Trh nemilosrdně drtí cenu mléka, spekulace padá na ústa
Žízeň po mléku, přetahování o surovinu a opojení z nečekaně prudkého vzestupu cen je už loňská písnička. Nejdříve se na zem vrátili mlékaři, po nich se s jistou prodlevou loučí s exkluzivními cenami také zemědělci. V Česku je nemilé procitnutí potkává právě teď, opožděně za Evropou. Ovšem ceny v Česku v minulém roce vylétly také s několikaměsíčním zaostáváním za sousedním Německem, s nímž se většinou poměřujeme. Nyní je dle všeho mléka najednou všude dost, a tomu odpovídá i cenový vývoj. Číňané, kteří měli vyprovokovat růst cen, přitom nadále přicházejí mléku na chuť. Co se tedy od loňska tak dramaticky změnilo?
Výjimečná turbulence
„Potvrzuje se, že za vyšroubováním cen do nesmyslné výše byla spekulace, přikrmovaná články o zdražování potravin,“ říká Oldřich Obermaier z mlékárny TPK Hodonín, patřící do francouzské skupiny Bongrain. Zpochybňuje hlavní důvody, jimiž se vysvětlovala mléčná konjunktura předem netušených rozměrů. „Je jistě pravda, že v Číně rostla spotřeba, ale nebylo to z července na srpen, kdy ceny vylétly. Sucho v Austrálii sice bylo, ale ani její výpadek v produkci nemohl být příčinou skokového zdražení. Předmětem mezinárodního obchodu je totiž pouhých zhruba šest procent mléka. To znamená, že valná většina se jej spotřebuje tam, kde se vyrobí,“ připomíná Obermaier z českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace. Předpokládá, že dlouhodobě bude světový trh s mlékem stabilní stejně jako dosud. „Výroba ve světě roste ročně o pět procent, zhruba stejným tempem stoupá spotřeba. Ceny se pohybují v sinusoidě, výkyvy jsou a budou, ale nikdo nepamatuje tak prudkou turbulenci jako v loňském roce. Důvody, které ji vyvolaly, nebyly racionální,“ tvrdí Obermaier.
Syrovátku na pole
Zvlášť od loňského léta se mlékaři doslova prali o surovinu, a kdo mohl, mléko sušil a vyvážel. Světová cena sušeného odstředěného mléka se v srpnu minulého roku vyšvihla na 5200 dolarů za tunu, do letošního března ale už klesla na 3150 dolarů. Dolů zamířily také ceny másla. „Po dramatickém vzestupu cen mlékárenských komodit v minulém roce přišel letos dramatický pád cen. Tomu ale v Česku neodpovídal vývoj farmářských cen, které se i po tomto zlomu držely stále vysoko. Proto nyní obchod se sušeným mlékem stagnuje, v Česku prostě nemůže být nejdražší mléko v Evropě,“ říká Jurek Klos, šéf pražské firmy Milkpol, obchodující s mlékárenskými výrobky.
„Loni jsme za sušenou syrovátku tržili 1200 eur za tunu, letos jsme ji ani nesušili a rovnou vylévali na pole. Nikdo ji nechce,“ prohlašuje šéf největší tuzemské mlékárny Madeta Milan Teplý. Vypočítává, že při současných světových cenách sušeného mléka a másla by musel nakupovat litr suroviny za 7,80 koruny. Jenže v letošním prvním čtvrtletí platil zemědělcům v průměru 10,10 koruny. „A když k tomu přidáme kurz koruny vůči dolaru, je jasné, že do dolarové oblasti vyvážet nemůžeme,“ dodává Teplý.
V obchodu s mlékem má Česko trvale aktivní bilanci, rozšiřují se vývozy i dovozy, přesto nelze mluvit o zdravém trendu. Od našeho vstupu do Evropské unie roste podíl dovozů takzvaně sofistikovaných výrobků, jako jsou sýry, proti tomu za hranice odchází stále více suroviny. Hodnota loňského vývozu mléka a výrobků z něj přesáhla 14,7 miliardy korun, zatímco u dovozu představovala zhruba 9,4 miliardy korun. „Z republiky ovšem odjelo v cisternách přes 350 tisíc tun syrového mléka, což je meziročně více než pětiprocentní nárůst. V dovozu proti tomu kralují sýry, kterých se přivezlo bezmála 70 tisíc tun. Znamená to pětinový nárůst,“ porovnává šéf Českomoravského mlékárenského svazu Michal Němec.
Zanevřeli na máslo
Kde je konec avizovaným 60 korunám za kostku másla, dnes je k dostání za dvacet. Směr dolů nabraly i ceny dalších mlékárenských výrobků. „Jednoduše zafungoval trh, lidé omezili nákup drahého másla a přešli na margaríny. Když klesá spotřeba, musí klesat i cena, a to se děje,“ konstatuje Obermaier. V Německu odpověděli spotřebitelé na skokové zdražení másla ve druhé polovině minulého roku snížením poptávky o 32 procent, prodej sýrů klesl asi o šestnáct procent. Podobná čísla za Českou republiku nejsou, ale naši spotřebitelé se nechovají jinak, potvrzuje jednatel Globusu Petr Vyhnálek: „Firmy, které před Vánocemi vyšponovaly ceny, mohly být finančně spokojené, ale po Novém roce to bezprostředně pocítily na odbytu. Zákazníci drahé zboží přestali kupovat a teď tito výrobci s námi hledají možnosti, jak různými akcemi podpořit prodej a situaci zvrátit.“ Po loňském prudkém zdražení se ceny u mléčného sortimentu ustálily, zlevnilo především máslo a mléko, připojuje mluvčí sítě Ahold Libor Kytýr.
Zatímco loni šly mléčné výrobky na dračku, dnes se v tuzemských skladech kupí sušené mléko a máslo, hromadí se i zásoby sýrů a trvanlivého mléka. „Někteří výrobci mají uskladněné obrovské množství trvanlivého mléka. Když se ho budou chtít zbavit a půjdou na devět korun za krabici, srazí cenu na celém trhu,“ varuje Teplý. Už teď stačí, že vyprodávají Němci a vozí k nám sýr eidamského typu i za 65 korun za kilogram nebo máslo za 69 korun za kilogram, jak tvrdí šéf Madety. Tuzemské mlékárny přitom dle únorové statistiky Státního zemědělského intervenčního fondu (aktuálnější není) prodávaly kilogram másla za 93 korun, loni v listopadu ještě za rekordních 120 korun. U eidamu se 30 procenty tuku uvádí fond únorovou cenu necelých 99 korun, měsíc předtím byla o 7,60 koruny vyšší.
V Německu válčí
„Jsme připraveni bojovat. To, co provádějí Aldi a další řetězce v Německu s cenou mléka a mléčných výrobků, připomíná vyhlášení válečného stavu.“ I takovými slovy brojí němečtí zemědělci proti poklesu cen, demonstrují a chystají se na mléčnou stávku. A v Česku? Zatímco první tři měsíce si tuzemští chovatelé na rozdíl od kolegů v jiných zemích užívali rekordně vysokých cen, v dubnu jim mlékárny naservírovaly rekordní pád. Samy ho zažily už v předstihu. „Je to divočina. Loňský rok byl pro všechny mlékárny mimořádně dobrý, jenže v prvním čtvrtletí nastal pád světových cen a vše, co se vydělalo, je pryč. I teď při nižší ceně budeme vytvářet ztrátu,“ uvádí šéf Madety. Největší česká mlékárna, která dosud s farmářskou cenou vyčnívala v celorepublikovém srovnání, zaplatí za duben 9,20 koruny za litr, v prvním čtvrtletí však dávala dodavatelům průměrně 10,10 koruny. „Z březnových 10,35 koruny jdeme o 90 haléřů dolů, možná až o korunu,“ potvrzuje zlom Alfred Miller, šéf nákupu pro německou společnost Müller. „Je to anomálie. Nejníže ale tlačí cenu některé moravské mlékárny, které se chystají dokonce na 8,50 koruny. Samozřejmě s tím nesouhlasíme,“ komentuje rychlý sešup David Novák, předseda odbytového družstva Mlecoop – východočeské divize. Zemědělcům ale nezbývá než přistoupit na ceny, které se pro daný měsíc určují až na jeho konci. Suroviny je dost a nemají příliš na výběr.
Každý chvilku tahá pilku a v obchodu mezi mlékařským družstvem Jih a Madetou právě teď Milan Teplý. Po pár měsících, kdy odbytové družstvo vypovědělo smlouvu a pod pohrůžkou odlivu mléka do Německa přitlačilo jihočeského zpracovatele s cenovými požadavky ke zdi, je všechno jinak. „Mléko se k nám hrne ze všech stran. Přibíráme dodavatele, kteří jsou pro nás perspektivní, a takovým je třeba Agro Měřín,“ představuje Teplý nového partnera z Českomoravské vysočiny. Uvědomuje si, že možná přispěl k přetrvávání vysoké farmářské ceny v Česku, přestože jinde už nabrala jiný směr. „Nemohl jsem jít dříve s cenou dolů, protože bych o mléko přišel. To už se ale změnilo,“ dodává.
Brusel mimo mísu
Po loňském veletoči si už raději nikdo netroufá tipovat, kudy se bude mléčný trh ubírat. Za své vzala dlouhodobá prognóza Evropské komise, která současně s poklesem intervenčních cen másla a sušeného mléka plánovala i snižování farmářských cen. Místo aby směřovaly k předpovídaným 6,50 koruny za litr, spirála cenu vytočila k jedenácti korunám. Brusel se sice opět netrefil, zato jeho pokladna ušetřila na intervencích a vývozních subvencích. Teď jsou opět na pořadu různě katastrofické cenové vize a po loňské přestávce se vrací i záchranná intervenční síť. Mlékaři a zemědělci se mohou upínat k očekávání, že během léta se vrátí oživení cen. První signál přichází od cen syrovátky. Dříve ale obchodníci potěší spotřebitele – řetězce už začaly mlékárnám připomínat čerstvé zlevnění suroviny. „Pokles farmářské ceny mléka se v obchodech zcela určitě projeví,“ slibuje za Globus Vyhnálek.
BOX:
Opatrné loučení s kvótami
Na celosvětovou poptávku po mléce odpověděla Evropská komise tím, že členským zemím povolila navýšit výrobní kvóty o dvě procenta. Produkci mléka chce však Evropská unie svazovat produkčními limity až do roku 2015. Agrární komisařka Mariann Fischer Boelová do té doby prosazuje mírné rozvolňování regulace - postupně zvyšovat kvóty, aby po jejich zrušení producenti „měkce přistáli“. Obhajuje to i očekávaným růstem evropské spotřeby mléka během šesti let o osm milionů tun, to znamená o šest procent. „Navíc vidíme velké exportní šance na trzích s rostoucím potenciálem, jako je například Asie,“ prohlásila komisařka na nedávném Lacto summitu. Analýzy komise, modelující evropský život bez kvót, předpovídají zvýšení celounijní produkce mléka o pět procent, což povede k poklesu farmářské ceny o desetinu. To se odrazí ve zlevnění mléčných výrobků – podle typu o čtyři až deset procent –, a kvůli nižším cenám je budou lidé více kupovat, prognózuje komise. Česku ale nedává naděje na zvýšení produkce mléka, naopak nám předpovídá snížení. Brusel zřejmě počítá s tím, že český trh dozásobí některé země původní evropské patnáctky, které by měly po odstranění kvót nadojit víc.
GRAF 1:
Opožděné Česko
Vývoj farmářských cen mléka ve vybraných zemích (v eurech na 100 kg)
Excel – graf 1
GRAF 2:
Výroba a konzum
Vývoj v produkci a užití mléka v České republice (v milionech korun)
Excel – graf 2
GRAF 3:
Mléčná planeta
Celková světová bilance mléka (v milionech tun)
Excel – graf 3
GRAF 4:
Letošní výšiny
Vývoj farmářských cen mléka v ČR (v korunách za litr)
