů. Nejhorší je situace na severu Moravskoslezského a Olomouckého kraje, dále na jihu kraje Vysočina a v části Jihočeského a Plzeňského kraje. Nejpostiženější jsou smrkové porosty.
Přečtěte si také:
Polská těžba dřeva v pralese je protiprávní, tvrdí soud EU
Lesy ČR přijdou o 2,5 miliardy korun kvůli předčasnému vypovězení smluv
Divoké včely „bojují“ proti terorismu. Z militantů jsou sběrači medu
Přichází zničující Emílie Druhá? Káva bude jednou z obětí změn klimatu
