Kritici tamních bankovních poměrů neopomněli připomenout, že právě
benevolentní přístup regulátora, jenž sice provinilce trestá, ale až na výjimky
jejich totožnost nezveřejňuje, přispívá kultuře neprůhlednosti, jíž švýcarské
bankovnictví tradičně oplývá.
Úřad FINMA uvedl, že manažer používal k nezákonnému obchodování s akciemi konto, jež patřilo jeho manželce. Vzhledem k tomu, že v zemi působí na 250 bank, není známo, o kterou z nich se jedná. Suma, již musel dotyčný vrátit, 732 tisíc švýcarských franků, však naznačuje, že nešlo o jednoho z velkých globálních hráčů.
Zkušený boss končí
Ti mají svých problémů dost. UBS, největší poskytovatel služeb wealth
managementu na světě, pomalu vstupuje do období nenáviděné nejistoty, když se
připravuje na odchod úspěšného generálního ředitele Sergia Ermottiho. Na jeho
místo - Ermotti povede zajišťovnu Swiss Re - usedne Holanďan Ralph Hamers z
ING. Cena akcií UBS zareagovala na zprávu o připravovaném říjnovém odchodu
Ermottiho mírným poklesem.
Jedním z důvodů bylo, že Hamers nemá zkušenosti ani s investičním
bankovnictvím (kde UBS ubírá plyn), ani s disciplínou wealth managementu, která
se soustředí na poskytování komplexního servisu superbohatým podnikatelům a jež
naopak je Ermottiho doménou.
Jestliže v případě UBS pociťují investoři nervozitu ohledně budoucnosti, v
souvislosti s Credit Suisse si přejí především co nejrychleji zapomenout na
nedávnou minulost. V roce 2015 nastoupil do funkce generálního ředitele Tidjane
Thiam, jenž předtím šest let vedl britskou bankovní skupinu Prudential. Jeho
úkolem bylo, podobně jako u konkurenta Ermottiho z UBS, vycouvat z rizikového
investičního bankovnictví a soustředit se na wealth management. To také Thiam
provedl (viz graf).
Jedním z faktorů úspěchu příslušné divize Credit Suisse v té době byla práce
Iqbala Khana, talentovaného pákistánsko-švýcarského bankéře, jehož si do vedení
vybral sám Thiam. Khan se během let (do Credit Suisse přišel v roce 2013, dva
roky před svým novým šéfem) stal hvězdou první velikosti a očekával, že mu
Credit Suisse po Thiamově odchodu nabídne nejvyšší funkci. Z obou mužů se stali
konkurenti.
Tady se příběhy rozcházejí. Představenstvo Credit Suisse, složené drtivou
většinou z domácích, se údajně dívalo na spor Pákistánce s černým občanem
Pobřeží slonoviny skrz prsty z rasových důvodů (tvrdí Thiam). Tak či tak
nechalo spor uzrát do nebývale dramatické podoby.
Kdo míří kam v první lize evropského bankovnictví
Alpská telenovela
Khan se přestěhoval na pobřeží Curyšského jezera, hned vedle Thiama. Jeho
šéf nechal vysadit na své zahradě stromy, které Khanovi bránily ve výhledu na
vodní plochu; podle vlastních slov nezáměrně, podle Khana zcela plánovaně. Na
březnovém večírku u Khanů si oba muži vjeli do vlasů – fyzicky, ostatní hosté
je museli do sebe odtrhnout.
Nedlouho poté, v červenci, Khan Credit Suisse opustil a zakotvil u UBS
(zhruba ekvivalent sparťana, jenž rovnou přejde do Slavie). Protože byl
oblíbený, Thiam se obával, že s sebou vezme i další kolegy, ačkoli mu to
zakazovala smlouva. Nařídil proto – buď sám, nebo někdo z jeho podřízených –
Khana sledovat soukromou detektivní agenturou.
Následoval další fyzický střet. Thiamovi lidé tvrdí, že Khan zaútočil na
detektiva; Khan říká, že tři muži naopak pronásledovali jeho. Detaily možná
ještě vyplavou na světlo, důležité však je, že představenstvo banky Thiama
kvůli skandálu vyhodilo a na jeho místo dosadilo (přes odpor amerických
akcionářů) Thomase Gottsteina.
Skutečnost, že Gottstein je bílý německý Švýcar, jen nahnala více vody na
mlýn Thiamovy stížnosti stran údajného rasismu.
Nejistota a skandály se na počátku roku 2020 hodí finančním ústavům ještě
méně než jindy. Do hubeného období nízkých úrokových sazeb, slabých marží a
pomalého ekonomického růstu, na něž se evropské banky připravují, vstoupila
Credit Suisse nohou mimořádně levou.
