Přestože si na přesné znění nového energetického zákona počkáme ještě minimálně do jara příštího roku, už teď lze na základě věcného záměru vlády odhadnout, že to bude největší revoluce v energetice za dlouhé roky. Aktuálně platný energetický zákon je podle názoru vlády i řady odborníků nepřehledný, prošel celkem osmadvaceti novelami, a to hlavně kvůli evropské legislativě, která nastavuje hlavní trendy v energetice.
A nastavuje je tak ambiciózně, že ani mnohokrát novelizovaný energetický zákon už teď Česku nestačí a je třeba vytvořit úplně novou normu.
Technologický vývoj a nutnost boje proti klimatické změně pomocí většího využívání obnovitelných zdrojů narušují především klasický jednosměrný proces mezi výrobci elektřiny, provozovateli soustav a jejich zákazníky, na kterém je dosavadní model trhu založen. Ten s novým energetickým zákonem zcela zmizí. Vznikne úplně nový trh, který rozhodně nebude jednosměrný a kde naopak přibude mnoho nových hráčů. Čím dál víc zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí nebo ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy umožňující uchovávání energie. A právě tito dosavadní zákazníci, kteří se rozhodli elektřinu také vyrábět nebo skladovat, by se měli do systému nově zapojit jako rovnocenní hráči. Dá se proto očekávat, že právě přijetí nového energetického zákona by mohlo být velkou vzpruhou pro další boom zapojování obnovitelných zdrojů do sítě.
„Zákazník může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem fl exibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,“ píše ministerstvo průmyslu a obchodu ve věcném záměru zákona.
aktivní zákazník
Výsledné znění zákona by mělo odpovídat aktuálním vývojovým trendům v energetice, jakými jsou decentralizace výroby, větší zapojování zdrojů obnovitelné energie, řízená spotřeba elektřiny, zvyšování energetické účinnosti, ukládání energie a propojování jednotlivých sektorů, například energetiky s plynárenstvím. V důsledku toho by měl víc než řádově růst i počet subjektů, které budou elektřinu vyrábět a budou mít oprávnění působit na trhu v různých rolích. Například jako „aktivní zákazník“, tedy takový, který kromě vlastní spotřeby energie elektřinu též vyrábí nebo ji ukládá, ať už za účelem dosažení zisku, či snížení nákladů. Nová právní úprava zjednoduší přístup k podnikání v energetice a zavede novou databázi energetických zařízení a subjektů, které je provozují.
Vedle takzvaných aktivních zákazníků nový energetický zákon upraví také komunitní výrobu energie. Spotřebitelé se tak budou moci sdružit za účelem společné investice do obnovitelných zdrojů energie, sdílení a prodeje elektřiny tak, aby se stali plnoprávnými účastníky trhu. K tomu budou sloužit „energetická společenství“, což budou typicky spolky či družstva.
„Z návrhu vyplývá, že výběr konkrétní právní formy společenství bude na jeho členech. Mělo by ale jít o právnickou osobu založenou na dobrovolném členství, jejímž hlavním cílem nebude tvorba zisku. Stát se jím však nemůže nadace nebo nadační fond, protože ty nejsou založeny na členském principu. Nelze využít ani společenství vlastníků jednotek, protože z něj nelze vystoupit, aniž by došlo k dispozici s bytovou jednotkou - podle ministerstva tedy chybí dobrovolnost členství,“ upozorňuje Laura Otýpková z advokátní kanceláře Frank Bold.
Energetická společenství budou v praxi velmi rozmanitá - vzniknou na úrovni bytových domů, čtvrtí, sídlišť i obcí a budou se věnovat řadě činností - od výroby elektřiny přes její skladování až po poskytování flexibility sítě, tedy v případě nutnosti skladování energie a při zvýšení poptávky pak její odeslání zpět do sítě.
Potenciál flexibility
„V souvislosti s rozvojem technologií (například decentralizovaná výroba, ukládání energie, elektromobilita) postupně vzrůstá potenciál flexibility, přičemž se pomalu rozšiřuje i na úroveň zákazníků. Očekává se, že tento potenciál ještě nadále poroste, zejména pokud bude technologický pokrok na straně instalovaných zařízení provázen i zaváděním inteligentních měřicích systémů,“ píše ministerstvo průmyslu a obchodu ve věcném záměru. V novém zákoně bude muset být zcela nově upraveno ukládání a agregace energie, a to včetně definic, jelikož současný energetický zákon tyto činnosti vůbec nezná.
„Nový energetický zákon dá jasná pravidla pro fungování trhu a všech jeho účastníků ve 21. století. V některých oblastech, jako jsou například ukládání energie, energetická společenství nebo sector coupling (spolupráce mezi jednotlivými sektory, například mezi dopravou a dodáváním energie do domácností - pozn. red.), zatím nemáme detailně nastavená pravidla a čeká nás další diskuse s odbornou veřejností,“ uvedl René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku.
Nový energetický zákon by měl nastavit také nová pravidla pro plynárenský trh. První postupnou změnou, na kterou se plynárenství musí připravit, je postupná decentralizace související s rozvojem nových výroben bioplynu a biometanu, i když její míra bude menší než v případě elektroenergetiky. Další změnou je výskyt různých druhů plynu v plynárenské infrastruktuře - směs metanu s vodíkem a vodík; včetně možnosti vzniku paralelních plynárenských infrastruktur.
Do budoucna se očekává v souvislosti s rozvojem decentralizované výroby, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a potřebou sezonní akumulace nad rámec klasických přečerpávacích vodních elektráren rozvoj nové služby přeměny energie, která by mohla vést k propojování jednotlivých odvětví energetiky (elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství).
Tato služba je dosud v iniciační fázi testování.
Ministerstvo očekává, že nastavení práv a povinností souvisejících s touto službou bude do nového energetického zákona doplněno po detailnější analýze s určitým časovým odstupem.
Nová právní úprava pamatuje také na problematiku ochrany zákazníka a zaměřuje se zejména na vztah mezi zákazníky a dodavateli energií prostřednictvím nastavení transparentních podmínek jejich vzájemných smluv. Ministerstvo slibuje, že nový zákon ochranu zákazníků rozšíří.
A to už v novele současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci očistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Více k tématu na straně 37
Odhad vývoje podílu OZE do roku 2030
(v dělení na jednotlivé sektory)
2010 10,48
2011 12,05
2012 12,77
2013 13,85
2014 14,99
2015 14,99
2016 14,85
2017 15,01
2018
2019
2020
2021 16,50
2022 16,93
2023 17,67
2024 18,17
2025 18,76
2026 19,32
2027 19,92
2028 20,61
2029 21,21
2030 22,00
ZdrOJ: Na´rOdNi´ KlimATicKO-eNerGeTicKy´ Pla´N
Pla´n rozvoje obnovitelny´ch zdroju°
pro jednotlive´ sektory
(rozvoj obnovitelny´ch zdroju° do roku 2030,
v terajoulech)
2020 2030
Elektroenergetika 36 905,7 38 267,8
Vytápění a chlazení 127 351,1 164 483,4
Doprava 20 398,5 30 511,0
Zdroj : Na´rodni´ klimat icko -energeticky´ pla´n (MPO)
Struktura rozvoje obnovitelny´ch zdroju°
v elektroenergetice
(v terajoulech)
2020 2030
Biomasa mimo doma´cnosti 7 899,7 8 988,4
Vodni´ elektra´rny 6 923,0 7 149,8
Biologicky rozložitelná
cˇa´ st TKO 432,8 1 603,8
Bioplynove´ stanice 9 469,5 6 013,5
Geoterma´lni´ energie 152,1 404,1
Veˇtrne´ elektra´rny 2 424,8 6 459,7
Fotovoltaicke´ elektra´rny 8 050,8 15 077,1
Celkem 35 352,7 45 696,4
Zdroj : Na´rodni´ klimat icko -energeticky´ pla´n (MPO)
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
