Prezident Havel prosazuje Štindla, ministr Kavan Bušniaka
Hrad a Černín se již čtvrtý měsíc dohadují, kdo bude novým českým velvyslancem v Rusku. Post ambasadora v Moskvě je neobsazený od ledna, kdy Luboš Dobrovský (68) oznámil rezignaci. Protože byl v Moskvě od roku 1996, mělo jeho působení stejně skončit jen o měsíc později. Oficiálně Dobrovský, dobrý přítel prezidenta, prohlásil, že odchází kvůli neshodám s vedením resortu. Neshody se údajně měly týkat obsazení postů obchodních atašé. „Moskva je čistě politickou záležitostí, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Ondřej Soukup z Ústavu mezinárodních vztahů. Z tohoto hlediska prý panoval ideální stav mezi oběma zeměmi na počátku devadesátých let. V Praze byl Lebeděv, v Moskvě Slánský, a díky tomu se napětí podle Soukupa dařilo omezit na minimum. „Opačná situace nastala paradoxně poté, co se vzájemné vztahy dostaly do normálu. Do Moskvy odjel Dobrovský, v Praze působí Nikolaj Rjabov. Ani jeden z nich není profesionální diplomat, proto se objevují nedorozumění, zmatky, nařčení, uvedl Soukup. „Česko–ruské vztahy se již delší dobu ochlazují, Rusko už několik let odkládá návštěvu svého ministra zahraničí, od podzimu 1998 se nekonají pravidelné konzultace na úrovni náměstků šéfů diplomacie, řekl prezidentův mluvčí Špaček. Rjabov v březnu prohlásil, že „politický dialog mezi oběma zeměmi se prakticky zastavil . Z Bělehradu do Ruska? Kandidátů do Moskvy je více. Ministr Kavan navrhl vládě Ivana Bušniaka (49), současného velvyslance v Bělehradě. Jde o kariérního diplomata slovenského původu, který vystudoval za minulého režimu Fakultu mezinárodního práva na Moskevském institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Ten byl ve své době pokládán za prestižní školu pro diplomaty východního bloku. V roce 1975 nastoupil Bušniak na federální ministerstvo zahraničí v Praze a po sedmi letech odjel na velvyslanectví ČSSR v Alžíru, kde pracoval jako tajemník do roku 1987. Následující tři roky v oficiálním životopisu, který nám minulý týden zaslal tiskový odbor MZV, chybí. Lidé, kteří ve stejné době seděli na ambasádě v Moskvě, však tvrdí, že tam byl Bušniak s nimi a zastával nižší diplomatickou funkci. MZV na náš dotaz uvedlo, že v té době pracoval v Praze na mezinárodněprávním odboru. Minulý týden byl Bušniak mimo Bělehrad, jeho vyjádření se nám nepodařilo získat. Po revoluci se stal zástupcem ředitele odboru analýz a plánování a v roce 1991 byl jmenován ředitelem odboru pro Evropskou bezpečnost a spolupráci, poté šéfem kabinetu ministra. Od května 1993 řídil Euroatlantickou sekci. Do Bělehradu odjel v roce 1995 a tento post by měl v dohledné době opustit bez ohledu na to, zda bude jmenován do Ruska. „Je to docela schopný a snad i slušný člověk, ale byl prostě v Jugoslávii moc dlouho, říká nejmenovaný bývalý český diplomat. Podle něj si v Bělehradě za války vedl docela dobře, ale zřejmě došlo ke konfliktu mezi ním a Hradem kvůli prezidentově „nelegální návštěvě Kosova. „Proto Havel dost rozhodně vetoval možnost jeho vyslání do Moskvy, řekl zdroj. Bušniak se loni podílel na česko–řecké iniciativě k řešení kosovské krize, z jejíž formulace prý až příliš „padala azbuka . Z programu vlády byla v polovině února otázka velvyslance v Rusku stažena. Představu, že by Bušniak byl jmenován do Moskvy, prý odmítl prezident Havel. Pokud ho však jako kandidáta doporučí vláda, bude muset Havel sdělit důvody, proč ho nechce. Údajně to není pouze studium na MGIMO, ale jeho vazby na Moskvu. Nikdo však zatím neví, jaké důkazy prezident pro tato tvrzení má. Bez podpory resortu. Protinávrhem Hradu je Karel Štindl, který donedávna vedl naši misi v Polsku. „Je to slušný člověk a i z Varšavy se stále intenzivně zabýval vývojem v Rusku. Jeho komentáře byly často relevantnější než komentáře Dobrovského, prohlašuje nejmenovaný analytik s tím, že Štindl by byl vhodným kandidátem do Moskvy. Politolog Rudolf Kučera tvrdí, že do Ruska musí jít člověk bez problematické minulosti, bez podezření na možné propojení s tamním systémem. „Je potřeba najít nezávislou osobnost schopnou odolávat tlakům, které se na velvyslance v Moskvě běžně vyvíjejí, dodal. Kavan však už není tím mužem, který se potřeboval legitimovat prezidentovou blízkostí, a cítí se mnohem více odpovědný vůči závazkům z opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. „Kde jsou ty časy, kdy k překvapení všech na ministerstvu osobně chodil na předávání pověřovacích listin nově akreditovaných diplomatů na Hrad, kam do té doby chodili nejvýše náměstci, protože je to procedura trvající i několik hodin, uvedl bývalý vysoce postavený úředník MZV s tím, že Kavanovi zřejmě bylo naznačeno, že další „hradní persona na post velvyslance se ODS nelíbí, a Štindlova kandidatura byla zatím uvnitř resortu odmítnuta.
