Obce plní své rozpočty v poslední době často prodejem půdy získané bezúplatným převodem od státu. Nabývají tak prostředky na plnění povinností, které jim byly uloženy reformou státní správy. Lze v České republice získat zadarmo peníze?
rivatizace státní půdy vede k postupné likvidaci drobných zemědělců
Obce plní své rozpočty v poslední době často prodejem půdy získané bezúplatným převodem od státu. Nabývají tak prostředky na plnění povinností, které jim byly uloženy reformou státní správy.
Lze v České republice získat zadarmo peníze? Jistěže ano. Jednou z možností, v poslední době hojně využívanou, je bezúplatný převod státních pozemků na obce a jejich následný prodej stavebním firmám či jiným podnikatelským subjektům. Obce tímto způsobem mohou významně obohatit svůj finanční rozpočet, a to zcela legitimně. Bezúplatný převod pozemků je přímo zakotven v zákonu o prodeji státní půdy a probíhá prostřednictvím Pozemkového fondu ČR (PF). Podmínkou přitom je schválený územní plán obce obsahující využití pozemků, nabytých zadarmo od státu.
Posílení obecní kasy
Smyslem převodu státních pozemků na obce je především naplnění veřejného zájmu bytové či jiné pro obec veřejně prospěšné výstavby. Obec přitom nemusí takovou výstavbu realizovat sama, ale může si na tyto účely najmout stavební firmy, kterým pozemky prodá. Svým způsobem je to logické. Nepodařená reforma státní správy totiž uvalila právě na obce celou řadu povinností bez toho, aby na tyto účely dostaly také finanční prostředky a nutí je tedy šetřit a hledat každou korunu. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství a bývalého starosty Michala Pospíšila je navíc prodej pozemků takto nabytých plně legitimní a představuje skutečně reálné posílení obecních rozpočtů. Otázka je, kde je morální a strategická hranice nakládání s obecním majetkem. Celá řada obcí jde totiž tak daleko, že již v době bezúplatných převodů inkasuje od zájemců o potenciální obecní byty zálohy za jejich budoucí prodej. Prostor pro korupci a spekulace je v tomto případě evidentní.
Jaké jsou podmínky
Jde však také o strategii v nakládání s pozemky. Podle Pospíšila by například obce pokud možno nabyté pozemky prodávat neměly, neboť mohou představovat jakousi zálohu na budoucí pozemkové úpravy. Cena půdy v ČR, a zejména její pronájem podle všech analýz po vstupu do EU poroste, takže okamžitý prodej nabytých pozemků je sice dočasným ziskem, dlouhodobě však jde o ztrátu. O bezúplatný převod pozemků k účelům bydlení mohou obce podle tiskové mluvčí PF Světly Prokešové požádat Fond podle paragrafu 5/1 zmíněného zákona zákona 95/1999 Sb. „o prodeji půdy“. „Převedený pozemek obec zapíše na list vlastníka a je povinna jej využít podle daného územního plánu. Obec rovněž může požádat Ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na vytvoření stavebních parcel a jejich zasíťování, plynofikaci, výstavbu kanalizace atp. Poté může buď postavit obytné domy sama, nebo prodat parcely soukromým stavebníkům na výstavbu rodinných domků,“ konstatovala Prokešová. Mluvčí přiznává, že „některé obce tak dokáží řešit bytové potřeby svých občanů a sobě tímto krokem mohou dost výrazně zlepšit vlastní finanční situaci“. Účelem zákona o prodeji půdy bylo přitom podle Prokešové mimo jiné pomáhat obcím k rozvoji bydlení, a proto také zákon ukládá obcím povinnost vrátit takto převedené pozemky PF ČR v případě, že od záměru bytové výstavby by bylo upuštěno. „Jestliže pozemek nebude možné převést zpět, protože vlastníkem pozemku je již jiná osoba, je obec povinna pozemkovému fondu za tento pozemek poskytnout finanční náhradu,“ zdůrazňuje mluvčí.
Půda v epicentru pozornosti
Převody, prodeje a pronájmy půdy a podmínky s takovými kroky spojené se podle všeho stanou více než kdy předtím centrem pozornosti zemědělských i nezemědělských podnikatelů. Zejména pak pro podnikatele hospodařící na půdě. Současná situace se přitom podle Pospíšila zdaleka ještě neblíží přístupům obvyklým ve vyspělých zemí. Zejména drobní hospodáři nemají podle jeho slov dostatek informací, a to i díky tomu, že je nijak systémově nevyhledávají. Například při hospodaření na půdě pronajaté od státu mají při její privatizaci jednoznačnou přednost její nájemci - fyzické osoby. „Informovanost o podmínkách a právech z toho vyplývajících je ale velmi malá,“ přiznává Pospíšil.
Kladivo na malé zemědělce
Jedním z problémů, které vznikají při privatizaci státní půdy, je postupná likvidace především drobných zemědělských subjektů. Lze jen spekulovat, zdali je chtěná a cílená, nebo zda je důsledkem úsilí Pozemkového fondu zrychlit tempo prodeje státní půdy. Skutečnost je však taková, že na ministerstvu zemědělství již mnohokrát zazvonily telefony s hlasy zoufalých zemědělců, kterým PF zařadil polovinu pronajaté půdy do veřejné soutěže na její prodej. Jistěže zemědělci mají při této privatizaci přednost, nicméně projeví-li o takovou půdu zájem jiný subjekt, který je finančně silnější než oni, jsou bez šance tuto půdu získat pro sebe. Zredukuje-li se přitom desetihektarové hospodářství na polovinu, není velmi často možné realizovat na zbytku pozemků podnikatelské záměry, často již investičně nastartované. Laická veřejnost přitom registruje především hlasy velkých podniků, které protestují proti stejnému principu. Jenže zbude-li z tisíce hektarů polovina, je to stále ještě velká plocha. Zůstane-li ale z deseti hektarů pět, může to dotyčný podnikatel zabalit.
Pomůže novela zákona?
Novela zákona o prodeji státní půdy, která je v současné době diskutovaná v parlamentu, by přitom mohla podle ministra zemědělství Jaroslava Palase tuto situaci změnit. „Novela by měla více než dosud ochránit nájemce, kteří na této půdě hospodaří, současná ochrana 50 procent obhospodařované půdy by se měla zvýšit na 70 procent. Existují i takové úvahy, že drobní zemědělci by mohli být ochráněni ze 100 procent,“ říká Palas. Připouští ovšem že podobu zákona určí více než potřeby podnikatelské praxe politická vůle. Naopak Pozemkový fond k tomuto i dalším problémům zvolil pozici mrtvého brouka. Aktivně nekomunikuje vůbec, poslední tisková konference byla vloni, a nějaké systémové prezentování problémů spojených se státní půdou ze strany PF si vybavují jen pamětníci. Přitom například pravidla zařazování pozemků do výběrových řízení by mohl fond upravit prostřednictvím metodického pokynu, jako tomu bylo již mnohokrát, když bylo třeba specifikovat podmínky příslušných zákonů. Metodické pokyny PF tehdy často šly nad rámec zákona.
Jak je to s evidencí půdy?
Vstup do EU přinese mimo jiné i zvýšenou pozornost evidence majetku všeho druhu, tedy i státní půdy. Je zvláštní, že v ČR se po celé polistopadové období uvádí prakticky stále stejné plochy v kategoriích orná půda, zemědělská půda, nebo třeba i státní půda. Ale například detailní statistické šetření AGROCENZUS 2000 odhalilo, že deklarované statistiky se rozcházely s realitou i v případě státní půdy - některá prostě chyběla. PF na zjištěné rozdíly vůbec nereagoval, rozhodně ne oficiálním stanoviskem.
Stavebním firmám se bezúplatné převody pozemků na obce samozřejmě líbí. Mohou tak například stavět rodinné domky či obecní byty.
FOTO: ARCHIV
