BITVA VZPLÁLA (NIKOLIV POSLEDNÍ)

Konkurs Chemapol Group

Konkurs Chemapol Group zdaleka neprobíhá tak hladce, jak bylo slibováno. Sotva byl vyhlášen, podali akcionáři žádost o jeho odvolání. Soud zatím nereagoval. Minulý týden statutární orgány společnosti požádaly soud, aby odvolal konkursního správce. Přestože argumentují hlavně několika miliony, víc jim zřejmě jde o ko mpetentnost osoby správce. Ten však tvrdí, že jim jde o to, aby na ně něco zbylo.

Mezi statutárními orgány společnosti Chemapol Group a jejím konkursním správcem panují značné spory. To nepřekvapuje, neboť spory mohou vyplývat z prosté definice jejich rolí. Jenže v minulém týdnu se zákopová válka změnila v ostrou st řelbu: Tomáš Sokol, právní zástupce společnosti, předložil krajskému obchodnímu soudu návrh na zproštění funkce správce. Podle jeho slov Alexandr Vacek hospodaří s majetkem způsobem, který si nikdo nemůže nechat líbit. A dodává: „Pan Vacek se c hová nestandardně.

Částky, s kterými podle Sokolových slov Vacek nakládá nestandardně, jsou však zanedbatelné vůči miliardovému majetku, o který se nyní hraje. To mezi řádky připouští jak předseda představenstva Vítězslav Grygar, tak Tomáš Sokol. Ten však hned n aznačuje, že ať se jedná o jakkoliv zanedbatelnou sumu, v takové situaci musí každý právník zastříhat ušima. Taky to bezpochyby učinil, protože teprve po tomto „nestandardním chování vyjeli právníci po Vackově minulosti. Než se stal konkursní m správce Chemapolu bylo jeho jméno profesionálně neznámé. V obchodním rejstříku figuruje jako správce Alexandr Vacek jen v jediném konkursu, v němž se hraje o pár set tisíc. On sám však tvrdí, že byl konkursním správcem mnohokrát, al e že o tom nechce a nebude mluvit. Jako prodloužená ruka soudu nechce exhibovat. Proč si na tuto neexhibici najal mediálního zástupce, umí vysvětlit: musí si chránit profesionální čest.

Při kutání v minulosti však právní zástupce Chemapolu objevil, že bez ohledu na jisté finanční nestandardnosti je Alexandr Vacek nevhodný kvůli podjatosti: konkursní správce v letech 1997 a 1998 (dokonce pár týdnů před vyhlášením konkursu ) zpracovával pro Chemapol Group znalecké posudky, například oceňoval pohledávky. Za úplatu. Dnes jako správce by měl mimo jiné zkoumat, zda tyto platby a úkony byly košer. Vacek tuto činnost popírá. Uvádí však, že pracoval pro firmy, které zase pra covaly pro Chemapol. Střet zájmů necítí.

V návrhu na zproštění funkce se kauza peněžní odvíjí od podjatosti. Alexandr Vacek má plné právo disponovat účty úpadce, a mohl proto z jeho účtu převést do hotovosti i vysokou sumu 850 tisíc korun. Avšak sledování hotovostních výplat je v praxi mnohem obtížnější než kontrolovat výpisy z účtu, prohlašuje Grygar. Na to však Vacek kontruje: „Mohu si s účty dělat, co chci, úpadce měl sám řádně kontrolovat svoje manažery. Správce dnes musí mnohé platit v hotovosti, podle něj už na fakturu pro Chemapol nikdo nehne ani prstem. „Vždyť dluhy překročily patnáct miliard, dodává.

Vacek použil - a to nepopírá - z prostředků společnosti skoro dva miliony. Právník akcionářů prohlašuje, že neoprávněně, Vacek k tomu jen říká, že nakládání s penězi je jen jeho věcí a jinému do toho nic není. Údajně je měl pou žít na čtvrtmilionové zálohy sobě a svým spolupracovníkům a na výplaty za neuvedené služby dalším dvěma fyzickým a právnickým osobám. Zádrhel není v tom, jak peníze použil, ale v tom, že nakládání s nimi přece jen není pouze jeho záležitostí: musí mít soudní souhlas.

Tomáš Sokol suše uvádí: „Do dne 27. dubna letošního roku nebyl v příslušném soudním spise žádný doklad, že by soud vydal souhlas s tímto čerpáním. Tečka. Reakce ze strany konkursního správce jsou poněkud matoucí. Jeho mediální zástupce v televizním zpravodajství prohlás il, že Vacek soudní povolení má. Týdeníku EURO však konkursní správce prohlásil, že o tom se soudcem hovořil a že s tím soudce souhlasil. Na opakovaný dotaz, zda má souhlas písemný a s jakým datem, Vacek jen uvedl, že si není jist, zd a ho má v písemné podobě. Domnívá se však, že by snad někde našel zápis z jednání se soudcem. A k tomu poněkud kontroverzně prohlašuje, že vlastně ani soudní povolení nepotřebuje, protože zákon mu dovoluje, aby uváženě prostředky použ íval i bez souhlasu soudce.

Od konce ledna, kdy Vacek do Chemapolu nastoupil, vydal částku blížící se deseti milionům. Příjmy firmy se blížily spíše jen devíti milionům, takže náklady skoro o milion převýšily příjmy. Tomáš Sokol komentuje tento vývoj slovy, že soud by správci nikdy žádnou zálohu nepovolil, kdyby věděl, že víc utratil, než vydělal. Jenže Vacek tvrdí, že soudci jsou údaje o hospodaření známy. Podle něho se dnes náklady firmy pohybují jen kolem deseti procent toho, co utrácela za panování Junka.

Konkursní správce je přesvědčen, že se ho akcionáři snaží zbavit, aby nepřišli o majetek, uložený v dcerách firmy. Předseda jejího představenstva poukazuje na to, že on sám je stále ještě odpovědný dozorčí radě a potažmo akcionářům a ;že jejich zájem o majetek je logický. Tím víc je štve, že jim správce zamezuje přístup k informacím, že na písemné dotazy dozorčí rady neodpovídá a že do statutárních orgánů chemapolských dcerek dosazuje „svoje lidi. Vacek je však přesvě dčen, že na to má právo a že jen tak dcerky uchrání. Grygar naznačuje, že nekompetentnost dosazených osob je spíše dotlačí ke dnu.

Právnická obec nemá jednotný názor na to, zda správce smí fungovat jako valná hromada dcer úpadce. Zákon rovněž neupravuje informační povinnost správce vůči akcionářům. Dokud ovšem statutární orgány existují, mají vůči akcionářům povinnost. V případě Chemapolu by ji vlastně měl mít i správce, neboť mnozí akcionáři jsou rovněž věřiteli.

Nicméně věřitelský výbor se v pátek připojil k žádosti akcionářů a chce, aby Vacek odešel.