Jak pojmenovat regál s exotickou hudbou z celého světa? Proč ne třeba world music...
World music prožívá ve světě už několik let mimořádný boom. Kořeny pronikání etnické hudby do uší evropských či amerických posluchačů lze datovat už od dob spolupráce Beatles a Raviho Shankara, ale současné statisícové publikum nejrůznějších exotických či exotikou inspirovaných kapel se rodilo postupně.
World music je šuplík mimořádně objemný, do nějž lze zařadit široké spektrum hudby z celého světa: od afrického folku a alžírského rocku přes dechovky z Balkánu, židovský klezmer, lidovou hudbu ze Skotska či Irska až po mužské pěvecké sbory z Velké nad Veličkou. Říká se ostatně, že označení world music původně nevzniklo jako označení žánru, ale obchodní název. Bylo prostě třeba nějak označit regály s tou spoustou nejrůznější exotické hudby z celého světa. Puristé občas hledají jemné nuance mezi world music, folklórem či ethno hudbou, leccos z původně world music zní i v tanečních klubech.
Každopádně se termínem world music nejčastěji označuje hudba, která je etnickými styly spíše inspirována a na jejich základě vytváří novou, svébytnou autorskou hudbu. Ale jak už to v hudbě chodí, ani tuhle poučku nelze aplikovat doslova, protože například balkánská dechovka prostě hraje to, co hraje odjakživa, s nasazením, bez kterého by je doma v horách vyhnali z hospody. Objevitelská cesta napříč world music je téměř nekonečná a nadmíru vzrušující. Začnete-li hudbu z nejrůznějších koutů světa poslouchat, otevře se vám celá řada třináctých komnat.
Svatby a pohřby
Chcete-li se po cestě world music vydat, je pro začátek dobrou příležitostí například koncert Gorana Bregoviče 22. října v pražské Lucerně.
Hudebníka a skladatele Bregoviče proslavila především hudba k filmům jugoslávského režiséra Emira Kusturici. Poprvé se v Česku objevil loni jako hvězda festivalu Colours of Ostrava a na jeho více než dvouhodinový strhující koncert vzpomínají posluchači dodnes. Se svým Weddings and Funerals Orchestra, divokou partou, již tvoří dechová sekce, trojice bulharských zpěvaček, pravoslavný sbor, srbská smyčcová sekce, bicí, dirigent a sbormistr, zahraje v Praze skladby a písně z Kusturicových filmů Underground, Dům k pověšení či Arizona Dream z posledního dosud vydaného řadového alba kapely. Sám Bregović hraje na elektrickou kytaru.
Byť to tak na první pohled nevypadá, je čtyřiapadesátiletý sarajevský rodák skutečnou hvězdou. Jeho cit pro rytmus a schopnost naslouchat inspirujícím ozvěnám barvité balkánské muziky se snoubí v autorském stylu, který Bregoviče definitivně proslavil v souvislosti s Kusturicovým filmem Underground. Dosah filmu byl zcela mimořádný: otevřel totiž balkánské hudbě dveře do světa. Klíčovou hudební roli sehrála ve filmu romská dechovka Bobana Markoviče, od té doby hvězdy řady world music festivalů.
Po rozpadu jeho kapely Bijelo Dugme v roce 1988 se Bregović vrátil na koncertní pódium až v roce 1995. V době úspěchu Undergroundu vyjel na turné s téměř stočlenným souborem. Pod tlakem vyděšených pořadatelů ho nakonec zredukoval na polovinu, a tak se zrodila proslulá Svatební a pohřební kapela. Má na repertoáru především skladby z filmů a strhující atmosféru, kterou dokáže při svých temperamentních koncertech navodit. Goran Bregović Narodil se 22. března 1950 v Sarajevu. V roce 1974 založil kapelu Bijelo Dugme (Bílý knoflík), což byla až do svého rozpadu o čtrnáct let let později jedna z nejvlivnějších jugoslávských skupin. Jeho první autorskou filmovou hudbou byla hudba k filmu Nije Nego (režie Mica Milošević). Roku 1989 složil hudbu k Domu za vešanje (Dům k pověšení, anglicky Time of the Gypsies), romské epopeji režiséra Emira Kusturici.
Hradišťan i Enya Scénou, kde je možné slýchávat world music poměrně pravidelně, je pražský Palác Akropolis či klub Roxy. K „nejslyšitelnějším“ českým představitelům žánru patří Čechomor, Hradišťan, Věra Bílá či Ida Kellarová. Mezi světové hvězdy vystupující i v Česku patří například alžírský zpěvák Rachid Taha či zpěvačka Natasha Atlas, ale také irská zpěvačka Enya či Senegalec Youssou N‘Dour, který spolupracoval s Peterem Gabrielem a prorazil i v řadě popových hitparád. Právě Gabriel a jím založený putovní festival Womad patří mezi propagátory world music a v jeho studiích Real World vznikla řada nahrávek tohoto žánru. V Česku je skvělým zdrojem informací o world music publicista Petr Dorůžka a jeho pořady na stanici Vltava. Každé druhé pondělí od 19.15 do 20 hodin tam můžete poslouchat hudbu z Afriky, keltských zemí, Skandinávie, Balkánu i jiných, často těch nejvzdálenějších světadílů.
