Lídři přesvědčují lékařku Martinu Matouškovou, aby jim dala hlas
Doplňkem filozofických úvah českého prezidenta o nepolitické politice by mohl být esej o politické nepolitice. Tedy o politickém (mocenském) aspektu v ostatních sférách společnosti. Sociologové analyzují politickou práci vědců, která jim umožňuje nejen získávat vědecké hodnosti a publikovat v prestižních časopisech, ale také obecně produkovat vědecká fakta a hrát přesilovky proti laikům. A v eseji o politické nepolitice České republiky devadesátých let by musel být věnován významný prostor lékařskému stavu v čele s Davidem Rathem. Vždyť dnes například téměř všichni souhlasí s tím, že lékaři by měli být lépe placeni.
Čeští lékaři, stejně jako třeba univerzitní učitelé, mohou sloužit za ilustrační příklad sociologického termínu „inkonzistentní status“. Prestiž jejich povolání je velmi vysoká, ovšem jejich příjmy jsou jen slabě nadprůměrné. Většina politických stran proto získává hlasy nejen zdravotníků, když tomuto stavu slibuje více peněz. „Obecně se snažíme zvýšit platy zdravotníků, protože jejich současná výše neodpovídá vážnosti a obtížnosti jejich práce,“ uvádí ministr práce a sociální věcí a předseda ČSSD Vladimír Špidla.
Jen ODS, jejíž předseda neměl zájem prozradit, proč by lékařka Martina Matoušková měla volit jeho stranu, zvolila jinou strategii. Občanští demokraté oslovili doktory medicíny s iniciativou zrušit povinné členství v jejich profesní komoře, respektive výrazně omezit její pravomoci.
Žena Cyrila Svobody.
Do problémů hematoložky Martiny Matouškové, která pracuje dnem i nocí ve středně velké nemocnici a otevřeně hledá živitele, se nejlépe ze tří předsedů politických stran dokázal vcítit Cyril Svoboda. Zřejmě proto, že také jeho žena je „mizerně placenou lékařkou“. Předsedu lidovců jen zarazilo, že Martina Matoušková je ještě ve třiatřiceti letech svobodná - „ale je to nakonec její volba“, uťal záhy Svoboda své překvapení.
Vladimír Špidla přes obecnou deklaraci vůle zvyšovat zdravotníkům mzdy uvedl, že průměrný plat doktora se dvěma atestacemi je 32 tisíc korun. „Jsou i nemocnice, v nichž mají lékaři čtyřicet tisíc korun. A paní Matoušková již jistě jako specialista hematolog dvě atestace mít bude,“ dodal Špidla.
„Nevím, odkud se berou zveřejňované průměry platů ve zdravotnictví. Když vidím příjem své ženy, tak musím říci, že je ostuda, jak mizerně placená je lékařka se dvěma atestacemi na klinice. Sekretářky jsou placené lépe. Moje žena má patnáct tisíc korun čistého, a to na poměry ve zdravotnictví je ještě slušný příjem,“ uvedl předseda lidovců Cyril Svoboda.
Protimluv podle Marvanové.
Hana Marvanová propojila výši platu s tržními principy. „Je problém, že si stěžuje na nízký plat a zároveň na zanášení tržních principů do zdravotnictví. To je totiž protimluv. Bez toho, aby se například zvýšila spoluúčast pacientů u služeb, které si mohou dovolit hradit sami a jež nejsou nutné pro záchranu života, bez vnášení těchto principů ve zdravotnictví prostě nebude více peněz. A nebude možné jí zvýšit plat. Takže bych se paní Matouškovou snažila přesvědčit, že je nutné tržní principy do zdravotnictví vnášet, protože je to i v jejím zájmu, aby se jí mohl zvýšit plat. Samozřejmě že součástí tržních principů ve zdravotnictví jsou i soukromé praxe. Nevím, proč o ní neuvažuje, z hlediska příjmů by na tom mohla být při soukromé praxi lépe. O tom bych se jí také snažila přesvědčit,“ komentovala situaci Martiny Matouškové předsedkyně Unie svobody.
Vladimír Špidla zůstal věren své socialistické pověsti: „Chceme zachovat zdravotnictví na všeobecné zdravotní péči, nevnášet do něj tržní principy. Zachovat základní princip, že se léčí na základě pravidel medicíny, a nikoliv podle sociální pozice konkrétního pacienta. Mohu slíbit, že od tohoto neustoupíme.“
Dozor nad tunelováním nemocnic.
Cyril Svoboda tvrdí, že je třeba, aby ředitelé nemocnic našli odvahu srovnat platy lékařům v různých oborech. „Gynekologie, ortopedie, chirurgie, oční - to jsou obory, v nichž jde jeden úkon za druhým, a tam se peníze vydělávají. Potom jsou ale „ležící“ obory, jako například neurologie, interna či psychiatrie, a tam se žádné peníze nevydělávají,“ říká Cyril Svoboda.
Hana Marvanová vidí souvislost mezi platy lékařů a celkovým hospodařením nemocnice. „Slyšela jsem, jak nehospodárně fungují některé nemocnice. Dokonce se někdy až mluví o jejich tunelování. Mohla bych paní Matouškové nabídnout, že naši zastupitelé v příslušném městě by se podívali na hospodaření nemocnice, ve které je zaměstnaná. Pod dozorem města by se mohlo zlepšit hospodaření celé nemocnice, a tím by se mohly vytvořit i lepší podmínky pro lékaře,“ uvažovala předsedkyně unionistů.
S uzlíčkem na zkušenou.
Vladimír Špidla jako zástupce současné vládní strany se zmínil také o konkrétním zákonu, který ČSSD nyní prosazuje v Parlamentu. Myslí si o něm, že by měl paní Matouškové a ostatním lékařům pomoci. „Připravili jsme nový zákon o zdravotnickém povolání, v němž jsou mnohem přesněji definovány různé kvalifikační a kariérní postupy. Zákon je již ve sněmovně, a bude-li schválen, tak zároveň otevře našim zdravotníkům dveře do Evropské unie, neboť pak v ní budou jejich kvalifikace uznávané. Nechci, aby naši lékaři odcházeli kvůli své sociální situaci do zahraničí, ale považuji za klad, že mohou vyrazit na zkušenou - podívat se, jak to dělají jinde,“ řekl předseda sociálních demokratů.
Převzala rodinné žezlo
Martina Matoušková (33) je lékařkou na interní klinice jedné středně velké městské nemocnice. Její specializací je hematologie. Pochází z lékařské rodiny, otec je primář interny, matka neuroložka. Je svobodná, žije ve státním bytě 2+1 na sídlišti. Většinu volného času věnuje práci, výzkumu nebo dobrovolné péči o pacienty. Mimoto chodí ráda na koncerty vážné hudby. Byt jí zařídili a vybavili rodiče. Měsíčně si vydělá patnáct až šestnáct tisíc korun, ale někdy prý i méně. Říká, že jí to stačí pouze na uhrazení pravidelných měsíčních plateb. Soukromou praxi nemá. Pokud najde životního partnera, očekává, že ten se stane nejen hlavou celé rodiny, ale také jejím živitelem. Martina Matoušková kritizuje vnášení tržních principů do zdravotnictví.
Pozn.: Jde o portrét zcela konkrétního člověka, pouze jméno je smyšlené a fotografie ilustrační
Týdeník EURO dal možnost předsedům čtyř parlamentních demokratických stran (ČSSD, ODS, US-DEU, KDU-ČSL), aby v bezprostředním rozhovoru předestřeli desítce nahodile vybraných občanů z různých sociálních skupin recept, jak by v případě vítězství ve volbách mohli pomoci zlepšit jejich životní situaci. Předseda ODS Václav Klaus přes dvouměsíční urgence na nabídku týdeníku EURO nereflektoval.
