Biopaliva by měla ve druhém pololetí zlevnit.
Vláda totiž odsouhlasila novelu zákona, která počítá se snížením spotřebních daní u pohonných hmot s určitým obsahem biosložky. Majitelé vozů schopných spalovat i etanol se tak konečně dočkají o několik korun levnější alternativy ke klasickému benzinu.
Kabinet Mirka Topolánka na konci loňského roku posvětil novelu zákona o spotřebních daních. Pokud tento návrh úspěšně projde i Poslaneckou sněmovnou, ve druhé polovině roku dojde ke snížení cen biopaliv. Vládní návrh počítá s úplným osvobozením od daní u čistých rostlinných olejů, čistých metylesterů mastných kyselin a bioplynu. Dále se v něm navrhuje snížení spotřební daně pro směsné nafty s obsahem 30 a více procent metylesterů mastných kyselin. U paliva E85 (obsahující až 85 procent bioetanolu) se počítá s možností uplatnit nárok na vrácení spotřební daně z podílu obsažené biosložky. Pohonná hmota E95 (s podílem bioetanolu maximálně 95 procent) bude v rámci pilotních projektů technologického vývoje osvobozena od spotřební daně úplně.
V praxi by to mělo znamenat, že na stojanech benzinových pump mírně zlevní někdejší směsná nafta, známá jako bionafta s podílem 31 procent metylesteru řepkového oleje (MEŘO), a zejména takzvaný vysokoprocentní biobenzin E85. Podle ministra pro životní prostředí Martina Bursíka jde o „zásadní krok pro úspěšný rozvoj produkce a využívání biopaliv“. Souhlasí s ním i ministr zemědělství Petr Gandalovič.
„Zvýšením odbytových možností vycházíme vstříc zejména zemědělcům, kteří suroviny pro výrobu biopaliv produkují. Současně můžeme očekávat rozvoj na biopaliva navazujících průmyslových odvětví,“ konstatoval po přijetí novely ve vládě Gandalovič. Od daně nicméně nebudou osvobozeny několikaprocentní podíly biosložek přimíchávané v současné době do benzinu a nafty. Pro letošní rok by přitom měl činit podíl MEŘO v naftě 4,5 procenta a biolihu v benzinu 3,5 procenta.
Velké sítě zatím váhají
Vysokoprocentní biopalivo E85 přitom již loni v prosinci uvedla na tuzemský trh společnost Agroetanol TTD, jeden ze dvou domácích výrobců biolihu pro dopravní účely. Podle předsedy představenstva společnosti Oldřicha Reinbergra se již motoristé mohou na čerpacích stanicích s tímto palivem v současnosti setkat. „Zatím je ale dodáváme jen do tří menších soukromých sítí stanic a dále dodáváme několik cisteren do Německa,“ podotýká Reinbergr.
Ambicí Agroetanolu je ale zásobovat i nadnárodní sítě čerpacích stanic. „Řada stojanů u pump je v současné době nevyužitých, jednáme proto s asociací provozovatelů pump o tom, kam bychom mohli toto palivo dodávat. Byli bychom rádi, kdyby se objevilo zhruba na deseti procentech pump, tedy na dvou či třech stech čerpacích stanic,“ plánoval ještě koncem loňského roku Reinbergr.
Právě dostupnost vysokoobsažného biopaliva je přitom základní podmínkou pro jeho uplatnění na tuzemském trhu. Pokud by se E85 objevilo na síti čerpacích stanic, je podle Reinbergra společnost Ford připravena dovézt 10 tisíc automobilů na tento pohon, a to „za cenu jejich verzí na klasický benzinový pohon“.
Jenže v současné době je tomu trochu jinak. „Zájem u větších pump zatím není, zlomový bod bude zřejmě až v polovině roku, kdy bude toto biopalivo oproti klasickému benzinu, projde-li novela zákona sněmovnou, podstatně levnější. Mělo by to být i o několik korun za litr,“ láká Reinbergr.
Na českém trhu přitom jsou již dnes automobily schopné jezdit na tuto směs paliva – jedná se o tak zvaná Flexible Fuel Vehicle (FFV). Jejich předností je, že řidič může kdykoliv natankovat buď E85, bezolovnatý benzin nebo směs etanolu a benzinu.
Jednou rukou hladí, druhou fackují
Přestože stát výrobu biopaliv podporuje daňovými úlevami, paradoxně prostřednictvím stejného zákona – o spotřebních daních – jejich výrobu zdražuje. Zákonodárci totiž do uvedeného zákona již dříve zapracovali takové podmínky výroby biolihu, že se oproti zahraničí výroba jednoho litru tohoto paliva prodražuje zhruba o dvě koruny. To následně snižuje uplatnění tuzemského biolihu na trhu.
Zákonodárci tato opatření omlouvají snahou zamezit možným daňovým podvodům vyplývajícím z rozdílného zdanění lihu. Litr lihu k výrobě lihovin je totiž zatížen zhruba o 260 korun vyšší spotřební daní než litr lihu použitého jako příměs do benzinu. V zákoně jsou nyní tři pojistky, které mají daňovým únikům zamezit. Tato opatření jsou přitom doménou České republiky a v legislativě zemí, kde se biolíh jako surovina pro biopaliva vyrábí, nejsou v takovéto podobě obsažena.
První z opatření je finanční zajištění takzvaného daňového skladu, které činí ve stávajícím znění zákona 40 milionů korun oproti dřívějším 20 milionům. Druhou je povinnost finančně zajistit transport biolihu ke konečnému uživateli. Třetí nadstandardní povinností je nutnost znehodnotit biolíh čtyřsložkovým denaturátem, ačkoli evropská legislativa umožňuje denaturovat biolíh jen jednosložkovým činidlem, například přidáním benzinu Natural 95.
Přestože odborníci v minulosti mnohokrát poukazovali na skutečnost, že Natural je z biolihu prakticky neoddělitelný, a denaturovaný biolíh tak nelze v praxi použít k výrobě lihovin, zatím se v zákoně nic nezměnilo. „Bojujeme proti této diskriminaci jako lvi, ale nikoho to nezajímá. Podle poslanců je Česko historicky rizikový trh a nemají vůli něco změnit. Takže my jako poctiví výrobci doplácíme na někdejší zločince, kteří podváděli s lehkými topnými oleji,“ konstatuje Reinbergr.
Jeho slova potvrzuje i představitel druhého (a posledního) lihovaru, který v Česku produkuje biolíh k pohonným účelům, generální ředitel PLP Trmice Pavel Nohava. Jen zajištění transportu biolihu po železnici stojí společnost podle jeho slov zhruba 300 milionů korun. „Jsou to mrtvé peníze, k nimž se navíc banky chovají jako k úvěrům, takže to zdražuje náklady,“ podotýká Nohava. Kvůli těmto podmínkám má tak například Agroetanol v současné době otevřen u bank úvěrový rámec ve výši 700 milionů korun. „To nám zejména v současné době působí obrovské problémy,“ zdůrazňuje Reinbergr.
Šance na změnu?
Na povinnost kaucí a jištění kromě toho doplácejí i zemědělci, kteří dodávají lihovarům surovinu k výrobě biopaliv. Předpokládané daňové osvobození E85, jak již dříve řekl Reinbergr, umožní lihovaru zaplatit zemědělcům za cukrovku, z níž Agroetanol biolíh vyrábí, dobrou cenu. Stejně tak PLP Trmice nabízí v současné době zemědělcům za obilí, ze kterého vyrábí biolíh pro změnu tato společnost, vyšší ceny než jsou v současnosti na trhu.
Při zmírnění legislativních podmínek by ale mohli zemědělci prodávat surovinu za ještě lepších podmínek. Svaz lihovarů ČR proto tento měsíc inicioval vznik pracovní skupiny, která by měla stávající podmínky výroby biopaliv posoudit a ve spolupráci se zainteresovanými ministerstvy navrhnout potřebné změny. Je nejvyšší čas, novela je totiž v rozpočtovém výboru parlamentu ve druhém čtení. Změny přitom podporu některých poslanců mají. Například podle předsedy zemědělského výboru sněmovny Jiřího Papeže je „velmi nešťastné“ řídit se ještě v současné době při tvorbě zákonů vzpomínkami na podvody v někdejší kauze lehkých topných olejů. „V podstatě tím říkáme, že výrobci biolihu jsou automaticky podvodníci,“ říká Papež. Sám tvrdí, že se v průběhu projednávání zákona o spotřebních daních pokusí diskriminační bariéry pro tuzemské výrobce odstranit. „Je to ale zejména v moci rozpočtového výboru,“ připomíná Papež.
Biopaliva nejsou vše
Přestože řada světových i evropských odborníků v průběhu minulého roku přehodnotila někdejší nekritický obdiv k biopalivům, Evropská unie zatím nezměnila znění směrnice ukládající členským zemím do roku 2010 nahradit fosilní paliva biopalivy ve výši 5,75 procenta. V České republice jsou v současné době pouze dva výrobci biolihu k pohonným účelům, společně jsou ale schopni podíl požadovaný Unií na tuzemském trhu dosáhnout. Roční kapacita PLP Trmice činí 80 tisíc tun biolihu. Podnik nicméně v současné době vyrábí ve zkušebním provozu. Podle Nohavy je letošní ambicí lihovaru využít výrobní kapacitu ze 75 procent. Společnost TTD Dobrovice (na snímku), jejíž součástí je Agroetanol, vyrobí ročně ve svých dvou lihovarech 800 tisíc hektolitrů lihu. Líh k potravinářským účelům se přitom vyrábí v lihovaru Chrudim, bioetanol k pohonným účelům v Dobrovicích.
