Začínají druhé přímé prezidentské volby v historii Česka. Nejde o nijak nedůležité hlasování. Už první přímo zvolený prezident Miloš Zeman během svého mandátu ukázal, jak moc nový způsob volby změnil rovnováhu politických sil.
Prezident najednou může odvozovat svou legitimitu přímo od voličů, zodpovídat se jim, a nikoli poslancům, senátorům či členům vlády. Jeho „neposlušnost“ vůči zbytku politické scény tak logicky roste. Stal se najednou alternativním centrem moci ve státě, který by mohl jako jediný v příštích letech konkurovat Andreji Babišovi.
Zjevnou nevýhodou přímé volby je další posílení populismu. Dokonce i lidé usilující o tak tradičně respektovanou a seriózní funkci, jako je prezident republiky, leckdy hledají líbivá slova a přizpůsobují svůj program aktuálnímu veřejnému mínění. Ale ať už si o přímé volbě hlavy státu myslíme, co chceme, díky téměř každodenním debatám Zemanových protikandidátů se do popředí mediální pozornosti dostávají osobnosti, jejichž jména většina voličů ještě nedávno vůbec neznala. A máme šanci dozvědět se o nich opravdu hodně.
Jak si představují roli prezidenta v ekonomice a podpoře byznysu, mohli minulý týden předvést v exkluzivní debatě, kterou uspořádal týdeník Euro.
Rodinný konzervativec
Zúžený formát debaty (pozvání nakonec přijali jen tři ze šesti favoritů), nejvíce svědčil Pavlu Fischerovi, bývalému diplomatovi a někdejšímu řediteli politického odboru Havlovy prezidentské kanceláře. Právě jemu ostatně výrazně pomáhá zdánlivě nekonečná série prezidentských debat, když podle dat agentury Median se jeho potenciál od listopadu do prosince zdvojnásobil a dosahuje více než 20 procent. V debatách Fischer exceluje znalostmi a zkušenostmi a prezentuje se jako proevropský konzervativec s důrazem na liberální pojetí fungování státu, ale také na tradiční rodinné hodnoty.
Váháte nad tím, koho volit? Vyzkoušejte si volební kalkulačku
O polovinu narostl za poslední měsíc též volební potenciál lékaře a občanského aktivisty Marka Hilšera. Podle Medianu dosahoval v prosinci až deseti procent. Hilšerovi rovněž pomohly prezidentské debaty; ještě před rokem byl totiž takřka neznámý. Profiluje se jako výrazně prozápadní liberál s mírně levicovým pojetím některých témat. Vystupuje proti privatizaci nemocnic, zasazuje se za silnější sociální systém či robustnější ochranu životního prostředí.
Možnosti uprostřed
Za poslední měsíc zaznamenal výrazný vzestup také bývalý premiér Mirek Topolánek. Alespoň částečně se mu podařilo smazat přežívající negativní obraz a v masivní kampani i v debatách se profiluje jako silná, v byznysu i politice zkušená osobnost, což velmi dobře předvedl i v ekonomické debatě s Drahošem a Fischerem. Díky tomu znásobil svůj potenciál a podle Medianu se dotáhl na čtvrté místo za Michala Horáčka. Topolánek je mezi vážnými potenciálními vyzyvateli Miloše Zemana jediným silně euroskeptickým kandidátem. Czexit sice odmítá, ale jinak zůstává k Bruselu skeptický. Debatu o přimknutí Česka ktakzvanému jádru Unie nepovažuje za předmětnou a ani přijetí společné evropské měny nefandí.
Kdo se uchází o Hrad? Podívejte se na seznam prezidentských kandidátů
Letošní prezidentská volba přináší zejména proevropským voličům se středovými a středopravicovými názory několik možností. Kromě Pavla Fischera či Marka Hilšera je to v první řadě dosavadní největší Zemanův soupeř a někdejší šéf Akademie věd Jiří Drahoš, který i nadále hájí ve všech průzkumech druhou pozici. Podle listopadového šetření agentury STEM/MARK by právě Drahoš dokázal Zemanovi ze všech ostatních kandidátů přetáhnout největší díl voličů. Je pro ně nejčastěji zvažovanou druhou volbou. Jiří Drahoš je podobně atraktivní druhou volbou i pro voliče Pavla Fischera či Marka Hilšera. Do značné míry se vzájemně překrývají rovněž voliči Jiřího Drahoše a Michala Horáčka, který zůstává v průzkumech třetí.
S odstupem za favorizovanou šesticí zaostávají prezidentští kandidáti Jiří Hynek podporovaný stranou Realisté a Vratislav Kulhánek vyslaný do boje o Hrad stranou ODA miliardáře Pavla Sehnala. V podstatě zanedbatelnou přízeň voličů v průzkumech dosahuje Petr Hannig, který na sebe zatím nejvíc upozornil angažováním extremisty a rasisty Adama B. Bartoše do týmu své kampaně.
O volbě prezidenta čtěte více v rubrice Prezidentské volby 2018:
Nejtransparentnější je Horáček. Zemanovi lidé možná obcházejí zákon
Zemana stála kampaň 17 milionů. Téměř polovina šla na billboardy
Zeman je nemocný člověk a slabý prezident, míní Topolánek
