Právě když si Evropané oddychli, že po volbách v Nizozemsku a Francii nebude jejich kontinent přece jen smeten vlnou populismu, je tu průšvih. Není to těžkotonážní problém, jenž by hrozil eurokratické elitě významnými ztrátami, ale přesto slouží jako připomenutí, co vlastně Brity na EU tak štvalo a že je na fungování Unie co vylepšovat.
Mohou za to jako obvykle novináři. Místo aby propagovali myšlenky integrace a vůbec „dobrého evropanství“, o němž rád mluví šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, se 29 novinářů (většinou z Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů) v posledních dvou letech věnovalo zjišťování, jak europoslanci nakládají s nezdaněnými příspěvky na práci ve svých domovských zemích. Zjistili leccos zábavného (viz tabulka).
Začalo to tak, že už v červenci v roce 2015 si chtěla řečená skupina novinářů ověřit, co poslanci dělají s více než čtyřmi tisíci eur, jež měsíčně dostávají primárně na nájem kanceláře v zemi, která je do Evropského parlamentu vyslala. Parlament sám totiž nakládání s těmito příspěvky nijak neaudituje. Poslanci však novinářům při třech různých příležitostech odmítli takové informace poskytnout. Vzhledem k tomu, že příspěvek nedaní, by logika věci mohla velet, že takový jej lze považovat za veřejné peníze, nikoli za jejich soukromé - ale kam na europarlament s logikou.
Poslanecké kanceláře v číslech:
• 751 poslanců má Evropský parlament; na každého z nich připadá zhruba 10 zaměstnanců parlamentu, jenž využívá 17 budov v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku o celkové rozloze 1,16 milionu čtverečních metrů
• 748 jich pobírá příspěvek na kancelář v domovské zemi (Co ti tři zbylí? Ti neexistují, obsazeno je pouze 748 křesel)
• 249 europoslanců na dotaz novinářů z Projektu MEP buď řeklo, že kanceláře nemají, nebo na ně odmítlo sdělit kontakt
• 133 europoslanců sdělilo výši nájmu kanceláře
• 59 europoslanců uvedlo, že je ochotno na internetu zveřejnit údaje o tom, jak se svými výdaji nakládají
• 38 europoslanců potvrdilo, že si najímá kancelář od vlastní politické strany
• 1 europoslanec neutracené peníze z příspěvku na nájem a provoz kanceláře vrátil
• 8484 eur měsíčně činí základní plat europoslance (po zdanění 6611 eur)
• 307 eur nezdaněného příspěvku na „osobní výdaje“ navíc za každý jednací den parlamentu
• 4342 eur nezdaněného příspěvku na nájem a provoz kanceláře v domovské zemi každý měsíc
• 4262 eur měsíčně čítá maximální příspěvek na dopravu
• 24 164 eur činí maximální měsíční příspěvek na platy asistentů
• 40 000 až 45 000 eur je europarlament připraven každému řadovému poslanci celkem zaplatit měsíčně
• 1,9 miliardy eur zhruba čítá celkový rozpočet Evropského parlamentu, tj. asi 1,2 procenta rozpočtu Evropské unie
V listopadu 2015 se novináři pokusili domoci se informací soudní cestou a zažalovali kvůli tomu europarlament u Evropského soudního dvora (ECJ). V březnu 2016 předložili poslanci u soudu svoji protiverzi. V září téhož roku na ni za novináře odpověděla slovinská právnička Nataša Pirc Musarová, kterou za tím účelem najali. A od té doby se stalo následující: ECJ přemýšlí, jak rozhodne. Europoslanci, kteří si nesmějí určovat výši platů, ale výši různých příspěvků ano, si odhlasovali jejich celkové zvýšení o zhruba tisíc eur měsíčně. Novináři vydali letos posledního května zprávu, jež obsahuje, co vyšetřili po vlastní ose.
Manfred Weber
Z toho mála, co zjistili, je nejpikantnější, že jen hrstka poslanců souhlasí se zveřejněním svých informací, ostatní zatloukají, jak umějí. V osmatřiceti případech se přesto podařilo prokázat, že poslanci rovnou posílají příspěvky své domovské partaji, a v několika případech dokonce sami sobě.
Obzvlášť šťavnatý je v tom smyslu příklad Manfreda Webera, šéfa nejpočetnější europarlamentní frakce, středopravé EPP. Úřaduje z kanceláře umístěné ve statku v odlehlé bavorské vesničce, daleko od drtivé většiny voličů. Majitelem statku je - tušíte správně - Manfred Weber.
Čtěte: Kdo potřebuje dotace z EU?
Z evropských fondů čerpají Agrofert, vývojáři her i autoři genderových studií
Dále čtěte:
