NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK Bude nový trestní zákoník k podnikatelům přísnější než dosavadní norma? Na to zatím nelze s určitostí odpovědět. Zpřísnění postihu v oblasti hospodářské trestné činnosti totiž zůstává i po druhém čtení návrhu stále ve hře.
NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK Bude nový trestní zákoník k podnikatelům přísnější než dosavadní norma? Na to zatím nelze s určitostí odpovědět. Zpřísnění postihu v oblasti hospodářské trestné činnosti totiž zůstává i po druhém čtení návrhu stále ve hře.
Poslanecká sněmovna jednala minulý týden ve druhém čtení o novém trestním zákoníku. Součástí této normy by mělo být i navrácení postihu takzvaných příprav trestných činů do oblasti hospodářské kriminality. Právě trestnost přípravy děsí podnikatele, protože z dosavadního zákoníku byla příslušná ustanovení vypuštěna. Není totiž zcela jasné, co to vlastně příprava trestného činu je.
Současný trestní zákoník rozlišuje pouze dvě stadia trestného činu: pokus a jeho dokonání. Podle kritiků opětovného zavádění trestnosti přípravy by mohlo dojít k absurdním situacím, že by jakýkoli stav, který by eventuálně mohl vést ke spáchání trestného činu, mohl být již sám o sobě považován za součást trestné činnosti. Přitom samo naplnění skutkové podstaty a oprávněnost podezření ze spáchání takového trestného činu by byly velmi obtížně prokazovatelné. Záleželo by totiž pouze na libovůli policejního orgánu, zda určité jednání, které zatím nedospělo ani do stadia pokusu, vyhodnotí jako trestné, či nikoli. Není rovněž jasné, jak by se dala příprava trestného činu hodnotit jako společensky nebezpečná, což je jednou ze základních podmínek postihu. Přípravou by totiž nemusela být způsobena žádná hmotná škoda ani žádný jiný společensky škodlivý následek.
Ústavněprávní výbor proto navrhl z nového trestního zákoníku přípravu trestných činů hospodářské povahy (v podobě, jak jej předložila vláda), vypustit. Tento krok v tichosti podporuje rovněž ministerstvo spravedlnosti, které zákon připravilo. Proti se však postavil vlivný poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. A protože komunisté zachování trestnosti přípravy podporují, bude záležet na tom, jak se nakonec k jednotlivým ustanovením postaví celý klub nejsilnější vládní strany.
U hospodářských a majetkových trestných činů je ve hře rovněž návrh na snížení horní hranice trestu v takzvaných vyšších odstavcích jednotlivých paragrafů, tedy u společensky nebezpečnějších jednání. Tyto sazby se totiž svou výší blížily postihu za trestné činy proti životu a zdraví. Zastánci zmírnění argumentují i tím, že u majetkových a hospodářských trestných činů se lze domáhat adekvátní nápravy i soukromoprávní cestou.
Z dílčích ustanovení trestního zákoníku týkajících se hospodářské trestné činnosti je důležité to, že vypadl návrh na trestnost nesvolání valné hromady. Zrušen by měl být rovněž dosavadní trestný čin zneužívání informací v obchodním styku. Právě na základě tohoto problematického paragrafu byl v minulosti odsouzen například podnikatel a bývalý tenista Milan Šrejber.
Nově se zavádí rovněž rozlišení na zločiny a přečiny, což byla kategorie méně nebezpečných trestných činů, která se uplatňovala před rokem 1989. Mezi novinky patří i návrh lidovců, aby za druhý násilný trestný čin dostal pachatel doživotní trest -zejména když při činu zemře člověk. Do hry se tak vrátila ještě tvrdší verze dávného návrhu „třikrát a dost“.
