Motoristé, kteří si zvykli tankovat bionaftu, mají smůlu. Palivo, prodávané za nižší ceny než stoprocentní nafta, totiž z čerpadel zmizelo.Na konci dubna skončil státní systém podpory výroby me-tylesteru řepkového oleje (MEŘO), který má v bionaftě 31procentní podíl.
Výrobci zastavili produkci metylesteru
Motoristé, kteří si zvykli tankovat bionaftu, mají smůlu. Palivo, prodávané za nižší ceny než stoprocentní nafta, totiž z čerpadel zmizelo.
Na konci dubna skončil státní systém podpory výroby me-tylesteru řepkového oleje (MEŘO), který má v bionaftě 31procentní podíl. Cenu řepky pro producenty do té doby dotoval Státní zemědělský intervenční fond tak, aby byla bionafta na trhu pohonných hmot konkurenceschopná. Řepku lze sice dovézt ze zahraničí nebo koupit na volném trhu, bez státní podpory by ale byla drahá a bionafta také. Výroba metylesteru se tedy zastavila.
„Je to jen přechodné období, jakmile bude řepka z nové sklizně a podmínky podpory výroby bionafty, začneme metylester řepkového oleje zase vyrábět,“ konstatuje Marie Logrová, tisková mluvčí největšího tuzemského producenta metylesteru, ústecké Setuzy.
Teoreticky nové podmínky podpory známé jsou. Podle Huga Roldána z ministerstva zemědělství klasická motorová nafta i bionafta jsou od května ve standardní sazbě DPH ve výši 19 procent, MEŘO v bionaftě je ale osvobozen od spotřební daně. Díky podílu 31 procent metylesteru tak činí výsledná spotřební daň u bionafty jen 6,87 koruny za litr, zatímco u klasické nafty je to 9,95 koruny. Pro motoristy by takový systém i nadále znamenal, že bionafta bude proti klasické naftě na čerpadlech o pět až deset procent levnější. Uvedený mechanizmus podpory produkce bionafty však musí schválit Vláda ČR a posvětit Unie.
Šance pro výrobce biopaliv
Zmíněný třetinový podíl MEŘO v bionaftě by měl být však zachován pouze jeden rok, do sklizně v roce 2005. V dalších letech se počítá se systémem, v němž by se ze zákona přimíchávalo MEŘO do klasické nafty v nižším podílu, maximálně do pěti procent. Původně se tak mělo stát již letos, brzdou se údajně staly rafinérie. Tvrdí, že na přidávání MEŘO do nafty nemají technologie, které stojí řádově stovky milionů korun.
Neochota rafinérií však může podle některých názorů spočívat i v pragmatickém postoji - o co více se na domácím trhu uplatní obnovitelné zdroje, o to se zmenší jejich petrolejářský byznys. Nejde jen o řepkový metylester, ale také o biolíh a biomasu.
Výrobu metylesteru od loňského roku významně zvýšilo Německo i Francie. V Polsku již systém přimíchávání biokomponentů do motorových paliv platí. Směrnice EU totiž ukládají členským státům zajistit do konce roku 2005 minimální podíl bio-paliv prodávaných na národních trzích ve výši dvou procent, do roku 2010 musí tento podíl činit minimálně 5,75 procenta.
Přimíchávat MEŘO ve stanovené výši je v možnostech ČR. Ústecká Setuza je podle generálního ředitele František Janů schopna nyní ročně vyrobit 70 000 tun této suroviny, ostatní menší výrobci dohromady asi 40 000 tun. „V případě podílu metylesteru v naftě ve výši tří procent by měla činit celková domácí produkce 150 000 tun,“ konstatuje Janů. Setuza proto podle něj buduje další jednotku na produkci MEŘO v ČR s kapacitou 70 000 tun.
