Může vaše město zkrachovat podobně jako Řecko? Už brzy by to mělo být podstatně méně pravděpodobné. Parlament totiž minulý týden schválil novelu, která výrazně zpřísňuje vydávání dluhopisů pro obce a kraje. Jejich hospodaření, které se v posledních letech dramaticky zhoršuje, by tak mělo být méně náchylné k hromadění dluhů.
Ze všech 6245 měst a obcí je v současnosti zadlužená přibližně polovina. Dokázaly přitom vytvořit pohledávky za 83,3 miliardy korun. Za nejpodstatnější část může čtveřice největších měst v čele s Prahou, Brnem, Ostravou a Plzní. Nijak zvlášť dobře na tom nejsou ani kraje, které dluží 19,1 miliardy.
Díky novému opatření v zákoně nebude smět splatnost komunálních dluhopisů překročit patnáct let. Peníze, které za ně obce a kraje získají, budou zároveň moci použít jen na zákonem vymezené účely. Mezi ně patří například spolufinancování projektů hrazených z fondů Evropské unie, odstraňování škod po živelních katastrofách a výdaje v oblastech, jako jsou bydlení, doprava nebo školství. Zákon by měl také pomáhat transparentnějšímu financování. Peníze z dluhopisů budou totiž obce muset uchovávat na zvláštním účtu tak, aby mohly kdykoli doložit, na co je utratily.
Zatím ale není docela jasné, zda bude mít úprava velký efekt. Na rozdíl od zahraničí nejsou komunální dluhopisy v Česku příliš oblíbené. Například kraje si z onoho devatenáctimiliardového dluhu půjčily 16 miliard od bank a jiných finančních ústavů, dluhopisy tvoří pouze zlomek. Podobná je situace u nejzadluženějších obcí a měst. Například krkonošský Harrachov, kterému už více než rok hrozí exekuce, se do potíží dostal právě kvůli nesplaceným úvěrům. Podobná situace je v Pramenech na Chebsku, které si vzaly úvěry na projekt čerpání minerální vody.
