Šéf Microsoftu se propracoval od fascinace oborem až k dobročinnosti
Botswana. Stát v jižním cípu Afriky, ve kterém žije něco přes jeden a půl milionu obyvatel. Virem HIV je tam nakaženo 36 procent obyvatel a lékaři odhadují, že průměrná délka života v Botswaně brzy klesne ze současných čtyřiceti na 27 let. Farmaceutický gigant Merck a nadace Williama Gatese a jeho manželky Melindy v zemi investovaly sto milionů dolarů. Každý polovinu. Ve spolupráci s tamní vládou od roku 2000 zadarmo distribuují léky zmírňující projevy nemoci AIDS. Kromě toho bojují všemi obvyklými způsoby - prevencí ve školách a rozdáváním kondomů počínaje přes zdravotní péči a vybavování laboratoří až po zaučování zdravotních sester nebo laboratorních techniků.
Pro Merck ani Gatesovy to není jediný projekt podobného druhu v zemích třetího světa a Merck není zdaleka jedinou farmaceutickou společností, která se angažuje. Takové množství finančních prostředků si biomedicína může dovolit utratit i díky rychlosti, s jakou se do čela nejžádanějších akcií vyšvihly její tituly. Studie společnosti Ernst & Young loni v červnu odhadovala celosvětové příjmy odvětví na čtrnáct miliard dolarů a tvrdila, že za předcházejících pět let vzrostly o sedm set procent. A to přitom minulý rok pro biotechnologie právě úspěšný nebyl.
Nervozita na akciových trzích a potíže společnosti ImClone loni vyplašily investory, kteří si po dřívějších zkušenostech navykli děsit se podezřelých bublin. Třeba akcie Mercku spadly od října roku 2001 do stejného měsíce roku 2002 na 45 dolarů ze sedmdesáti za kus. Také někteří čeští manažeři vyjádřili v anketě týdeníku EURO obavy, aby to s biotechnologiemi nedopadlo jako s akciemi internetových firem (více na straně 18). Letošní první tři měsíce však napovídají, alespoň v číselném vyjádření, že obávat se není čeho (zmiňovaný Merck se vyšplhal na 58 dolarů za akcii). Růst akcií firem orientovaných na medicínu je totiž do značné míry závislý na uvádění nových léků na trh. A těch by měl letos jen ve Spojených státech tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválit pro uvedení na trh třiatřicet oproti loňským sedmnácti.
Je to stejně zvláštní odvětví. „Ekonomická situace jako celek je pro tento sektor relativně nedůležitá,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro internetovou edici týdeníku BusinessWeek Michael Sjöström, manažer fondu Biotech P, který patří švýcarské bance Pictet. „Pouze dvě věci spojené s výkonností hospodářství se ho dotýkají. Nejistota vyvolaná nízkým ekonomickým růstem a v současnosti rozšířená averze k cenným papírům, a především k akciím,“ uvedl Sjöström.
Na straně biotechnologií ovšem stojí současný stav světa. Obyvatelstvo ve valné většině vyspělých států stárne, protože natalita se tam potácí pod zlomovou hranicí 2,1 dítěte na jednu ženu, potřebné k prosté obnově populace. Nemoci, jako AIDS či rakovina, nejsou léčitelné vůbec nebo málokdy, objevují se hrozby typu antraxových obálek či viru SARS a život v zemích třetího světa se rok od roku zhoršuje. Lidé se snaží najít si nové náboženství a biotechnologie nabízejí alespoň naději. Průměrná délka života se díky nim prodlužuje, výzkum a vývoj preparátů pro boj se smrtí pokračuje a pomoci od hladomoru v Africe či jinde by mohly třeba geneticky modifikované potraviny.
Nevýhodou tohoto odvětví je světová nevyváženost. Nejvíce peněz do něj přitéká ve Spojených státech. Určité možnosti má v Německu a Velké Británii, kde se ujme kolem sedmdesáti procent peněz putujících do oboru v Evropě. V Česku se první investice rizikového kapitálu do sektoru uskutečnila koncem roku 2001, kdy venture kapitálová společnost Cash Reform vložila pět milionů korun do firmy I. Q. A. Letos v březnu byl zahájen program podpory českých dodavatelů pro zahraniční investory, mimo jiné z oboru biotechnologií, do něhož stát s Evropskou unií vložily tři miliony eur. Kromě toho, že se o tyto prostředky mají biotechnologie dělit s automobilovým a leteckým průmyslem, je to třiadvacetkrát méně, než Bill Gates nedávno věnoval washingtonské univerzitě na vybudování sídla katedry genomiky a biologického inženýrství.
Gates tvrdí, že se začal o biotechnologie zajímat, neboť ho zaujala biologie. Teď už na své investice nemá tolik času a na hledání nadějných společností žádný. I když by ho to bavilo. Nadace Billa a Melindy Gatesových věnovala od svého založení v roce 1994 přes tři miliardy dolarů na zdravotní péči v rozvojových zemích, do biotechnologií Gates investoval desetkrát méně. Vývoj od fascinace oborem k pomáhání potřebným, kterým šéf Microsoftu prošel, bude možná brzy běžný pro většinu společností bohatého světa. To by zase mohlo posílit pověst biotechnologií a biomedicíny jako seriózních oborů hodných investování. Obojí by se hodilo. Protože, jak v rozhovoru pro BusinessWeek prohlásil generální ředitel Mercku Raymond Gilmartin, „Spolupracovat je nutné, protože sám farmaceutický průmysl si s nemocemi třetího světa neporadí.“
