Vtipným zakončením televizního Hyde parku s Pavlem Drobilem počátkem minulého týdne měla být do poslední chvíle hýčkaná divácká otázka: Co je to biomasa? Nový ministr životního prostředí odpověděl překvapivě úplně stejně jako posmívaná bývalá zelená poslankyně Kateřina „Biomasa“ Jacques: „Je to veškerý biologický odpad.“ Jenže moderátor Hyde parku Daniel Takáč nemá sžíravou pohotovost Jana Krause z pořadu Uvolněte se, prosím, nebo má sám s biomasou problém. A tak po velice vydařeném smeči zbaběle opustil hřiště a nové spalované mrkve jsme se už nedočkali. Posměváčkům paní Kateřiny musíme dát za pravdu, že mrkev je ke spalování nevhodná. Ale že se za tím účelem pěstuje pšenice a pro bioplynové stanice na tisících hektarů kukuřice, zjevně uniká i ministrovi „životního průmyslu“. Jako biomasa se pěstují i lány šťovíku a rychle rostoucích dřevin. A kdo by si dovolil označit za odpad palivové dříví? Výčet využívaných druhů biomasy je nekonečný a je štěstím, že mezi ně patří i mnoho druhů odpadu.
Mezi nespalitelné odpady patří například opotřebované solární panely. Ministr se však dopustil zlé mystifikace, když je označil za nebezpečný odpad. Většina panelů je naprosto neškodných – křemík, sklo, hliník na rámy, všechno druhotné suroviny, pro něž vám recyklační či silikonové firmy utrhají ruce. Totéž platí o železných a hliníkových konstrukcích (sběr) či dřevěných stojanech (biomasa). Pouze dvě továrny užívají ve svých článcích rizikové kadmium a jejich uživatelé je po dožití nesmějí prodat do sběru, ale musí je předat k recyklaci výrobci. Konec výrobního cyklu je vyřešen, přestože aktuální začne být až za nějakých dvacet let.
Svůj konec výrobního cyklu naopak dosud neznají ministrem prosazované a už dlouhá léta provozované jaderné elektrárny. Vypálené palivo stojí v bezpečných kontejnerech (kolik desetiletí však ještě vydrží?) a čeká na řešení, které nepřichází. Dejte ministrovi čas a informace, ať si tu pro něj viditelně neznámou planetu trochu srovná v hlavě. Vypadá jako pohotový chlapík.
