OBNOVITELNÉ ZDROJEJeště před nedávnem se předpokládalo, že přidávání biolihu do benzinu zdraží pohonné hmoty. Nyní však začíná být jasné, že porostou především ceny potravin. Část produkce obilovin a olejnin se totiž spálí v motorech.
OBNOVITELNÉ ZDROJE Ještě před nedávnem se předpokládalo, že přidávání biolihu do benzinu zdraží pohonné hmoty. Nyní však začíná být jasné, že porostou především ceny potravin. Část produkce obilovin a olejnin se totiž spálí v motorech.
Ambiciózní plány Evropské unie nahradit část klasických pohonných hmot biopalivy začíná přinášet první výsledky: Ceny zemědělské produkce jdou nahoru. Razantně rostoucí poptávka po obilovinách a olejninách již v některých případech vyhnala ceny na desetiletá maxima.
Podle Jiřího Šťastného, jednatele společnosti Colosseum, která se zabývá analýzou světových komoditních trhů, je základním důvodem růstu cen zemědělských surovin pokles jejich světových zásob. „Celosvětová produkce obilovin a olejnin roste, takže by se na první pohled mohlo zdát, že logickým důsledkem by měl být pokles cen. Jenže poptávka po nich kvůli produkci biopaliv roste ještě více, takže v některých případech jsou současné světové zásoby zemědělských surovin na úrovni 70. let minulého století,“ upozorňuje Jiří Šťastný.
Kromě toho se ale podle něj zvyšuje i poptávka po využití těchto surovin k potravinářským účelům. „Díky růstu ekonomik a životní úrovně v bývalých rozvojových zemích, jako je Čína nebo Indie, si stále více lidí může dovolit konzumovat více potravin.
Jde o stamiliony lidí,“ zdůrazňuje představitel Colossea. Spotřeba pohonných hmot je přitom ve světě tak obrovská, že „náhrada byť jen jediného procenta biopalivy znamená zákonitě vysoký tlak na ceny vstupních surovin“.
JEŠTĚ VÍCE BIOPALIV
Přes tyto skutečnosti hodlá Brusel podíl biopaliv dále zvyšovat. Směrnice z roku 2003 stanovovala členským zemím nezávazný cíl nahradit 5,75 procenta benzinu a motorové nafty biopalivy. Současný plán již však hovoří o deseti procentech v případě podílu biopaliv. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií by pak měl dosáhnout 20 procent. Tento „Akční plán pro biomasu“ by měl snížit dovozy ropy o osm procent, snížit roční produkci oxidu uhličitého o 209 milionů tun a přinést nových 300 tisíc pracovních míst v oblasti zemědělství a lesnictví.
Přímé náklady na zabezpečení plánu by měly podle odhadu Evropské komise činit ročně devět miliard eur. To by podle Bruselu odpovídalo zvýšení ceny litru benzinu o 1,5 centu. Kilowatthodina elektrického proudu by pak podražila o 0,1 centu.
Převedeme-li tato čísla do tuzemské praxe, znamenalo by necelých šest procent biolihu v benzinu nárůst cen jednoho litru pohonné hmoty zhruba o 40 haléřů. Protože se však tak vysoký podíl biosložky v prvních letech nepředpokládá, lze očekávat víceméně zanedbatelné zvýšení cen.
POTRAVINÁŘI UŽ ZVEDAJÍ PRST
To pekárenské výrobky, ale i oleje a následně produkty živočišné zemědělské výroby, čeká podle všeho výraznější zdražování. Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík v prognóze vývoje cen potravin v roce 2007 uvedl, že „rozhodně nečeká, že by měly na tuzemském trhu stagnovat nebo klesat ceny“. Naopak oproti předchozímu roku očekává zdražení přibližně o pět procent.
Kromě růstu cen energií a pohonných hmot uvádí Camplík jako hlavní důvod právě růst cen zemědělských surovin. „Například kvůli biopalivům, která se od letoška začnou i v Česku ve zvýšené míře produkovat. To povede k nedostatku některých surovin. Již dnes cítíme tlak na růst cen řepky,“ říká prezident komory. Důsledky produkce biopaliv se začala podle jeho slov už zabývat také Evropská konfederace výrobců potravin a nápojového průmyslu.
SIGNÁLY Z KOMODITNÍCH BURZ Biopaliva přitom nehodlá vyrábět jen sama Evropská unie. Obdobný plán představil loni také americký prezident George Bush. V Jižní Americe, například v Brazílii, již přitom „jede“ produkce biopaliv ve velkém a očekává se, že právě brazilský biolíh bude hlavním konkurentem biolihu evropského.
To vše se promítá do pohybu světových cen příslušných zemědělských komodit. Tak například ceny pšenice na Chicagské komoditní burze prvního prosince 2006 posílily jen v průběhu dne o dvě procenta a v porovnání s předcházejícím rokem se ceny kontraktů na březen letošního roku zvýšily o 70 procent. Počátkem prosince vzrostly ceny řepky na Winipegské komoditní burze i na řepkové burze v Kanadě.
Podle průzkumu agentury Bloomberg, jehož výsledky byly zveřejněny počátkem letošního roku, 20 z 26 oslovených analytiků a investorů letos očekává vzestup cen kukuřice a sóji. Ceny kukuřice přitom podle burzovních údajů vzrostly bez dvou týdnů v loňském roce o 81 procent, ceny sóji jen v posledním týdnu minulého roku o 3,4 procenta, a za celý loňský rok o 14 procent. „Rostoucí poptávka po alternativních palivech neustále snižuje zásoby sóji i kukuřice. Podle aktuálních odhadů by měla produkce biolihu vyráběného z kukuřice vzrůst během dvou let na dvojnásobek. V letošním marketingovém roce se očekává vzestup poptávky po kukuřici v USA o 34 procent na rekordních 2,15 miliardy bušlů,“ uvádí ve svém komentáři společnost Colosseum.
EKOLOG STÁLE VE STŘEHU
Zvyšující se poptávka, ženoucí ceny bioenergetických surovin vzhůru, logicky ústí do potřeby výrazně zvýšit jejich produkci. „Pokud by se měl splnit plán na zajištění 20 procent energií z obnovitelných zdrojů a podílu 10 procent biopaliv v pohonných hmotách, bude to významný nápor na surovinové zdroje, a je evidentní, že bez importu je nemůže Evropa zajistit,“ konstatuje poradce ministra zemědělství Tomáš Doucha.
Podle ekologických organizací by tak mohlo mít rozšířené pěstování energetických rostlin za následek další mýcení tropických dešťových pralesů v zemích jako je Brazílie. Důsledky výroby bioenergie ve velkém měřítku by se pak mohly negativně projevit na biologické různorodosti, kvalitě půdy, užívání vody a zásobování vodou.
„Vzhledem k tomu, že požadavkem doby je a bude stále více vyprodukovat co největší objem biomasy, lze předpokládat výrazné rozšíření pěstování geneticky modifikovaných plodin, neboť mají obvykle oproti konvenčně produkovaným komoditám vyšší hektarový výnos,“ kritizují dále ekologické nevládní organizace plán Bruselu na zvýšení využití biopaliv.
PŘÍNOS? VELMI SPORNÝ
Ačkoliv podle většiny vědců je využívání biomasy z hlediska emisí oxidu uhličitého neutrální, stále častěji zaznívají hlasy opačné. Některé studie dokonce ukazují, že změna přírodních ekosystémů na energetické plantáže na základě zrychleného rozkladu organické hmoty by mohla mít za následek zvýšení oxidu uhličitého v atmosféře.
Problém je i v tom, jestli nestojí více energie biopaliva vyrobit, než kolik energie sama biopaliva obsahují. Evropská komise chce proto podporovat rozvoj druhé generace biopaliv (z lignocelulózy nebo dřevnatých zdrojů typu sláma, dřevěné štěpiny či hnůj). Takto vyrobená biopaliva by totiž měla být vhodnější než stávající první generace využívající jako surovinovou základnu obilí, cukrovou řepu nebo řepku. Především, jak uvádí Evropská unie, zejména kvůli očekávaným nižším nákladům a lepší kvalitě paliva. Příslušné technologie na využití druhé generace jsou ale stále pouze ve stupni vývoje.
To vše v praxi znamená, že uplatnění biopaliv, především ve větším měřítku, přinese veřejnosti více škody než užitku. Kromě mírného růstu cen benzinu a nafty to lidé pocítí především v cenách potravin a planeta Země v další devastaci životního prostředí.
