Informace pomohou spotřebitelskému financování
Ještě do konce letošního roku bychom mohli spatřit v provozu dvě centra, která budou shromažďovat informace o osobách čerpajících půjčky (EURO 18/2000). O český trh začnou bojovat firmy Profira a Czech Credit Bureau. Nejde jen o ochranu. Registry fungují v řadě zemí světa a neslouží – jak se mnoho lidí mylně domnívá – jen k ochraně před nesolidními dlužníky. „Nemyslím si, že by nás to nějak výrazně ochránilo před špatnými úvěry. Spíše to umožní jednodušší postup při analýze klienta, říká například nový šéf Komerční banky Radovan Vávra. A právě o něco takového jde. Zjednodušení úvěrových procesů a větší množství dat o klientech by měly rozhýbat trh se spotřebitelským financováním. Sdílení negativních informací o klientech může snížit míru rizika u kreditních karet o 20 a úvěrů o 27 procent, jak tvrdí Dana Casimaty z Profiry. Pozitivní jnformace potom podle ní zvednou počet žádostí o nějakou formu úvěru o pětinu. V České republice představují spotřebitelské úvěry 4,5 procenta hrubého domácího produktu. V zahraničí jde v průměru o 48 procent. Díky povaze prodeje telekomunikačních služeb a pronájmům mobilních telefonů drží 65 procent trhu telekomunikační firmy, dvacet procent leasing či splátkový prodej a jen patnáct procent banky. Spotřebitelské financování nepomáhá jen jeho poskytovatelům. Zvyšuje poptávku, a tím může pomoci hospodářství v ekonomikách se zastoupením výroby spotřebních předmětů. Bohužel, u nás by zvedalo importy a inflaci. Cesta k jednoduchosti. Dostatek informací o klientech by mohl nejen snížit riziko úvěrujících institucí, ale také zpřístupnit půjčky pro řadu lidí, kteří je dnes nemohou získat. Například osoby samostatně výdělečně činné nemohou nikde předložit doklad o zaměstnání. Nedostatek informací o kreditní minulosti zájemce o úvěr navíc nutí banky k posuzování jeho příjmů, případně momentální likvidity. To přitom nic nevypovídá o skutečné ochotě úvěr splácet a platební disciplíně každého jednotlivce. Ve Velké Británii umožnilo například právě sdílení informací přístup ke spotřebitelským půjčkám i živnostníkům. Podobné by to mohlo být u nás. Potvrzení o zaměstnání by mohl nahradit pohled do registru na to, jak žadatel v minulosti splácel své závazky a zda už nedluží nějaké jiné instituci. „U osob, o nichž budou informace v Credit Bureau (vžitý název pro úvěrový registr – poznámka redakce), lze očekávat přehodnocení podmínek při poskytování úvěrových produktů. Pozitivní zprávy o tom, že klient bez potíží plní své závazky u jiné banky, budou mít bezesporu vliv na změkčení standardních požadavků, říká tiskový mluvčí České spořitelny Martin Maňák. Tato instituce stejně jako například IPB zároveň nepočítá se zvýšením cen za produkty, jejichž poskytování postihne placená komunikace s registrem. Skupina GE Capital dokonce připouští zlevnění. Podobně se k záležitosti staví i další banky a společnosti. Protože největší peněžní ústavy jsou zároveň majiteli leasingových společností, lze předpokládat stejný postup i u těchto dcer. Všechno, nebo část. Ať již souboj o výdělečné provozování registru vyhraje kterákoliv společnost, případně budou fungovat dvě centra souběžně, princip nákupu služeb bude stejný. Má se platit za jednotlivou informaci. Cena by se mohla lišit podle kvality. U Czech Credit Bureau nemá převýšit 200 a u Profiry 100 korun. Cen může být několik, protože i rozsah poskytovaných služeb nemusí být u každého klienta stejný. „Budou existovat různé možnosti výstupů. K dispozici budou osobní data, půjčky a jejich náležitosti i to, jak je kdo splácí, a každé skupině uživatelů nabídneme takový výstup, jaký bude potřebovat, konstatuje manažer projektu Czech Credit Bureau Tomáš Denemark. Podtrhuje, že důležité bude zajištění reciprocity – kdo bude třeba dodávat jen negativní informace, bude je také dostávat – bez pozitivních. V Profiře se dokonce domnívají, že se začne právě v tomto omezeném rozsahu. „Abychom zahájili provoz, musíme najít jmenovatele společného pro všechny uživatele a tím budou právě negativní informace, tvrdí další člen manažerského týmu Jan Urban. Tento předpoklad má svoji jasnou logiku. Společnost Profira se profiluje především jako budoucí provozovatel registru, který chce stavět na tom, že účastníky musí být také, anebo snad především, nebankovní subjekty. Zákon přitom omezuje banky v tom, že nesmí nebankovním subjektům předávat pozitivní informace o klientech. Souboj nejen cen a času. Zásah nebankovní sféry považuje Profira za svoji přednost. Firma Czech Credit Bureau si totiž vybrala Bankovní asociaci, a tak se od ní chce ve své nabídce nějak odlišit. „Máme v tuto chvíli podepsány smlouvy se subjekty reprezentujícími asi 750 úvěrů, uvádí Urban s tím, že mezi nimi nejsou žádné banky (ovšem Ge Capital Bank uvádí, že spolupracuje s oběma zájemci o provozování registru). Denemark naopak tvrdí, že jeho společnost má předběžné dohody (zdůrazňuje, že nikoliv smlouvy) se sedmi peněžními ústavy, a to Českou spořitelnou, Komerční bankou, IPB, Živnostenskou bankou, Českou obchodní bankou, GE Capital Bank a Bank Austria Creditanstalt. Zároveň však uvádí, že i on jedná s nebankovními subjekty. „Zájem projevují stavební spořitelny, hypoteční banky, mobilní operátoři i leasingové firmy. Kupříkladu bez mobilních operátorů by to z hlediska budoucnosti bylo velmi těžké, zdůrazňuje. Souboj mezi Czech Credit Bureau a Profirou začal poté, co se první z těchto dvou firem dohodla s Bankovní asociací. „Projednali jsme to s komisí pro společné projekty. Ta si nás vybrala a poté se vedle ústavů, jež se na záležitosti podílely, přidaly i další. Býváme kritizováni za to, že jsme vlastně vyhráli něco, co nebylo regulérním výběrovým řízením. Ale Bankovní asociace nemůže vyhlásit výběrové řízení, když jsou jejími členy svobodné soukromoprávní subjekty, jimž nemůže nic nařizovat, zdůrazňuje Denemark. Profira se ale nevzdala a začala na projektu pracovat také. Postavila jej přitom na prioritním oslovení nebankovní sféry, která hraje ve světě spotřebitelského financování prim. Ke konci léta chce mít připravený pilotní projekt a zahájit zkušební provoz na „neostrých datech. „Počítáme, že klienti s námi podepíší smlouvy, až si systém vyzkoušejí, zdůrazňuje Urban. Czech Credit Bureau počítá se zahájením provozu pokud možno do konce tohoto roku. Vedle termínu spuštění chce Profira konkurovat i již zmíněnými cenami. Denemark & spol. by chtěli zvítězit kvalitou služeb. Zatímco Profira chce svá data aktualizovat jednou za měsíc a časem přejít ke čtrnáctidennímu cyklu, konkurent hovoří o dvou rytmech aktualizace. U některých údajů by šlo o měsíc, jiné však mají přicházet on–line. Mezi ně má patřit třeba skutečnost, že si někdo zažádal o úvěr či debet. Jak chce Denemark kontrolovat dodržování harmonogramu, když nikdo nezjistí, v kolik hodin který klient přišel na přepážku? Tvrdí, že to půjde samočinně. „Jestliže otázka na registr bude součástí povolovacího procesu, potom tam automaticky přijde informace, o co kdo požádal, zdůrazňuje. Nejen důvěřuj, ale i prověřuj. Velmi podobně se chtějí v obou firmách vypořádat s rizikem zneužívání registru ke zjišťování důvěrných informací, stejně jako s existencí informací zavádějících. Každý člověk má totiž mít právo nahlédnout prostřednictvím výpisu do své složky a případně žádat opravu chybných dat. Zjišťování důvěrných informací má ztížit anonymita instituce, která údaj oznámila. Tím pádem nebude možné třeba z výše debetu zjistit příjem konkrétního člověka. Kdyby registr obsahoval zprávu, která banka mu jej přiznala, dal by se z toho odvodit podle jejích pravidel. Jedna z velkých českých bank například přiznává debet do dvojnásobku čistého příjmu. „Uživatel se ale jméno instituce nedozví, zdůrazňuje Urban. Kontrolovat se také mají chybná zadání, výrazné nárůsty žádostí o informace, jakož i další anomálie a namátkově i konkrétní objednávky. Ty totiž musejí být podloženy žádostí klienta o nějaký produkt. U Czech Credit Bureau to má mít na starosti kontrolní komise složená ze zákazníků systému, u Profiry auditor. Jak souboj dopadne, zůstává otevřené. Lze si ale představit i to, že budou fungovat oba, přičemž jeden se zaměří na specifické informace, třeba o distributorech produktů. V Profiře ale tvrdí, že si dokážou představit i spolupráci.
