Kreml chce zkomplikovat očekávané volební vítězství Angely Merkelové. Letos se ruská propagandistická mašina nikde nerozjela do takových obrátek jako v Německu, kde Angela Merkelová ve volbách v čele tamní křesťanské demokracie právě obhajuje pozici spolkové kancléřky. Na případnou intervenci však jsou Němci dobře připraveni.
Za starých analogových časů pracovala ruská propagandistická mašina poměrně zábavným způsobem, pokud jste tedy oceňovali ten druh humoru. I autor těchto řádek, ač nepochybně ryba zanedbatelných rozměrů, dostal na přelomu tisíciletí od pražské žurnalistky původem ze SSSR pěkně znějící nabídku: její součástí byly lístky na ruský balet, kniha o šlechetnosti Ruska, několik zajímavých informací o ruském byznysu, a dokonce vágní náznak blíže nespecifikované osobní přízně (nebo alespoň tak si to adresát soukromě analyzoval).
Podobnou zkušenost tehdy udělalo několik dalších kolegů-novinářů. Lze se proto domnívat, že účelem kampaně bylo otupit ostří rusofobie, tehdy ještě v českých médiích citelné. Po téměř dvaceti letech lze sledovat, jak se ona mašina proměnila.
Přečtěte si o: Tajemství paní Merkelové
Elektronickou poštovní schránku každý den plní zprávy od anonymního odesílatele s odkazy na obzvlášť vypečená videa na YouTube, která „dokazují“, jak Evropu ohrožují muslimové, homosexuálové, feministé, ekologisté, vegani, cyklisté a vůbec podobná havěť - a především politici, kteří jim to dovolí. Na oněch e-mailových zprávách je nejzajímavější skutečnost, že jejich odesílatele nelze zablokovat.
Vzhledem kjejich zaměření a zmíněné technologické rafinovanosti vypadá, že pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje jako ona lákavá nabídka z úvodu článku - jen je to nepoměrně nudnější.
Zájem Kremlu
Naštěstí to moc nefunguje. Letos se tato mašina nikde nerozjela do takových obrátek jako v Německu, kde Angela Merkelová ve volbách v čele tamní křesťanské demokracie právě obhajuje pozici spolkové kancléřky. Pokud mají průzkumy veřejného mínění pravdu (a v Německu ji obvykle mívají), je možnost, že Merkelová po volbách znovu sestaví vládu, velmi pravděpodobná.
V zájmu ruských vládnoucích kruhů je tento očekávaný běh událostí narušit. V sázce je nepoměrně více než image Ruska na stránkách časopisů. Když Vladimir Putin nechal anektovat ukrajinský Krym, byl to Berlín a osobně Merkelová, kdo zorganizoval nesouhlasnou reakci jinak chronicky rozhádané Evropy do relativně kompaktní podoby.
Seznamte se s možným povolebním uspořádáním v Německu:
Němci už odpočítávají. Jaké koalice mohou přinést víkendové volby?
Sebevědomá německá vláda je to, co dělá z Evropské unie silného hráče a tím pádem Putinova geopolitického konkurenta. Při absenci věrohodných politických reprezentací USA a Británie je to ještě důležitější, protože mnoho jiné protiváhy na západ od Moskvy nenajdete (Emmanuel Macron promine).
Zjednodušeně řečeno, Kremlu by se velmi hodilo, kdyby v Berlíně od konce září vládla Merkelová podstatně oslabena, nebo v ideálním případě vládl někdo úplně jiný. Vzhledem k nedávné historii, kdy se Rusové pokusili s různou měrou úspěchu ovlivnit prezidentské volby v USA a ve Francii, je nabíledni, že budou chtít sehrát co největší roli i v Německu.
Propagandisté a hackeři
Kancléřka sama dala pod tlakem okolností ruské propagandě (a nejen jí) do ruky věrohodný argument. Když na konci roku 2015 otevřela dveře migrantům ze severu Afriky a Blízkého východu, vypadalo to jako politická sebevražda. Množící se zprávy o konfliktech, jež přistěhovalci v Německu vyvolávají, odpor vůči vládní politice citelně posílily.
A Rusové nezaháleli - ba naopak, byli až příliš horliví. Dokazuje to kauza dívky známé jako Lisa, Němky ruského původu, již měl v roce 2016 znásilnit muslimský imigrant. Později vyšlo najevo, že historka je smyšlená ajejí vznik mají na svědomí kruhy v Německu žijících Rusů s možnými vazbami na Moskvu.
Už v roce 2015 se Bundestag stal terčem útoku hackerů, jimž se podařilo získat přístup k16 gigabytům dat, většinou obsahu e-mailových schránek, nejméně šestnácti poslanců včetně Angely Merkelové. Během následujícího roku byl terčem podobného útoku i menší partner v koaliční spolkové vládě, sociální demokracie; o několik měsíců později zaregistrovalo útok i ústředí CDU v Sársku.
Jestli vám zprávy o útocích na e-mailové servery obou největších stran připomínají zprávy z posledních amerických prezidentských voleb, není to náhoda. Arne Schonbohm, šéf Spolkového úřadu pro bezpečnost informačních technologií, potvrdil týdeníku Der Spiegel, že útoky provedla hackerská skupina známá pod názvem APT28. Je to táž skupina, která se v USA dostala do e-mailových serverů obou tamních velkých stran. (Skutečnost, že zveřejnění se tehdy dočkaly pouze materiály týkající se Demokratické strany, zase nahrává teorii, že hackeři jednali na politickou objednávku - ačkoli přímý důkaz chybí.)
Němci Rusům nedůvěřují
Jenže na rozdíl od Američanů jsou Němci na neplechu z ruské strany připraveni. Právě publicita, jíž se případům útoků fyzických (kauza Lisa) i elektronických (kauza Bundestag) dostalo, hraje proti ruským zájmům. Měsíčník Foreign Policy cituje průzkum, podle něhož 75 procent Němců Rusku nedůvěřuje a „hledí na ně s podezřením“. Například Hans-Georg Maassen z tajné služby Úřadu pro ochranu ústavy, který na ruské nebezpečí upozorňuje dlouhodobě, řekl týdeníku Die Welt am Sonntag, že si nedokáže představit, že by dezinformační kampaň v Německu mohla zájmům Kremlu nějak zásadně posloužit. Deník Suddeutsche Zeitung, jenž po měsíce před ruskou volební intervencí varoval, zase v srpnu napsal, že rizika „amerického“ typu jsou plus minus pod kontrolou.
Schonbohm z BSI však varuje, že atak může přijít z jiné strany. Pokud by se terčem útoku stal software využívaný při sčítání hlasů, přinejmenším by to způsobilo obrovský zmatek a v nejhorším případě rozkol mezi Němci podle partajních linií - podobný tomu, jaký nastal v Americe.
| Co mohou Rusové ovlivnit |
|---|
| Moskva (nebo případně jiný protivník) může do německých voleb prakticky zasáhnout čtyřmi způsoby. Ani jeden nevypadá účinně. |
| 1. Před volbami a) propaganda: Ruská média RT Deutsch a Sputnik.de dělají, co mohou, aby Angele Merkelové zkomplikovala cestu k vítězství. Protože však jejich role je veřejně známá, mnoho toho nezmohou, jak je vidět na výsledcích průzkumů mínění veřejnosti. Postoj „čím hůře, tím lépe“ má svá omezení. b) vypouštění důvěrných informací: Ve Spojených státech se to osvědčilo. Stejná skupina, která zasahovala do voleb v USA (a později ve Francii), se v roce 2015 probourala ochranou dat Bundestagu a získala přístup k citlivým datům šestnácti poslanců, mezi nimi i několika z vládnoucí CDU. Protože se to však všeobecně ví, je účinnost takového postupu omezená. |
| 2. Při volbách Existuje obava, že by Rusové mohli napadnout elektronický systém, jenž se používá ke sčítání hlasů. To však nevypadá pravděpodobně: kdyby Kreml a jeho hackeři takový nástroj k dispozici měli, je pravděpodobné, že by jej již použili jinde, například v německých zemských volbách letos na jaře. Žádné takové podezření však nepanuje. |
| 3. Po volbách Nepřátelé německé demokracie se mohou snadno uchýlit k rozsévání volební nejistoty a společenské nervozity obecně. Mohou například prosazovat nekonečné přepočítávání hlasů; v Americe to tak dělala šéfka tamních Zelených Jill Steinová, jež si vynutila přepočítávání ve třech státech. Než zavládne jistota, budou mít propagandisté volné pole. Takovému scénáři nelze zcela zabránit - ale také jeho dopad je nejméně zhoubný. |
S tím může souviset další možné vedení útoku. „Ipo ukončení samotného hlasování lze očekávat, že protivník bude chtít kompromitovat výsledky a narušit důvěru veřejnosti ve volební proces pomocí šíření nepravdivých zpráv o nedostatcích vprůběhu voleb,“ říká znovu Schonbohm.
Vnější nepřítel funguje
Je dokonce možné, že se Putinovi jeho zahraniční aktivismus tentokrát vymstil. Když se na začátku roku stal volebním lídrem sociálních demokratů Martin Schulz, nakrátko se zdálo, že bude schopen ohrozit pozici Angely Merkelové. Na začátku září však znovu ztrácel - jak v osobním srovnání kancléřských kandidátů, tak v souboji partajním - deset až osmnáct procentních bodů.
Je možné, že příklon německých voličů k vládě lze částečně připsat i vydatně publikovanému nebezpečí ruské intervence. Bylo by pikantní, kdyby Putinův záměr ovlivnit německé volby ztroskotal právě na politické zákonitosti o potřebě vnějšího nepřítele, kterou sám na domácí scéně tak rád využívá.
Nedůvěra Němců k Rusku má racionální základ Německé volby: tajné služby jsou kvůli ruským hackerům ve střehu
Přečtěte si také:
Němečtí voliči stárnou. Politici ale cílí i na mladé
Důchody a chudoba seniorů. I Merkelová má svá tabu
Jak volí bývalé východní a západní Německo? Dodnes velmi odlišně
Sledujte online přenos:
ČLÁNKY DO MAILU