Navigační systém EU Galileo je lepší než americký GPS, ale bezpečnost nezajišťuje
Globální navigační systém GPS se mění - kupodivu k lepšímu. Prohlášení Ministerstva obrany USA z 18. září 2007 potvrdilo, že ani v budoucnu nepočítá s opětovným zavedením zkreslení GPS signálu, které zrušil prezident George W. Bush rozkazem z 1. května 2000. Znamená to, že kdokoli s běžným GPS přijímačem bude moci nadále určovat svou polohu tak přesně, jak mu použitá technologie umožní.
Americký navigační systém.
NAVSTAR GPS (Navigation Satellite Timing and Ranging Global Positioning System), jak se úplně nazývá americký globální navigační systém, tvoří 31 družic na šesti oběžných drahách ve výšce okolo dvaceti kilometrů. Každá z nich vysílá průběžně dva radiové navigační signály na gigahertzových frekvencích. Jeden šifrovaný vojenský a druhý civilní, který může zpracovat na trhu běžně dostupný GPS přijímač. Z navigačního signálu určí polohu družice a vzdálenost k ní. Pro určení naší zeměpisné polohy potřebujeme zachytit signál nejméně tří satelitů. Chceme-li znát i nadmořskou výšku, musíme zachytit ještě alespoň jeden signál navíc. Každý další, zachycený přijímačem GPS, pochopitelně zvyšuje přesnost. Za normálních okolností, neodstíní-li je nepříznivý terén, by se nad horizontem mělo pohybovat šest družic.
Nová generace satelitů.
Aby nebylo možné civilní nekódovaný navigační signál zneužít pro vojenské účely, třeba pro řízení palby nebo navádění raket, má v sobě zabudovanou pojistku. Vysílání může být soustavně zkreslováno tak, že vždy určíte svou polohu s proměnlivou chybou. Někdy ji zjistíte naprosto přesně, o chvíli později s odchylkou i několika set metrů. Nepoznáte však, který údaj je správný. A právě v této praxi už americká armáda pokračovat nebude. Nová generace satelitů, nazvaná GPS III, jež bude plně v provozu od roku 2013, už ani nebude umět signál takto zkreslit.
Evropský projekt.
V souvislosti s vývojem amerického NAVSTAR GPS je zajímavé se podívat na evropský projekt Galileo, jenž se stále pohybuje spíše v rovině přání bruselských politiků. Na rozdíl od amerického NAVSTAR GPS má Galileo vysílat dva navigační signály nekódované (volně použitelný a nouzový) a dva zašifrované - jeden pro potřeby vlád a druhý komerční, který má umožnit určení polohy s přesností jednoho metru. Tedy výrazně lépe, než nyní dosáhneme s pomocí nešifrovaného amerického GPS (asi 3,5 metru). Další služba SAR (vyhledávací a záchranná služba, search and rescue) určená pro nouzové situace by fungovala obousměrně - například záchranáři by mohli poslat zprávu, že pomoc je na cestě.
Nezájem soukromých firem.
Otázkou zůstává, kolik uživatelů se skutečně rozhodne pro placenou službu, budou-li si moci vybrat mezi méně přesným signálem zadarmo a přesnějším zpoplatněným. Varovnými příklady mohou být tunel pod kanálem La Manche nebo nadzvukové letadlo Concord, jež nenašly dostatek zájemců ochotných platit cenu odpovídající vyspělejší technologii. Kvůli obavám o budoucnost projektu Galileo, nejistým výnosům a velkým podnikatelským rizikům soukromí partneři letos účast ukončili.
Přebytky ze zemědělského rozpočtu.
Ve financování tím vznikl propad jedné miliardy eur, kterou právě měly dodat soukromé společnosti. Ministři spojů členských států Evropské unie však na nedávném jednání - navzdory kritickým hlasům z Británie a výhradám Španělska - nakonec vyjádřili projektu jednomyslnou podporu.
Odhadované náklady 3,4 miliardy eur by měly pokrýt přebytky ze zemědělského rozpočtu. Očekává se, že v letech 2007 a 2008 budou dotace farmářům nižší kvůli stoupajícím cenám zemědělských produktů, a proto by navrhovaný evropský zemědělský rozpočet měl být v přebytku.
Je však třeba podotknout, že z hlediska použitých technologií představuje evropský projekt výrazný pokrok proti americkému systému. Ani USA však nespí, takže nyní jen stěží můžeme odhadnout situaci v době uvedení Galilea do provozu, což nastane nejdříve v roce 2013. Je-li Galileo jako podnikatelský záměr pochybný, jaké jsou jeho ostatní přínosy, aby mělo smysl jej financovat?
Klady a zápory.
Nepochybně půjde o obrovský impulz pro rozvoj moderních technologií v Evropě. To je rozhodně lepší než tyto prostředky utratit za dotace zemědělcům. Určitě vytvoří i mnoho pracovních míst. Zájem o účast v projektu projevily Jižní Korea, Izrael, Saúdská Arábie a Maroko. Čína se zavázala přispět 230 miliony eur. Svou účast zvažuje i řada dalších států. Půjde tedy nepochybně i o významný impulz pro evropskou diplomacii.
Další výhody už zřejmé nejsou. Neodbytná je myšlenka, zda nejde spíše o snahu Bruselu vztyčit symbol nezávislosti na USA. Zvlášť když se Rusko chystá do roku 2009 zprovoznit vlastní satelitní navigační systém GLONASS (Globální družicový navigační systém) a podobné záměry má i Čína.
Závislost na USA.
Často se setkáváme s tvrzením, že NAVSTAR GPS je v první řadě vojenský systém, který spravuje vojenská jednotka (50. kosmická letka letectva USA), a proto podléhá americkému armádnímu velení. Evropský Galileo je proti tomu koncipován jako ryze civilní, byť jeho vojenské využití je samozřejmě možné. Lze si tedy představit krizi, během níž bychom mohli zůstat bez podpory americké GPS.
Při řešení krizových situací kdekoli ve světě - včetně Evropy - jsme však mnohem závislejší na podpoře USA, než si leckdo připouští. V minulém století jsme se my, Evropané, vlastním přičiněním dostali třikrát do problémů (první a druhá světová válka, studená válka), které bychom bez USA sotva zvládli. Ani válku na Balkáně před deseti lety nedokázala EU zastavit sama. Vlastní navigační systém tedy její slabost nezmenší.
