Největší světový trh se zlatem v Londýně je na cestě k modernizaci, která má zvýšit jeho transparentnost. Obchodování s touto komoditou se může přesunout na burzu. Usilují o to některé z největších světových bank, zatímco jiné jsou proti.
Na jedné straně barikády jsou banky jako americká Goldman Sachs, pravděpodobně nejvlivnější banka na komoditních trzích, Morgan Stanley, čínský gigant ICBC nebo francouzská Société Générale. Na straně druhé pak největší britská banka HSBC, americká JPMorgan a LBMA, regulátor londýnského trhu se zlatem. Progresivisté versus konzervativci, dalo by se s nadsázkou říci.
Obě skupiny ale chtějí jedno – větší transparentnost, která se prosazuje na finančních trzích po nedávných skandálech se stanovováním různých sazeb (například LIBOR).
Doposud mají obchody se zlatem v Londýně mimoburzovní podobu. Fungují na základech stovky let starého systému, který v poslední době přitáhl kritiku z více stran kvůli své neprůhlednosti. „Konzervativci“ chtějí tento systém zachovat, ale zvýšit jeho transparentnost.
„Progresivisté“ plánují zřídit centrální burzu, kde by se obchodovalo i s futures kontrakty. A to nejen na zlato, ale také na stříbro. Tedy stejně jako například na newyorské burze COMEX. Burza by nenahradila dosavadní systém, ale rozšířila jej. I tak by to ovšem londýnský trh se zlatem zcela proměnilo. Podle serveru Bulliondesk by mohly první futures kontrakty vstoupit na burzu na začátku příštího roku.
Kromě zvýšení transparentnosti by to mělo podpořit význam Londýna, který už je už dnes nejdůležitějším světovým trhem, když vypořádává přibližně tři čtvrtiny světových obchodů se zlatem.
| Jak se určuje cena zlata na mimoburzovním trhu v Londýně |
|---|
| Londýnský trh stanovuje referenční cenu zlata od roku 1919. Cena je vyhlašována každý pracovní den v dopoledních a odpoledních hodinách. Vyhlášená cena je ostře sledována, jelikož je základem mnoha obchodů po celém světě. Až do minulého roku fungoval systém ryze telefonicky, nově probíhá skrze elektronickou aukci. Účastní se ho největší obchodníci se zlatem (13 institucí včetně Goldman Sachs a dalších bank). Ti si mezi sebou dohadují, kdo chce nakupovat a kdo prodávat - v momentě, kdy se poptávka rovná nabídce, je určena referenční cena zlata. Podle té se následně vyřizují veškeré obchody. |
Spor přichází v době, kdy ceny zlata rostou v důsledku nejistoty na globálních trzích. Letos již stouply o 26 procent a zájem o zlato roste. Londýn čelí poklesu objemu obchodů, když mu v zahraničí přibývá konkurence. Minulý rok spustila vlastní metodu určování ceny zlata Šanghaj. Ceny z Londýna jsou přitom základem pro celý svět, takzvaný „Gold fixing“ zde tradičně probíhá už od roku 1919.
„Londýnský trh zaznamenal pokles likvidity. Je jasné, že se trh desetiletí nevyvíjel,“ prozradil deníku Financial Times Raj Kumar z banky ICBC. „S regulacemi, které pravděpodobně v příštích letech přijdou, trhu v budoucnu hrozí úpadek, pokud nepřijdou adekvátní řešení.“
Dalším argumentem zastánců centrální burzy jsou vysoké náklady. „Banky odrazuje velké množství kapitálu, které potřebují vynaložit na obchody s komoditami. Londýn je největším mimoburzovním trhem a musí zajistit, aby nadále zůstal v popředí,“ tvrdí Garry Jones, šéf London Metal Exchange (LME), která vstup zlata na burzu rovněž podporuje. Na obchodní platformě pro zlato by se LME podílela.
Oponenti centrální burzy jsou ale skeptičtí. Poukazují na to, že podobné pokusy v 80. a 90. letech zkrachovaly. Uznávají ovšem, že průhlednost trhu je třeba zlepšit.
Roční vývoj ceny zlata
O zlato je i v Česku velký zájem. Nepřehlédněte:
Zájem o investice do zlata a stříbra prudce roste
Čtěte dále:
Soros se vrací. Globální ekonomice nevěří, sází na zlato
Nová burza skoncuje s krátkozrakostí
Čína chce určovat světové ceny komodit
