Stále rozšířenějšími se mezi českými zemědělskými podniky stávají bioplynové stanice. Počet žádostí o dotace na toto zařízení se vloni zvýšil v porovnání s předchozím obdobím zhruba trojnásobně.
Foto: Profimedia
Rozvoji bioplynových stanic nahrává nejenom jejich ekonomická rentabilita, ale také výhodné úvěry, které na ně mohou farmáři dostat. Půjčky na tyto projekty přitom mohou dosahovat i prakticky stoprocentní výše. „V současné době věnujeme velkou pozornost aktivitám zemědělských subjektů, pro které bioplynové stanice nabízejí reálnou alternativu pro smysluplné využití zemědělské produkce a zároveň novou podnikatelskou příležitost. Z hlediska investice je pro zemědělce zajímavá především garantovaná výkupní cena. Ta zaručuje po dobu nejméně 15 let stabilní příjem a možnost sestavení jasného cash-flow projektu,“ potvrdil Jiří Cairola, ředitel útvaru Marketing Corporates & Municipalities Komerční banky. „Tyto projekty jsou zpravidla financovány na již existující zemědělské společnosti, protože to obvykle vyžadují pravidla dotace, ale je možné rovněž stavbu profinancovat podle pravidel projektového financování se založením jednoúčelové společnosti pro provozování bioplynové stanice,“ dodal.
Zelený bonus
Bioplynové stanice produkují energii z biomasy, například ze zbytků živočišné a rostlinné výroby. Stanice tak zemědělcům pomáhají využít nadbytečnou rostlinnou produkci. Biomasa se zpracovává za pomoci bakterií bez přístupu vzduchu, přičemž vzniká bioplyn, jehož spalováním se vytváří elektrický proud i teplo. Elektrický proud je ve většině případů spotřebováván v areálu zemědělské společnosti (formou zeleného bonusu) a přináší jí úspory v provozních nákladech. Nespotřebovaná elektrická energie se prodává do distribuční sítě za garantovanou výkupní cenu a přináší zemědělci finanční výnos. Digestát – zbytek po biologickém procesu, který vede k produkci bioplynu – se s pozitivními výsledky využívá jako alternativa průmyslových hnojiv.
Z celkového pohledu je výstavba bioplynových stanic významnou investicí, která stabilizuje finanční hospodaření zemědělce, přináší mu menší závislost na prodejních cenách komodit, zužitkovává nadbytky z jeho produkce a v podstatě na konci celého procesu ve formě hnojiva vrací půdě potřebné látky. Podobný potenciál jako zbytky ze zemědělské produkce mají i komunální odpady domácností biologického původu. Jejich přeměně na energii prostřednictvím bioplynových stanic však zatím brání příliš benevolentní přístup české vlády ke skládkování biologických odpadů.
Slibná budoucnost
Jak by mohlo fungovat zpracování odpadů budoucnosti, naznačila zkušenost z Benešova, kde od roku 2009 testovali novou technologii na třídění a zpracování odpadů. Město se stalo první obcí v České republice, kde funguje zařízení založené na zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Dříve než se odpad vyveze na skládku, prochází třídičkou, která z něj vytřídí plast a sklo pro recyklaci a také biologický odpad. Z něho se kvašením při více než 50 stupních Celsia přibližně 20 dní vytváří bioplyn, který slouží k výrobě elektrické energie. Zbytky hmoty vzniklé kvašením se kompostují. Na skládku se tak může vyvážet jen skutečně nevyužitelný odpad. Díky tomu se výrazně snížilo množství odpadu, které v minulosti končilo na skládce, a to o plných 60 procent. Díky nové technologii se životnost místní skládky prodlouží až o 10 let, takže by mohla sloužit až do roku 2020. Městu navíc technologie pomohla ušetřit peníze za poplatky.
Technický pokrok pomáhá řešit i největší nevýhodu bioplynových stanic, zápach, který se kolem nich šíří. První bioplynové stanice v Česku se s tímto problémem nemusely příliš potýkat. Vznikaly totiž především v areálech čistíren odpadních vod. Zápach tak nebyl větší než pach kalů vznikajících na čistírnách. S rozvojem bioplynových stanic jako alternativního zdroje energie se však dostávají bioplynové stanice do větší blízkosti obydlených lokalit, a proto roste tlak na to, aby jejich dopady na okolí byly co nejmenší. Odborníci proto doporučují instalaci kvalitních pachových filtrů, aby byl tento problém minimalizován.
