Biopotraviny z masa zatím nefrčí

Přestože spotřeba biopotravin v Česku v posledních roste, biovýrobků z masa se tento trend zatím příliš netýká. Vypovídají o tom nejen statistiky, ale i konkrétní zkušenosti tuzemských výrobců.

Autor: Martin Siebert

Zatímco ještě v roce 2006 tvořil podíl biovýrobků z masa zhruba sedm procent z celkového obratu prodeje biopotravin, v následujícím roce klesl na 6,5 procenta. Loni to pak bylo jen 5,5 procenta. Celkový obrat s biomasem se nicméně za uvedené období téměř zdvojnásobil, z 53 milionů korun v roce 2006 na 97 milionů korun loni. Vyplývá to z údajů agentury Green Marketing.

Spotřebitelé spíše nakupují jiné druhy biopotravin, zejména obiloviny a výrobky z nich, případně bioovoce a biozeleninu. Důvodem je především cena. Výrobky z biomasa jsou obvykle o několik desítek procent dražší v porovnání s výrobky konvenčními. Zástupci maloobchodu i výrobců se přitom již mnohokráte shodli – v době ekonomické krize spotřebitelé sice příliš neomezili nákup potravin jako celku, ve větší míře ale nakupují spíše levnější potraviny.

Na počátku bylo biohovězí

Nabídku biovýrobků z masa odstartovali ještě před vstupem do Evropské unie členové Svazu chovatelů masného skotu. Zejména zásluhou společnosti Spojené farmy, sdružující zemědělce hlavně z horských a podhorských oblastí, se postupně biohovězí podařilo dostat do nabídky nadnárodních obchodních řetězců. Spojené farmy přitom dodávají na trh biomaso pod značkou Biopark. Ta postupně rozšířila nabídku biomasa o jehněčí. V roce 2005 se v tuzemské obchodní síti poprvé objevilo také vepřové maso a výrobky z něj. Nejznámějším z nich je zřejmě dodnes biouherák Josefa Sklenáře z farmy Sasov. Od letošního května jsou na trhu i biokuřata z tuzemských chovů. Vlajkovou lodí Bioparku je nadále biohovězí, na trhu je nejúspěšnější provensálský biftek.

Podle Tomáše Václavíka z agentury Green Marketing nabízí maso v kvalitě bio v Česku také další, ale již méně významné společnosti.

Například kuřecí maso produkuje ekologická farma Abatis, společnost Raciola Jehlička dováží biokuřata z Rakouska. Za poslední rok se podle Green Marketing rozrostla nabídka domácích biouzenin. „Jediným nedostatkem je, že část vepřového biomasa pochází z dovozů,“ podotýká Václavík. Biouzeniny na tuzemském trhu nicméně podle něj nabízejí Jatky Tismice, které vyrábějí párky, šunkovou klobásu a šunkový salám pro společnost Billa. „Společnost Kmotr vyrábí několik druhů salámů, které prodává mimo jiné v prodejnách Penny. Svoje portfolio biouzenin značně rozšířila společnost Kostelecké uzeniny a nabízí je prostřednictvím řetězců Globus, Billa, Hypernova a Tesco,“ uvádí Václavík.

Nabídka je, poptávka nikoliv

Přes rostoucí nabídku a přání ekozemědělců se nicméně zdá, že tuzemský spotřebitel o biomaso příliš nestojí. Důkazem je skutečnost, že téměř ze dvou desítek jatek, která mají osvědčení pro porážky a zpracování masa v kvalitě bio, ve skutečnosti fungují jen jatka Biopark. „Trh je v současné době nasycen, pokud by do něj ještě někdo vstoupil, asi by se neuživil. Jediným výsledkem by bylo, že zatímco nyní mírně proděláváme my, prodělávalo by nás víc a víc,“ tvrdí ekonomický ředitel Spojených farem Petr Krogman. Tuzemské biohovězí je přitom v rámci Unie cenově konkurenceschopné. Biokuřata z Bioparku stojí necelých 200 korun oproti 350 až 370 korunám, za které se dovážejí biokuřata ze zahraničí. Přesto je problém tuzemskou masnou bioprodukci prodat. „Chybí poptávka, musíme zřejmě ještě nějaký čas počkat,“ myslí si představitel Bioparku.